Poslední aktualizace tohoto hradu: 1. 9. 2019
![]() |
NOVÉ HRADY |
Hrad přestavěný na zámek na ostrožně obtékané Stropnicí a Novohradským potokem, ve stejnojmenném městě.
    V písemných pramenech se s Novými Hrady poprvé setkáváme v predikátu Vítkovce Ojíře k roku 1279. Archeologické nálezy však napovídají, že hrad mohl vzniknout také dříve, již
okolo či před polovinou 13. století. Na počátku 14. století přešel na pány z Landštejna, od nichž ho v roce 1358 koupili čtyři bratři z Rožmberka, v jejichž rodě zůstal po více než 250 let.
V roce 1425 byl hrad dobyt a vypálen husity. Stavebních úprav se dočkal v 60. letech, ale již roku 1467 byl dobyt vojsky Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Zkušenosti z tohoto dobytí byly
podnětem k výrazné stavební činnosti. 26. června 1573 byl hrad zapálen úderem blesku, přičemž byla výbuchem prachu zničena velká věž a těžce postižen celý zámek. Obnova probíhala liknavě
a realizována byla až na počátku 17. století. Důležitou roli zámek sehrál ve třicetileté válce, v jejímž průběhu též přestal být panskou rezidencí a jeho význam začínal upadat. Byl utilitárně
využíván a úměrně tomu udržován a upravován, zvláště v 18. a 19. století.
    Dispozice hradu má protáhlý polygonální obrys obíhaný mohutným vyzděným příkopem. Z prvé fáze pochází dochovaná obvodová hradba zhruba na třech čtvrtinách obvodu. Ve východní
části nádvoří stála okrouhlá, dnes zcela zaniklá věž. Nestála volně, ale byla vetknuta do hlavní hradební zdi. Vedle věže jižním směrem při hradbě zřejmě býval nejstarší,
dnes rovněž zcela zaniklý palác. První fázi náleží i subtilní věžovitá zadní brána s předbraním. Hrad zřejmě od počátku obíhal parkán. Severozápadní stranu nádvoří lemuje složitějším vývojem
vzniklá mladší gotická budova. Významných změn se hrad dočkal v pozdní gotice. Jeho obvod zajistila nová parkánová hradba s poměrně drobnými, dovnitř otevřenými polookrouhlými baštami.
Součástí parkánu se stal i obdélný objekt hradní kuchyně, jejíž dnes zaniklý dýmník a komín je doložen ikonograficky. Na západní straně do něj před hlavní hradbu vystoupil mělký baštovitý
obdélný rizalit. Zadní brána získala nové předbraní a zcela nově byla řešena brána přední, kde byla před parkánovou zeď do příkopu předložena masivní čtverhranná průjezdní věž. Architektonické
detaily napovídají, že vznikla v mladších fázích, nejspíše koncem 80. let 15. století zahájené přestavby, patrně v prvých dvou desetiletích 16. věku. Pozdně gotická přestavba vyvrcholila v téže
době stavbou nového, velkého a výstavného obdélného paláce na západní straně nádvoří. Jeho okna představují jedny z nejstarších projevů renesance v jižních Čechách.
    Nové Hrady byly zřejmě od počátku průchozím hradem se dvěma bránami, což je jev poměrně neobvyklý. Prvou fázi lze zařadit do hradů bergfritového typu. Základní schéma
zde však bylo poněkud neobvykle modifikováno zřejmě díky zmíněné průchodnosti tak, že palác se dostal na čelní stranu hradu. Mezi pozoruhodná řešení náleží i nebývale mohutný vyzděný
okružní příkop. Pozdně gotické opevnění patří mezi ucelené systémy s okrouhlými baštami, které jsou svým pojetím poměrně kvalitní, provedením se slabými zdmi však zaostávají za předními dobovými
realizacemi. S tímto jevem se na jihočeských rožmberských hradech setkáváme častěji (např. Jindřichův Hradec, Landštejn).
Přestavba obytné části hrad přiblížila dobovému standardu.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 383-384.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 82.
Název: |
Nové Hrady |
Okres: |
Českobudějovický |
Poloha: |
12 km jihovýchodně od Trhových Svinů |
Nadmořská výška: |
535 m n. m. |
GPS souřadnice: |
48°47'20.567"N, 14°46'28.454"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce NPÚ, ú.o.p. v Č. Budějovicích |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Z Landštejna |
![]() Rožmberkové |
![]() Šternberkové |
![]() Švamberkové |
![]() Buquoyové |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)