Poslední aktualizace tohoto hradu: 23. 12. 2025

POTŠTEJN

    Zříceniny hradu na výrazném strmém kopci nad stejnojmenným městem, nad levým břehem Divoké Orlice.
    Hrad, nazývaný po původním stejnojmenném hradu v západních Čechách (Potštejn) si postavil Půta z Potštejna před rokem 1287. Tento hrad byl v roce 1339 dobyt vojsky Karla IV., zcela zbořen a jeho obnova zakázána (proto byl na sousedním vrchu založen hrad Velešov). K stavbě nového královského hradu došlo až v letech 1355-1359, v roce 1360 se připomíná hradní kaple. Král však Potštejn častěji zastavoval, v roce 1399 byl obléhán. Za husitských válek v roce 1432 byl jako majetek Půty z Častolovic půl roku obléhán a poté ho získal Hynek Krušina z Lichtenburka. Roku 1454 hrad koupil Jiří z Kunštátu a Poděbrad, který zde zřejmě stavěl. Roku 1495 Potštejn získali Pernštejnové, kteří ho významně rozšířili a přestavěli. V 17. století zpustl a v 18. století byly některé jeho části upraveny pro církevní účely (např. část paláce na rozměrnou kaplí sv. Jana Nepomuckého) a do areálu byla dostavěna kaple Svatých schodů. Toto využití skončilo v josefínské době a hrad se definitivně změnil ve zříceninu. K rozpadu zříceniny významně přispěly i výkopy Jana Antonína Harbuvala-Chamaré, který zde nechal doslova rozrýt a provrtat množství štol.
    Podobu původního drslavického hradu neznáme. Nejstarší dnes patrné zbytky v jádře hradu lze spojovat s výstavbou za Karla IV. Rovnou stranu jeho zhruba polookrouhlého obrysu vyplňoval palác sevřený nejspíše dvěma čtverhrannými věžovitými objekty. Celek obíhal parkán. K rozšíření a zlepšení obranyschopnosti hradu došlo v průběhu 15. století, na základě poznatků J. Slavíka je možno všechny součásti komplikovanějšího vnějšího opevnění klást nejspíše až do doby pernštejnské. Tehdy byl vystavěn zejména nový vnější hradební okruh, jehož součástí byly i tři polookrouhlé bašty a jedna nepravidelná dovnitř otevřená bašta a do obrysu hradu zatažená věžová vstupní brána. Nelze vyloučit, že na jižní straně existoval mohutný torion. Další, již čtvrtý obranný okruh, byl založen na valu před okružním příkopem. Tvořila ho tenká, spíše symbolická, v podstatě kontreskarpová zeď a v pravidelném rozestupu ho zpevňovaly drobné téměř čtvercové baštičky. Nejzajímavější součástí nového opevnění se stal typický pernštejnský koridor vybíhající daleko před hrad a prostupující prvým okruhem opevnění až k bráně okruhu druhého. V prostoru mezi oběma hradebními okruhy k němu byla prostřednictvím krčku připojena okrouhlá studniční věž, při níž koridor přehradila kulisová třetí brána. Klíčovým objektem dělostřelecké obrany se stal bollwerk druhé brány. Rozsáhlé přestavby se dočkalo jádro hradu, zastavěné po celém obvodu a rozšířené o stavbu přiloženou k starému paláci směrem do parkánu. Přestavěny byly všechny starší brány a v parkánu vzniklo dlouhé, zřejmě provozní křídlo. V prostoru druhé brány byla při památkových úpravách nalezena kovárna z 16. století, následně upravená na vápenku.
    Karlovská fáze hradu zapadá, pokud lze na základě nedostatečných informací soudit, mezi ostatní stavby velkého krále a lze předpokládat, že se její palác blížil svým typem palácům na Kašperku a Radyni. Pro toto řešení však neshledávají F. Musil a J. Svoboda dostatek důkazů. Do Karlovy doby se snad hlásí pouze spodní část severního nároží hradního jádra, postranní část šesté brány a parkánová hradba jádra. Pernštejnské opevnění je zajímavou syntézou prvků různé kvality. Jeho hlavní okruh rozhodně nepatřil k nejpokrokovějším dobovým řešením a systém obrany, který umožňoval, měl k aktivitě dosti daleko. Narozdíl od patrně mladších pernštejnských realizací (Kunětická Hora, Pardubice, Chlumec nad Cidlinou) stále ještě náleží do doby tápavého hledání nejúčinnější obrany proti účinkům obléhacího dělostřelectva. Praktická použitelnost vnějšího obranného okruhu s pravidelně rozmístěnými baštičkami byla velmi diskutabilní, pokud vůbec intenzivněji možná. Zmíněné baštičky je snad možno spíše chápat jako přístřeší pro strážné, než jako vážně myšlené obranné objekty v kontextu dělostřeleckého vedení boje. Celý okruh tak nutně musel mít spíše pomocnou a vymezovací funkci. Mimořádně zajímavý, málo poznaný a doceněný je naopak hlavní obranný dělostřelecký objekt na přístupu do hradu – bollwerkovitý komplex druhé brány. Koridor se slabými zdmi měl nejspíše především oddálit prvý kontakt případných obléhatelů s fortifikací co nejdále od hradního jádra. Pernštejnské opevnění Potštejna nepochybně patří mezi zajímavé, avšak zdaleka nikoliv nejkvalitnější dobové realizace. Jeho nesporné nedostatky ovšem do značné míry vyrovnávala příhodná poloha na strmé, osamělé kupě. Přestavba jádra z hradu učinila jednu z předních feudálních rezidencí své doby.

