Terminologie D
Dispozice - při studiu hradů je pod pojmem dispozice chápáno charakteristické rozmístění a vzájemné prostorové vztahy jednotlivých prostor a částí hradu. Donjon - čti donžon; obytná věž, v Čechách nejčastěji čtverhranná. Její rozlehlé vnitřní prostory většinou osvětlují okna se sedánky ve výklencích. Bývá opatřena otopným zařízením (např. krby) a vybavena prévety. S donjonem se setkáváme u královské hradní architektury již od jejích počátků (Přimda). U královských hradů 13. století velké čtverhranné donjony bývají z hlediska obrany neplnohodnotné, neboť jejich přízemí, popřípadě i suterén, jsou přístupny přímo zvenčí (Týřov či Zvíkov). Ojedinělé okrouhlé donjony jsou patrně výsledkem importu (Křivoklát). Do šlechtické hradní architektury donjon proniká až okolo roku 1300, ve 14. století se stává součástí mnoha typů hradů a představuje charakteristický běžný prvek soudobé české hradní produkce. Draže - do skály vysekaná drážka či žlábek k ukotvení dřevěné konstrukce, užívaná zvláště u skalních hradů (Drábské světničky, Falknštejn, Valečov). Dvorec - kvalitativně nižší forma středověkého feudálního sídla. V raném středověku a až do průběhu 13. století představovaly lehce ohrazené dvorce, často s románským vlastnickým tribunovým kostelem, základní typ sídla tvořící se šlechty. Ve vrcholném středověku byly rezidenční dvorce kvalitativně nízkým typem vesnického feudálního sídla, stojícího mezi tvrzemi jako stupněm kvalitativně vyšším a panskými domy jako stupněm nejnižším. Mohou obsahovat věž, v jejich opevnění či spíše ohrazení se však nevyskytují příkopy. |
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)