Poslední aktualizace tohoto hradu: 15. 8. 2021
|
RADYNĚ |
Též Karlskrone; zříceniny hradu na vysokém dominantním kopci u Starého Plzence.
Hrad nad Plzní, v níž jako v jednom z mála přemyslovských královských měst neexistoval královský hrad, založil před rokem 1361 Karel IV., který mu též dal od svého jména odvozený
název Karlskrone (Karlova koruna), ten se však neujal. Prvním purkrabím byl Zdislav Chlup (1362). Král Václav IV. udělil purkrabský úřad na způsob manství Zacharovi ze Svinař, který se proto od
roku 1404 psal "seděním na Radyni". Za husitských válek zůstávala Radyně katolická. Bylo to zásluhou Jindřicha Švejdy ze Sedlce, který tu byl v letech 1427-1431 purkrabím. Koncem 15. století hrad
zpustnul. Jako pustý se poprvé připomíná k roku 1558. V dalších letech hrad vlastnili Šternberkové (do roku 1561), Kokořovci z Kokořova (do roku 1710), Černínové z Chudenic (do roku 1816)
a Valdštejnové (do roku 1920). V současnosti je hrad ve vlastnictví Starého Plzence a prochází postupnou rekonstrukcí.
Hlavní stavbou hradu byl, podobně jako na nejspíše o něco starším Kašperku, obdélný palác na kratších stranách srostlý se dvěma obytnými věžemi. Jedna
z nich, doposud dobře dochovaná, byla čtverhranná a druhá polookrouhlá. Hlavní obytné plochostropé prostory se nacházely v prvém a druhém patře a v jejich sestavě nalézáme i dvě roubené komory.
Horní úrovně obou věží spojovala chodbička v konstrukci krovu. Skalnatý vrchol kopce neumožňoval stavbu pravidelného opevnění okolo paláce s věžemi. Před čtverhrannou věží ležel nevelký hradbou
opevněný čtverhranný dvorek s cisternou a dnes zaniklou zástavbou. Do paláce se z něj vcházelo po můstku na pilířích přistavěných k jeho boku. Tento vnitřní hrad obíhalo ještě vnější opevnění,
do jehož hradby byly zapojeny zřejmě hospodářské budovy. Parkán na čelní straně s jednou podkovovitou a snad jednou dvojbokou baštou může být i mladším doplňkem. Okružní příkop, který obíhá
téměř celou dispozici, lemoval val, na němž v místě vstupu stála prvá brána, do níž se vcházelo přes další, krátký příkop.
Řešení paláce s věžemi silně připomíná hrad Kašperk, který však má obě věže čtverhranné. V obou těchto stavbách vyvrcholily tendence ke srůstání obytné
věže s palácem, typické pro 1. polovinu 14. století, vznikem zcela pravidelného, v obvodovém opevnění volně stojícího charakteristického stavebního útvaru. Jeho pohodlné a reprezentativní podobě
byla věnována velká pozornost, zatímco opevnění zůstává pasivní.
Radyně - severní pohled (model v expozici hradu)
B) příkop před první bránou,
D) první branská věž,
F) druhá branská věž,
I) příkop,
J) val se zídkou,
K) hlavní hradba,
L) purkrabství,
M) stavení při vstupu,
N) kamenné helmice,
P) jímka pro hašení vápna,
Q) vápenná pec,
R) vstup do paláce,
2) severní předhradí s čeledníkem,
4) cisterna,
5) východní půlválcová věž,
6) palác,
7) západní čtverhranná obytná věž.
Radyně - jižní pohled (model v expozici hradu)
A) přístupová komunikace,
B) příkop před první bránou,
C) most zakončený zvedací částí,
D) první branská věž,
E) strážnice,
F) druhá branská věž,
G) parkán,
H) parkánová hradba,
I) příkop,
J) val se zídkou,
K) hlavní hradba,
L) purkrabství,
M) stavení při vstupu,
N) kamenné helmice,
O) bašta,
1) torzo první brány se strážnicí,
3) dvorek,
4) cisterna,
5) východní půlválcová věž,
6) palác,
7) západní čtverhranná obytná věž,
8) prevéty.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 471-472.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIII. - Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905, s. 66-69.
Základní informace:
Název: |
Radyně |
Okres: |
Plzeň-město |
Poloha: |
8,5 km jihovýchodně od Plzně |
Nadmořská výška: |
567 m n. m. |
GPS souřadnice: |
49°40'51.644"N, 13°27'54.984"E |
Přístupnost: |
přístupný v otevíracích hodinách |
Majitel: |
Město Starý Plzenec |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. plán hradu dle D. Menclové |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Do Starého Plzence směřují příměstské spoje z Plzně. Z náměstí je hrad vzdálen cca 2,4 km po žluté pěší turistické značce.
Nejbližší vlaková zastávka se nachází rovněž ve Starém Plzenci (trať 191: Plzeň - Strakonice), odkud je třeba pokračovat cca 2,5 km pěšky po žluté turistické značce.
Automobil lze zaparkovat na neplaceném parkovišti přímo pod hradem.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Český král |
 Šternberkové |
 Kokořovci |
 Černínové |
 Valdštejnové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)