Zdroj:
- DRNOVSKÝ, Pavel - BEK, Tomáš - BEKOVÁ, Martina. Archeologické nálezy militarií z okolí hradu Potštejna ve východních Čechách jako doklady jeho trojího dobývání v letech 1339, 1399 a 1432/1433. In: Archaeologia historica. 2022, vol. 47, iss. 1, pp. 83-125.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 443-445.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 96 a 98.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 141-143.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl II. – Hradecko. Praha: František Šimáček, 1883, s. 1-23.
- SLAVÍK, Jiří. Středověké architektonické články z hradu Potštejna (o. Rychnov nad Kněžnou), 1. část. In: Castellologica bohemica 4. Praha: Archeologický ústav AV ČR v Praze, 1994, s. 341-350.
- SLAVÍK, Jiří. Středověké architektonické články z hradu Potštejna (o. Rychnov nad Kněžnou), 2. část. In: Castellologica bohemica 5. Praha: Archeologický ústav AV ČR v Praze, 1996, s. 289-298.
- ZÁRUBA, František. Hradní kaple. II. doba lucemburská. Praha: NLN, 2015, s. 101.

Základní informace:

Název:	Potštejn
Okres:	Rychnov nad Kněžnou
Poloha:	10 km jižně od Rychnova nad Kněžnou
Nadmořská výška:	443 m n. m.
GPS souřadnice:	N 50°4.67935', E 16°18.53132'
Přístupnost:	přístupný v návštěvních hodinách
Majitel:	Obec Potštejn
Oficiální stránky:	www.potstejn.cz/hrad-potstejn
Fotogalerie:
Dokumentace:	celkový plán hradu

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobusy z Rychnova nad Kněžnou, Borovnice a České Třebové zastavují na zastávce Potštejn, odb.žel.st.. K hradu vede cca 2,3 km dlouhá, zeleně a červeně značená turistická trasa.
Nejbližší vlakovou stanicí je Potštejn (trať č. 21: Hradec Králové - Letohrad, Častolovice - Solnice), odkud je hrad vzdálen cca 1,6 km po zelené a modré turistické trase.
Automobil lze zdarma zaparkovat na několika parkovištích v Potštejně, např. Jarníkova, Pod Lipami nebo Ústecká.