Poslední aktualizace tohoto hradu: 5. 12. 2022
![]() |
KAŠPERK |
též Karlsberg; 2,5 km severně od Kašperských Hor
    Hrad byl založen na vysokém kopci (886 m n. m.) roku 1356 Karlem IV. jako příspěvek k obraně šumavského pohraničí i rozsáhlé horní aktivity v okolí. Ještě za Karla IV. i v 15. století byl
hrad často zastavován. Když ho v roce 1617 (1616?) koupilo město Kašperské Hory, byl již popisován jako pustý. Následně ho ještě postihlo nařízení Ferdinanda III. z roku 1655 o boření hradů.
    Staveništěm hradu se stal dlouhý, vysoký, skalnatý kopec, jehož podobě se nápadně rozměrná třídílná dispozice přizpůsobila. Její prvá část, přiložená z boku a čela k ostatním, měla
spíše obranný charakter. Do druhé části se vstupovalo přes vyzděný příkop druhou kulisovou branou. Tato dlouhá, úzká část dispozice obsahovala po stranách hospodářské budovy. Uzavírala
ji snad věžovitá, v přízemí zaklenutá stavba vedle brány. Obdélný vnitřní hrad odděloval od druhého nádvoří další vyzděný příkop, za nímž se zvedala hradba ukončená cimbuřím. Obdélný palác, srostlý do jednoho
celku se dvěma obytnými věžemi se již obvodového opevnění vůbec nedotýkal. Jediný přístup do přízemí paláce umožňoval padací můstek, který dosedal na rampu přistavěnou k obvodové hradbě. Obytné prostory se nacházely
až ve vyšších úrovních. Jednou ze čtyř místností (mimo věže) prvého patra byla roubená komora s charakteristickými trojúhelně uspořádanými okénky v půlkruhovém ústupku na fasádě.
V druhém patře byly mimo věže pouze tři prostory - velký sál se dvěma místnostmi po obou stranách. Věže, ukončené odvodněnými ochozy vyloženými na konzolách a zděnými helmicemi, byly
o dvě patra vyšší než palác. Poslední podlaží se do krovu otevírají portálky s vpadlinou pro můstek. Zřejmě je v konstrukci krovu spojovala chodba. V pozdní gotice
byla nebezpečná výšina před hradem zablokována předsunutou baštou, dnes zvanou Pustý hrádek. Úprav se dočkal i vlastní hrad. Jeho hradby byly nadvýšeny a opatřeny zřejmě krytými
střeleckými ochozy. Prostor za první bránou byl přehrazen a hradba vedle brány zpevněna rozměrnou okrouhlou věží či spíše baštou. Druhá brána byla vybavena stěžejkovým padacím
mostem. Nejvýraznějším zásahem se stala novostavba budovy purkrabství v čele vnitřního hradu.
Kašperk, celkový půdorys hradu podle J. Anderleho a J. Faktorové. Černě konstrukce první etapy po roce 1356, šedě konstrukce pozdně gotické.
1) hradní jádro,
2) tzv. purkrabství,
3) poloha zděného nároží převrstveného hradbou,
4) místo pozdně středověké kuchyně (při ní ústí cisterny),
5) branka dolního hradu,
6) údajný pokus o zřízení novodobé jímky,
7) místo odběru vzorku z hradby s datem mýcení 1437,
8) nároží zakončující jednu z etap jižní hradby dolního hradu,
9) dva úseky jižního zemního opevnění,
10) západní stavení,
11) brána dolního hradu,
12) nástupní rampa,
13) branka dodatečně zřízená ve vztahu k okolním konstrukcím,
14) úsek hradby na západním opyši,
15) stavební pozůstatky na dodatečně odděleném skalním bloku,
16) údajný novodobý kozí chlívek,
17) opevnění u předpokládané kulisové brány s reliktem věže či bašty,
18) relikty hradby,
19) starý úvoz,
20) prostor bývalých dvorů.
Zdroj:
- ANDERLE, Jan. Hrad Kašperk. Průzkumy památek XII, 1/2005, s. 37-72.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 250-252.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XI. - Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897, s. 163-174.
Název: |
Kašperk |
Okres: |
Klatovský |
Poloha: |
2,5 km severně od Kašperských Hor |
Nadmořská výška: |
886 m n. m. |
GPS souřadnice: |
49°9'58.24"N, 13°33'50.5"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
město Kašperské Hory |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Český král |
![]() Šternberkové |
![]() Švamberkové |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)