Poslední aktualizace tohoto hradu: 3. 2. 2024
|
LANDŠTEJN |
Zříceniny hradu na vrcholu nad obcí Pomezí pod Landštejnem (Markl).
"Hrad Landštejn je velmi dobře postaven a opevněn, má silné zdi, uvnitř je mnoho pokojů, klenutých místností, komor a jiných prostor vhodných k bydlení, jakož i kaple, pěkné sklepy
a stáje pro koně. Všechno je kryto šindelem, na střeše jsou bicí hodiny, na nádvoří se nachází studna, také malé dělo, 18 hákovnic, 40 mušket a 6 halaparten v ceně 2 000 kop míšeňských."
Tímto zápisem z 11. května 1665 hrad soudně ocenili královský zemský místokancléř Albrecht Kryštof Hložek ze Žampachu na Lerchenau a komorník Desk zemských Arnošt Chladnovský.
Soudobé písemné prameny nejsou příliš nápomocny v hledání odpovědi na otázku, kdo byl stavebníkem hradu, tedy zda jej nechal vybudovat český panovník či některý z příslušníků rakouské šlechty.
Nejčastěji se zvažují páni z Hirschberga, páni ze Zöbingu nebo dokonce rakouský kníže Leopold VI. Interpretaci písemných pramenů komlikuje skutečnost, že v těsném sousedství hradu se nacházelo další
stejnojmenné panské sídlo, které snad můžeme označit jako hrad. Teprve v pozdním středověku došlo k odlišení obou lokalit a městečko pod hradem je označováno jako Markl (dnešní Pomezí).
Landštejn je poprvé doložen k roku 1231 v predikátu jistého Hartlieba, který zde byl pravděpodobně kastelánem. Po smrti krále Přemysla Otakara II. jej trvale získali Vítkovci (Sezima z Třeboně),
jejichž jedna větev, která se po Landštejnu psala, zde seděla až do 2. poloviny 14. století. Od roku 1381, kdy král Václav IV. postoupil hrad Landštejn i s bystřickým panstvím štýrskému Konrádovi z Krajku,
následovalo dvěstě let držby Krajířů z Krajku. Ke konci roku 1579 koupil hrad i s dalším panstvím Štěpán svobodný pán z Einciku, který se zasnoubil s vdovou po Zděnku Krajířovi z Krajku Annou z Biberštejna.
Ta mu roku 1586 pojištěné landštejnské zboží z Desk zemských propustila. Hrad po třicetileté válce, kdy ho mj. drželi Černínové z Chudenic (1668) a Herberštejnové (1685), postupně ztrácel svůj význam, byl však
úsporně udržován až do roku 1771. Tehdy při letní bouřce úder blesku strhl kus jihozápadního rohu velké věže, zapálil dřevěné části stavby a způsobil, že za hodinu lehla věž s veškerým zařízením popelem.
Posledním šlechtickým majitelem Landštejna byl v letech 1923-1945 rakouský hraběcí rod Sternbachů.
Prvá fáze hradu náleží k našim nemnoha románským hradům. Dispozici s pravidelným pětibokým půdorysem obklopoval široký příkop. Na dvou nárožích stály mohutné čtverhranné věže,
mezi nimiž byl sevřen palác, z něhož se dochovala vnější východní stěna. Dvorní zeď paláce byla na počátku 16. století na starších základech postavena úplně znovu. Podle stop zachovaných ve východní zdi
měl palác nad sklepem přízemí, dvě patra a podstřeší, kryté trámovými stropy. Navenek nemělo přízemí oken. Prvé patro nižší severní věže obsahuje podélnou kapli s tribunou a apsidou v síle zdiva.
Protože obsahuje sakrální prostor, který musel být orientován přesně k východu, je věž vzhledem k ose čelní věže poněkud šikmo natočena a její obdélný tvar stlačen na kosodélník. U paty velké útočištné
věže prolamovala obvodovou hradbu vstupní brána, později zazděná, ale doposud dobře patrná. Nějaká další stavba stávala zřejmě i v severovýchodním nároží. Změna v hrad šlechtický si vynutila vznik
předhradí, jehož původní podobu však doposud neznáme. K výrazné přestavbě hradu došlo až v průběhu 14. století. Tehdy byl přeložen vstup do jádra na dnešní místo a obytný provoz hradu byl posílen
výstavbou nového čtverhranného donjonu, přiloženého zvenčí k obvodové hradbě, částečně v místě původního vstupu. Nádvoří muselo být víceméně obestavěno. Obranyschopnost jádra zlepšil nový parkán.
Další pronikavé změny následovaly až za Krajířů z Krajku koncem 15. století a v 1. polovině století následujícího. Velkorysá přestavba hradního jádra byla dokončena již v době nástupu nového, renesančního
životního stylu. Na jejím počátku stála znovuvýstavba paláce mezi oběma románskými věžemi a na konci výstavná goticko-renesanční křídla obklopující nádvoří. Nároží parkánu pod věžemi zpevnily dvě polygonální
bašty a západní stranu předhradí zajistila hradba se třemi baštami polookrouhlými. V tomto opevnění však nacházíme i dvě čtverhranné, zcela zatažené věže. Hradby ukončovalo v této době již anachronické
cimbuří. Okolo roku 1520 bylo započato se stavbou nového okruhu opevnění na koruně valu před příkopem se dvěma polookrouhlými, dovnitř otevřenými baštami. Jediný skutečně moderní prvek představovala
veliká, nepravidelně polygonální zemní bašta. Součástí obranného systému byla i předsunutá bašta blokující sousední nebezpečný vrchol. Podobu hradu pak dále formovala renesanční přestavba.
Dvouvěžová podoba nejstarší fáze je u nás zcela výjimečná, jedinou paralelu by mohl představovat mladší moravský hrad Buchlov. V Čechách je ojedinělým
zjevem, jehož předlohy lze nejspíše hledat v Podunají. V nejbližším okolí hradu byly zjištěny stopy těžby kamene a sídliště či pracoviště s kůlovými stavbami z doby stavby nejstarší fáze hradu.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 318-320.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 55-56.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 56.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 61.
- HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze. Díl III. - jižní Čechy. Praha: Argo, 2008, s. 216-248.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 107-112.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady II. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 481-485.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl IV. - Vysočina Táborská. 1. vydání. Praha: František Šimáček, 1885, s. 98-111.
- ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN, 2023, s. 153-171.
Základní informace:
Název: |
Landštejn |
Okres: |
Jindřichohradecký |
Poloha: |
9 km východně od Nové Bystřice |
Nadmořská výška: |
650 m n. m. |
GPS souřadnice: |
N 49°1.44600', E 15°13.82267' |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce NPÚ, ú.o.p v Českých |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Kousek od hradu zastavují příměstské linky z Českých Budějovic, Znojma, Jindřichova Hradce a Slavonic. Zastávka je označena jako Staré Město pod Landštejnem, Landštejn.
Nejbližší ŽST se nachází u obce Hůrky na úzkokolejné trati z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, kterou provozují Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. K hradu se jde cca 7,6 km po žluté pěší
turistické značce.
Automobil je možno za poplatek zaparkovat přímo pod hradem.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Český král |
 Z Landštejna |
 Krajířové z... |
 Černínové z... |
 Herberštejnové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)