Poslední aktualizace tohoto hradu: 26. 7. 2020
|
ŽLUTICE |
Zaniklý hrad v nároží jádra města situovaného ve svahu.
Počátky panského sídla ve Žluticích (Luditz, Luticium) nejsou zcela jasné. Snad vzniklo již za pánů z Rýzmburka (Oseka), kteří město drželi od roku 1280 až do roku 1415. Brzy po získání
Rýzmburky město získalo právo opevnění. Hrad zde nejspíše existoval nejpozději koncem 80. let 14. století, kdy se stal sídelním objektem zdejších Rýzmburků. Ve zmíněném roce 1415 ho koupili pánové
z Elstrberka a po roce 1426 se Žlutic zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Město se pak stalo pevným husitským opěrným bodem, jehož obranyschopnost by patrně nedostatečně zabezpečoval v nových
podmínkách vedení boje nepříliš výhodně situovaný hrad v nároží městských hradeb, poprvé výslovně zmiňovaný k roku 1442. Proto Jakoubek v jeho blízkosti, avšak výhodnější poloze na vrcholu
nad svahem, na němž leží město, založil nové opevnění Mazanec, z něhož se rovněž vyvinul hrad. Na výrazné výšině nad městem na protilehlé straně vystavěl nový hrad
Nevděk. Prozíravý vojevůdce se pak průběžně staral o posilování všech těchto opevněných objektů (stavební práce zde probíhaly zvláště v letech 1454 a 1455). V roce 1537
pány z Vřesovic vystřídali pánové z Plavna, po nich od roku 1563 Hasištejnští z Lobkovic a od roku 1575 Kokořovci. Původní hrad byl přestavěn na zámek v několika etapách (1602-1623, 1680-1700).
V roce 1723 však přestal být rezidenčním objektem, v roce 1761 vyhořel a poté byl rozebrán na stavební materiál, neboť Kokořovci (Ferdinand Jakub) již od roku 1731 sídlili na zámku ve Štědré a zámek
ve Žluticích nepotřebovali znovu obnovovat.
Žlutický zámek byl dle starých vyobrazení dvoupatrová budova se dvěma kratšími, pravoúhle navazujícími křídly. Co obsahoval ze středověké situace, ovšem nevíme. Dochované nevelké
pozůstaky (např. brána) jsou barokního původu, z vlastní zámecké budovy byly před stavbou panelových domů patrny drobné zbytky. Vztah zámeckého areálu k městu napovídá, že i středověký hrad měl
nejspíše pravidelný čtverhranný obrys. Byl situován v nároží městských hradeb a nepochybně opevněn i proti městu.
Zajímavost: Žlutický kancionál je iluminovaný rukopis z pražské písmomalířské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, který byl zhotoven mezi lety 1558-1565 pro literátské bratrstvo žlutických
měšťanů nákladem 283 kop grošů míšeňských. Obsahuje české utrakvistické texty ke mši svaté a další zpěvy s notami. Od roku 2016 je památkově chráněn.
Digitalizované dílo je dostupné na portálu Manuscriptorium.
Žlutice (okr. Karlovy Vary) na výřezu z mapového listu č. 103 Prvního vojenského mapování z let 1764-1768, rektifikace 1780-1783 (http://oldmaps.geolab.cz). 1 - Mazanec, 2 - zámek, 3 - Nevděk; A - Horní předměstí (též Nové Město), B - Dolní předměstí, C - Lomnice, D - Hladov.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 647-648.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIII. - Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905, s. 206-209.
Základní informace:
Název: |
Žlutice |
Okres: |
Karlovarský |
Poloha: |
25 km jihovýchodně od Karlových Varů |
Nadmořská výška: |
525 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°5'30.723"N, 13°9'42.022"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
Město Žlutice |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
- |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Automobil je možno zaparkovat ve Žluticích na Velkém náměstí naproti informačnímu středisku.
Nejbližší autobusová zastávka se nachází přímo ve Žluticích, konkrétně se jedná o zastávky Nádražní nebo Host. Zlaté Hrábě.
Vlakem je možno dojet také přímo do Žlutic, železniční stanice leží na trati č. 161 Rakovník – Bečov nad Teplou.Erby významnějších držitelů hradu: |
 Z Rýzmburka |
 Z Vřesovic |
 Z Plavna |
 Z Lobkovic |
 Z Kokořova |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)