Poslední aktualizace tohoto hradu: 13. 11. 2016

HRAD U VLČÍ HORY

též Pustý zámek či Vlčí hrádek; 9 km jihozápadně od Rumburka

    Opevněná středověká lokalita na konci skalnaté ostrožny nad soutokem Panského potoka s jeho bezejmenným levobřežním přítokem jihozápadně od vsi Vlčí Hora.
    Podle archeologických nálezů byla tato lokalita neznámého jména obydlena od 2. poloviny 13. století do 1. třetiny 14. století. Doba její existence odpovídá osídlení na nedalekém Brtnickém hrádku, v porovnání s dalším, stavebně podobným Chřibským hrádkem, je svým založením mladší. Zánik všech tří sídel nastává současně před rokem 1339, kdy byl Žitavskými zničen hrad Krásný Buk.
    Ostrožnu přetínají četné pukliny, přičemž poslední dvě zaujaly funkci šíjových příkopů. Vnější stěna poslední pukliny byla odlámána a ze získaných kamenných kvádrů byla nad vnitřní hranou příkopu vystavěna bez použití malty mohutná, pět metrů silná zeď. Přístupová komunikace mohla vést buď po mostě přes šíjový příkop (T. Durdík), jak bylo typické pro ostrožné hrady, nebo příchozí musel nejprve sestoupit na dno příkopu, odkud pokračoval po dřevěném žebříku, či schodišti, které bylo možné v případě nebezpečí snadno odstranit (F. Gabriel). Za čelní stěnou byly skryty ostatní stavby. Nejlépe patrnou je do skalního podloží vytesané lichoběžné podvalí objektu zřejmě věžovitého charakteru se stopami zastropení rovným trámovým stropem. Z jeho roubené či hrázděné konstrukce nejspíše pochází nalézaná mazanice. Zajímavostí jsou dva reliéfy mužského obličeje, dochované na stěnách podvalí, pozorované zde již na konci 18. století.
    Obrana lokality vycházela z polohy na konci skalnatého ostrohu. Zatímco nejzranitelnější strana byla vybavená masivní kamennou zdí, zbylé tři strany skalního suku chránilo terénní opevnění, doplněné na jižní a západní straně lehčí dřevěnou konstrukci, která v pískovcovém podloží zanechala neklamné stopy. Na jižní straně to jsou kapsy po trámech, na západní pak dvě těsně vedle sebe přiložené draže, na něž navazuje žlábek, snad doklad proutěného výpletu. Jeho přerušení a drobné kapsy mohly souviset s brankou, zpřístupňující snad okraje suku. Na severní straně nalezneme na okrajích puklin pouze draže po polštářích vyrovnávací podlahy.
    Nerozřešena zůstává funkce lokality. Podobně jako v případě Chřibského a Brtnického hrádku se mohlo jednat o sídlo některého z manů sloužících pánům ze Schönburgu, kteří drželi hrad Hohnštejn, nebo pánům z Ronova, působícím na Žitavsku a Českolipsku. V současnosti se však stále více prosazuje názor, že se nejedná o hrad či tvrz, ale o sídlo, které mělo sloužit k bezpečí obyvatel, pracujících v odlehlé a zalesněné krajině Českého Švýcarska.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 181.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 34-35.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 41.
- GABRIEL, František a Vojtěch VANĚK. České Švýcarsko ve středověku. Praha: Společnost přátel starožitností, 2006.
- PAŽOUREK, Vlastimil (ed.). Hrady na hranici. Čechy-Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012, s. 135-136.

Základní informace:

Název:	Hrad u Vlčí Hory
Okres:	Děčínský
Poloha:	9 km jihozápadně od od Rumburka
Nadmořská výška:	400 m n. m.
GPS souřadnice:	N 50°55.53857', E 14°26.39668'
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	Česká republika, správce Správa Národního parku České Švýcarsko
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:	2014 2016
Dokumentace:	půdorys hradu a pokus o hmotovou rekonstrukci podle F. Gabriela

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobus zajíždí do Kyjova (linky Rumburk-Doubice a Děčín-Krásná Lípa). Ze zastávky "Krásná Lípa, Kyjov, host." zamíříme k turistickému rozcestníku "Kyjov" a dále pokračujeme stejně, jako bychom přicestovali autem.
Nejbližší železniční zastávkou jsou Brtníky (trať Rumburk-Panský-Mikulášovice). Po červené a zelené pěší turistické značce je potřeba dojít až k Dietrichově kamenu a vyhledat odbočku na lesní cestu, po pravé straně kopírující Malý Vlčí potok. Rozhodně doporučuji si cestu nastudovat na turistické mapě, sám jsem pro jistotu šel podle navigace. Trasa měří dobrých 6 km.
Auto je možno zaparkovat v Kyjově na parkovišti poblíž stejnojmenného turistického rozcestníku, poté pokračujeme asi 200 m po červené značce k rozcestníku "Dixův mlýn". Zde se dáme vpravo po Köglerově naučné stezce, až po 2 km dorazíme ke křižovatce. Pokud bychom se dali vpravo, vydali bychom se k nedalekému Englově pramenu. Chceme-li ovšem k Vlčímu hrádku, nesmíme na křižovatce odbočit, nýbrž pokračovat rovně po lesní cestě, která se po 270 m vidlicovitě rozděluje, my se držíme vlevo a po cca 400 m přijdeme k šíjovému příkopu. Situaci spolehlivě zachycuje turistická mapa.