Poslední aktualizace tohoto hradu: 15. 8. 2021


Značka zříceniny hradu

RADYNĚ

Též Karlskrone; zříceniny hradu na vysokém dominantním kopci u Starého Plzence.

    Hrad nad Plzní, v níž jako v jednom z mála přemyslovských královských měst neexistoval královský hrad, založil před rokem 1361 Karel IV., který mu též dal od svého jména odvozený název Karlskrone (Karlova koruna), ten se však neujal. Prvním purkrabím byl Zdislav Chlup (1362). Král Václav IV. udělil purkrabský úřad na způsob manství Zacharovi ze Svinař, který se proto od roku 1404 psal "seděním na Radyni". Za husitských válek zůstávala Radyně katolická. Bylo to zásluhou Jindřicha Švejdy ze Sedlce, který tu byl v letech 1427-1431 purkrabím. Koncem 15. století hrad zpustnul. Jako pustý se poprvé připomíná k roku 1558. V dalších letech hrad vlastnili Šternberkové (do roku 1561), Kokořovci z Kokořova (do roku 1710), Černínové z Chudenic (do roku 1816) a Valdštejnové (do roku 1920). V současnosti je hrad ve vlastnictví Starého Plzence a prochází postupnou rekonstrukcí.
    Hlavní stavbou hradu byl, podobně jako na nejspíše o něco starším Kašperku, obdélný palác na kratších stranách srostlý se dvěma obytnými věžemi. Jedna z nich, doposud dobře dochovaná, byla čtverhranná a druhá polookrouhlá. Hlavní obytné plochostropé prostory se nacházely v prvém a druhém patře a v jejich sestavě nalézáme i dvě roubené komory. Horní úrovně obou věží spojovala chodbička v konstrukci krovu. Skalnatý vrchol kopce neumožňoval stavbu pravidelného opevnění okolo paláce s věžemi. Před čtverhrannou věží ležel nevelký hradbou opevněný čtverhranný dvorek s cisternou a dnes zaniklou zástavbou. Do paláce se z něj vcházelo po můstku na pilířích přistavěných k jeho boku. Tento vnitřní hrad obíhalo ještě vnější opevnění, do jehož hradby byly zapojeny zřejmě hospodářské budovy. Parkán na čelní straně s jednou podkovovitou a snad jednou dvojbokou baštou může být i mladším doplňkem. Okružní příkop, který obíhá téměř celou dispozici, lemoval val, na němž v místě vstupu stála prvá brána, do níž se vcházelo přes další, krátký příkop.
    Řešení paláce s věžemi silně připomíná hrad Kašperk, který však má obě věže čtverhranné. V obou těchto stavbách vyvrcholily tendence ke srůstání obytné věže s palácem, typické pro 1. polovinu 14. století, vznikem zcela pravidelného, v obvodovém opevnění volně stojícího charakteristického stavebního útvaru. Jeho pohodlné a reprezentativní podobě byla věnována velká pozornost, zatímco opevnění zůstává pasivní.


Radyně v pohledu ze severu

Radyně - severní pohled (model v expozici hradu)
B) příkop před první bránou, D) první branská věž, F) druhá branská věž, I) příkop, J) val se zídkou, K) hlavní hradba, L) purkrabství, M) stavení při vstupu, N) kamenné helmice, P) jímka pro hašení vápna, Q) vápenná pec, R) vstup do paláce, 2) severní předhradí s čeledníkem, 4) cisterna, 5) východní půlválcová věž, 6) palác, 7) západní čtverhranná obytná věž.


Radyně v pohledu z jihu

Radyně - jižní pohled (model v expozici hradu)
A) přístupová komunikace, B) příkop před první bránou, C) most zakončený zvedací částí, D) první branská věž, E) strážnice, F) druhá branská věž, G) parkán, H) parkánová hradba, I) příkop, J) val se zídkou, K) hlavní hradba, L) purkrabství, M) stavení při vstupu, N) kamenné helmice, O) bašta, 1) torzo první brány se strážnicí, 3) dvorek, 4) cisterna, 5) východní půlválcová věž, 6) palác, 7) západní čtverhranná obytná věž, 8) prevéty.


Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 471-472.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIII. - Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905, s. 66-69.



Základní informace:

Název:

Radyně

Okres:

Plzeň-město

Poloha:

8,5 km jihovýchodně od Plzně

Nadmořská výška:

567 m n. m.

GPS souřadnice:

49°40'51.644"N, 13°27'54.984"E

Přístupnost:

přístupný v otevíracích hodinách

Majitel:

Město Starý Plzenec

Oficiální stránky:

www.hrad-radyne.cz

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. plán hradu dle D. Menclové
2. podélný řez palácem a plán pater


Typický pohled:


Radyně

Cesta k hradu:

Autobus Do Starého Plzence směřují příměstské spoje z Plzně. Z náměstí je hrad vzdálen cca 2,4 km po žluté pěší turistické značce.
Vlak Nejbližší vlaková zastávka se nachází rovněž ve Starém Plzenci (trať 191: Plzeň - Strakonice), odkud je třeba pokračovat cca 2,5 km pěšky po žluté turistické značce.
Automobil Automobil lze zaparkovat na neplaceném parkovišti přímo pod hradem.


Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Český král

Šternberkové

Šternberkové

Kokořovci z Kokořova

Kokořovci

Černínové z Chudenic

Černínové

Valdštejnové

Valdštejnové


Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)