Poslední aktualizace tohoto hradu: 18. 8. 2015
![]() |
BRADA |
4 km severozápadně od Jičína
    Hrad Brada je nejstarším hradem Jičínska uvedeným v písemných pramenech. V roce 1258 se z něho psal Načerat, syn Pakoslavův z rodu Hronoviců (Načeraticů). Ke stavbě hradu si vybral
mezi lety 1241 a 1258 nejsevernější výběžek Prachovské pahorkatiny, který převyšuje okolí o téměř 40 m. Z návrší je rozhled do širokého okolí i na zříceniny všech čtyř dalších hradů Jičínské
kotliny (Bradlec, Kumburk, Veliš, Železný).
    Pod kopcem s hradem existovala od poloviny 13. století stejnojmenná vesnice, v níž byl na počátku 14. století postaven gotický kostel sv. Bartoloměje a v 17. století dřevěná zvonice.
    Po roce 1304 se majitelem hradu stal král Václav II., který jej směnil s Načeratici za zboží Štítary. Za vlády krále Jana Lucemburského měli panství zastaveno Vartenberkové.
Pro královu trvalou neschopnost i toto zboží vyplatit jej v roce 1337 Vartenberkové zakoupili. Na hradě Brada nesídlili, pobývali zde pouze správci jejich majetku. Brada byla udržována pro svůj
nesporný vojenský význam při hlavní komunikaci, zvané Hradecká cesta, která vedla od Hradce Králové Jičínskou kotlinou do Turnova. Husitské války se Brady nedotkly. Od Vartenberků ji zdědila
roku 1434 Machna z Veselé, od níž se přes Haška z Valdštejna dostala koupí před rokem 1452 do držení pánů z Labouně (Mikuláš a jeho syn Otík), kteří na hradě sídlili a podle něho se psali "z Brady".
Po několika dalších, rychle se střídajících majitelích koupil v roce 1500 hrad a jedenáct k němu náležejících vsí Mikuláš Trčka z Lípy a Vlašimi. Brzy poté byl hrad zcela opuštěn, o dvanáct let
později se o něm hovoří jako o zpustlém či pobořeném.
    Dne 29. června 1866 bylo na vrcholu hradu (v jeho dolní části) zřízeno dělostřelecké postavení rakouské armády v bitvě před Jičínem v prusko-rakouské válce. Na památku této
události byl na vrcholu kopce (v horní části hradu) vztyčen dřevěný kříž a byly postaveny sochy patronů dne bitvy - sv. Petra a Pavla.
    Ze zřícenin hradu lze jen přibližně vyčíst jeho podobu. Jeho západní část byla v 19. a 20. století poškozena lámáním pískovce. Přístupová cesta zřejmě do hradu vedla od severu.
Brada byla opevněna hradbou a příkopem, dodnes jsou patrné základy tří půlkruhových bašt. Toto opevnění, podobně jako většinu movitých nálezů, lze přičíst pánům z Labouně.
V dolní části zříceniny hradu je zachován základ nejméně dvouprostorové obdélné budovy - paláce. Jižní - horní část hradu byla poškozena při vztyčování kříže a soch obou apoštolů. Předpokládá se zde
obytná hranolová věž, případně další objekt.
    Informace o podobě hradu Brada jsou do té míry fragmentární, že neumožňují žádnou detailnější představu. Jediným nesporným faktem zůstává skutečnost, že šlo o hrad značně rozměrný.
Zlepšení opevnění polookrouhlými, dovnitř otevřenými baštami lze nejspíše spojit s úpravami provedenými Markvartem z Labouně.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 77.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl V. - Podkrkonoší. 1. vydání. Praha: František Šimáček, 1887, s. 265-266.
- ULRYCHOVÁ, Eva. Archeologické nálezy z hradů Jičínské kotliny uložené v jičínském muzeu. In: Castellologica Bohemica 10. Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností,
2006, s. 318-319.
- ULRYCHOVÁ, Eva. Keramický soubor ze 13. století z hradu Brada (okr. Jičín). In: Castellologica Bohemica 12. Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností,
2010, s. 559-562.
Název: |
Brada |
Okres: |
Jičínský |
Poloha: |
4 km severozápadně od Jičína |
Nadmořská výška: |
438 m n. m. |
GPS souřadnice: |
N 50°28.04915', E 15°19.76472' |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
obec Brada-Rybníček, správce OÚ Brada-Rybníček |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Král český |
![]() Z Vartenberka |
![]() Z Valdštejna |
![]() Z Labouně |
![]() Trčkové z Lípy |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)