Poslední aktualizace tohoto hradu: 13. 11. 2021
|
RABŠTEJN NAD STŘELOU |
Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném, k hradu přihrazeném městečku. Na hřebeni před hradem, oddělen od něj přirozenou
rozsedlinou, ležel druhý hrad v Rabštejně nad Střelou - Sychrov.
Rabštejn se poprvé připomíná v roce 1269 jako majetek Milhosticů. Vznik hradu a městečka se předpokládá ve 30. letech 14. století za Oldřicha Pluha z Rabštejna. V roce 1357 od jeho
potomků hrad koupil Karel IV., který okolo něj vysadil manský systém a často zde i pobýval. V roce 1397 Rabštejn Václav IV. zastavil do šlechtických rukou a mezi rychle se střídajícími držiteli
nalezneme i významné šlechtice, např. pány z Plavna či mocného Buriana z Gutštejna. Jeho nepokojný syn Kryštof se dostal do četných sporů, které roku 1509 vyvrcholily ztrátou majetku, včetně Rabštejna,
který se navrátil do královských rukou. Nesetrval v nich však dlouho, neboť již roku 1518 ho král Ludvík zastavil Šlikům. Za nich roku 1532 vyhořel a poté byl nákladně obnoven Lorencem Šlikem.
Výrazné zásahy do podoby celé lokality přineslo baroko. Roku 1669 byl v hradním areálu založen klášter servitů, při němž byl vystavěn kostel Sedmibolestné Panny Marie, v dnešní podobě významná
stavba Anselma Luraga z let 1766-1767. Věž byla zřízena v roce 1769. Roku 1705 bylo v hradním areálu vystavěno nové feudální sídlo - zámek, který se dochoval doposud. Jeho okolí pak do dnešní
podoby doformovaly významné terénní úpravy, při nichž byl zbořen i kostel sv. Matouše - přestavěná hradní kaple.
Staveništěm rabštejnského hradu se stala dlouhá, velmi příhodná hřebenovitá ostrožna. Jeho areál, vymezený rozsedlinou plnící funkci příkopu v místech dnešní silnice, byl značně
rozměrný, což odpovídá i z historických zpráv odvoditelnému významu. Celá dispozice nepochybně nebyla jednodílná, musíme zde počítat i s existencí předhradí. Nejnápadnějším zbytkem středověké
situace je střep okrouhlé věže v čele nad příkopem na nejvyšším místě dispozice. Tato dominantní stavba byla zachována až do roku 1819, kdy se zřítila a její zbytky do dnešní podoby doformovaly
další destrukce. Na nejstarším vyobrazení Rabštejna z roku 1470 je opatřena ochozem s cimbuřím a vysokou střechou. Na Vogtově rytině z roku 1712 ji vidíme již bez střechy, ale stále ještě v původní
výšce s jasně patrným vysazeným ochozem.
Zhruba ve středu délky hradního areálu stávala kaple sv. Matouše, která již od roku 1338 plnila i funkci farního kostela. Vlastní palác či palácovou část hradu musíme předpokládat
na zadní, nejchráněnější části ostrožny. Na zmíněném vyobrazení z roku 1470 je hrad podán jako sevřená hmota s dominující okrouhlou věží a dvěma výraznými, nejspíše obytnými objekty, z nichž levý
má vysazené nejvyšší patro či polopatro s nárožní arkýřovou věžičkou a pravý zřejmě hrázděnou nejvyšší úroveň. Za dnešním zámkem se dodnes vypínají v novověku upravované zříceniny stavby s armovanými
nárožími, původně opatřené arkýři, která souvisí s přestavbou a rozšířením hradu směrem na opyš v 1. polovině 16. století.
Patrně na počátku 90. let 20. století byla výkopem vodovodu v terase před zámkem přeťata zeď a zřejmě zasypaný příkop probíhající paralelně s průčelím hlavní zámecké budovy. Zjištěné
pozůstatky ohrazení probíhaly zhruba v linii spojující odskok v severní terasní zdi se stavbou při severozápadním nároží konírny. Z úseku městské hradby klesající od torza okrouhlé věže bylo získáno
pravděpodobné dendrodatum 1332-1333.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 467-469.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 83.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 90-91.
Základní informace:
Název: |
Rabštejn nad Střelou |
Okres: |
Plzeň-sever |
Poloha: |
7 km severovýchodně od Manětína |
Nadmořská výška: |
476 m n. m. |
GPS souřadnice: |
N 50°2.53563', E 13°17.42353' |
Přístupnost: |
částečně přístupný |
Majitel: |
Krása a zdraví s.r.o. |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. půdorys dnešního zámku |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Do Rabštejna zajíždí v pracovní dny 3krát denně autobusový spoj z Manětína.
Nejbližší ŽST se nachází v obci Žihle (trať č. 160: Plzeň – Žatec), odkud je hrad vzdálen cca 8 km po modré pěší turistické značce.
Menší parkoviště pro cca 3 auta nalezneme v Rabštejně u bývalého kláštera servitů, další u místního muzea.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Pluhové z R... |
 Český král |
 Z Plavna |
 Z Gutštejna |
 Šlikové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)