Poslední aktualizace tohoto hradu: 13. 11. 2021
|
SYCHROV |
Zříceniny hradu na okraji městečka Rabštejn nad Střelou, na hřebeni proti areálu rabštenského hradu.
V písemných pramenech se s jeho jménem setkáváme poprvé k roku 1439, jeho existence se však předpokládá od doby královské držby Rabštejna nad Střelou za vlády Karla IV. a za jeho
zakladatele se považuje rabštejnský purkrabí Jindřich. Zmíněného roku 1439 byl Sychrov sídlem Jana staršího z Rabštejna. V jeho rodě setrval až do roku 1508, kdy jej získal Kryštof z Gutštejna.
Tomu však byl hrad zkonfiskován již roku 1509 králem Vladislavem Jagellonským a připojen k Rabštejnu. Spolu s ním se roku 1518 stal majetkem Šliků a vzhledem k tomu, že tito majitelé seděli
na Rabštejně, byl hrad, připomínaný jako užívaný naposled k roku 1523, ponechán svému osudu. K roku 1560 se již zmiňuje pouze jako hradiště. V lokalizaci hradu Sychrova nepanovala dlouho shoda.
Až povrchový průzkum ukázal, že se nejedná o předsunuté opevnění rabštejnského hradu, ale o rozsáhlý samostatný hradní areál.
Hrad Sychrov od protilehlého Rabštejna nad Střelou oddělovala široká příkopovitá nesporně přirozená rozsedlina, kterou dnes prochází silnice a jejíž reliéf nepochybně doznal díky
především novověké stavební činnosti značných změn. Nad ní se vypínalo čelo zhruba obdélného hradního areálu o délce přesahující mírně 60 metrů a zhruba dvoutřetinové šířce. Východní strana hradního
areálu byla značně znejasněna úpravami zahrad domků pod hradem, které sem zasahují. Nejlépe dochovanou stavbou je spodní část okrouhlého bergfritu situovaného proti Rabštejnu zhruba ve středu
severní strany. Koruna torza se dnes nachází těsně nad vstupním portálem v úrovni prvého patra na jižní straně, tedy na straně nádvoří hradu. Tesané ostění tohoto vstupu bylo vytrháno a nahrazeno
vyzdívkou z lomového kamene. Vnitřek věže je nepřístupný, na severní straně se dochoval těsně pod dnešní korunou drobný střílnovitý otvor nejasného stáří. Na východní straně z tělesa věže vybíhá
torzo čelní hradby. Skalnatá plocha hradu se rozpadá na západní a pozvolně klesající jižní část. Prvá byla téměř celá zastavěna. Prvá budova se zřejmě nacházela již od severozápadního nároží podél
západní hradby. Hlavní stavba - nejspíše palác, stávala zhruba ve středu západní strany na vyvýšeném místě. Její součástí byl i drobný obdélný, do měkké skály zasekaný sklípek, původně zaklenutý
valenou klenbou. Na jižní a zřejmě i východní straně se dochovaly náznaky obvodové hradby. Popisovaný areál na jižní straně ukončuje velmi mohutný, ve skále vylámaný příkop, za nímž se vypíná ještě
trojúhelná skalnatá vyvýšenina s nevelkou vrcholovou plochou bez výrazných stop zástavby. Lze předpokládat, že náležela k hradnímu areálu jako předsunutý obranný prvek.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 533-534.
Základní informace:
Název: |
Sychrov, též Hrádek |
Okres: |
Plzeň-sever |
Poloha: |
7 km severovýchodně od Manětína |
Nadmořská výška: |
480 m n. m. |
GPS souřadnice: |
N 50°2.53112', E 13°17.32473' |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
Město Manětín |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Do Rabštejna zajíždí v pracovní dny 3krát denně autobusový spoj z Manětína.
Nejbližší ŽST se nachází v obci Žihle (trať č. 160: Plzeň – Žatec), odkud je hrad vzdálen cca 8 km po modré pěší turistické značce.
Menší parkoviště pro cca 3 auta nalezneme v Rabštejně u bývalého kláštera servitů, další u místního muzea.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Český král |
 Z Gutštejna |
 Šlikové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)