Poslední aktualizace tohoto hradu: 20. 9. 2020
|
ROŽMBERK |
Zachovaný hrad na dlouhém, Vltavou obtékaném ostrohu, proti stejnojmennému městu.
Hrad byl vybudován nejspíše Vítkem mladším Vítkovcem nejpozději okolo poloviny 13. století. Poprvé je připomínán k roku 1250. Hlavním sídlem rodu, který se po něm psal,
byl až do 90. let, kdy se hlavním sídelním hradem stává Český Krumlov. V 15. století byl hrad několikrát zastaven. Roku 1522 Horní hrad vyhořel a s výjimkou
věže byl stržen. Po polovině 16. století se Dolní hrad změnil v renesanční zámek. Majetkem Rožmberků přestal být v roce 1600, v průběhu třicetileté války ho získali Buquoyové. Důkladných úprav
se mu dostalo v 17. i v 18. století, v letech 1840-1857 byl pseudogoticky upraven a dispozice doplněna o nový zámek.
Středověká dispozice byla dvojdílná, tvořená Dolním a Horním hradem, přičemž důvod vzniku dvou de facto samostatných hradů v těsném sousedství (podobně jako tomu bylo např.
v Českém Krumlově) není zcela jasný. Starší je nepochybně níže položený Dolní hrad. Jeho stavba započala čtverhrannou věží, která si doposud uchovala ještě románské okénko. K ní se v další
fázi přiložilo ohrazení nevelkého areálu Dolního hradu s menší obdélnou věží i na protilehlé severní straně. Nelze vyloučit, že se do hradu původně vcházelo od jihu branou v blízkosti starší
věže, i když J. Varhaník tuto hypotézu nedávno odmítl. Palác nejasného středověkého vývoje patrně postupně vyplnil celou východní stranu dispozice. Někdy koncem 13., či spíše v průběhu 14. století,
byl výše na ostrohu nad ním založen Horní hrad, a při této příležitosti nejspíše mohlo dojít i ke změně komunikačního schématu Dolního hradu. Z Horního hradu se dochoval pouze volně stojící
okrouhlý bergfrit, zvaný Jakobínka, opatřený novodobým, na konzolách vyloženým ochozem a doposud dochovanou zděnou helmicí. Situování vstupu v jeho patře napovídá, že šlo o samostatný,
s Dolním hradem nesouvisející objekt. Pro předpoklad vyslovený v současnosti, že věž stála za štítovou zdí, není nejmenších indicií. Rovněž její označení a datování jako novostavbu do neklidných
let 1524-26 jen na základě dendrodata, které dokládá, že stromy použité na dřevěné konstrukce uvnitř zděné helmice byly smýceny v létě 1523, by bylo velmi anachronické a ignorováním dalších
souvislostí neudržitelné. Původní rozsah Horního hradu bohužel spolehlivě neznáme, dnešní vnější zdi z části obklopující jeho jádro jsou nepochybně nejdříve až pozdně středověké.
Dolní hrad náleží k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách. Jeho čtverhranná věž nejspíše souvisí s Podunajím, což u hradu rodu s majetky i v jižním sousedství Čech nepřekvapuje.
Horní hrad mohl nejspíše náležet některé variantě bergfritového typu a vzniknout snad jako sídlo jednoho z více bratří z Rožmberka v době, kdy již stísněný dolní hrad nepostačoval jako rezidence
více rodin. Písemnými prameny je u hradu doložena existence latránu, o jehož podobě však nic bližšího doposud nevíme.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 485-486.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 94.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 105.
- VARHANÍK, Jiří. K otázce gotické brány Dolního hradu na Rožmberku. In: Dějiny staveb 2019, s. 49-52.
Základní informace:
Název: |
Rožmberk |
Okres: |
Českokrumlovský |
Poloha: |
18 km jižně od Českého Krumlova |
Nadmořská výška: |
555 m n. m. |
GPS souřadnice: |
48°39'21.384"N, 14°21'53.875"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce NPÚ–ÚOP v Českých |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Automobil je možno zaparkovat na placeném parkovišti na náměstí v Rožmberku nad Vltavou.
Autobusy směřující z Prahy, Českého Krumlova, Kaplice a Frymburka zastavují také přímo na náměstí.
Nejbližší vlaková stanice se nachází v Rybníku (trať č. 195: Rybník – Lipno nad Vltavou a trať č. 196: České Budějovice – Summerau), odkud je hrad vzdálen cca 8 km převážně po červené pěší
turistické trase.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Rožmberkové |
 Švamberkové |
 Buquoyové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)