Poslední aktualizace tohoto hradu: 17. 9. 2020

ČESKÝ KRUMLOV

    Hrad přestavěný na zámek na protáhlém skalnatém ostrohu nad levým břehem Vltavy ve stejnojmenném městě.
    Hrad byl založen Vítkovci před polovinou 13. století, prvá písemná zpráva o něm pochází z roku 1253. Existenci hradu ale patrně dokládá již o více než deset let starší písemná zmínka o místě zvaném "Krumbenowe" v díle Frauendienst štýrského šlechtice a minessängera Ulricha von Liechtenstein. Na počátku 14. století se stal hlavním sídlem rožmberské větve rodu a zejména za Petra z Rožmberka byl významně rozšířen. Dalších úprav se dočkal koncem 1. poloviny 15. století a dalšího rozšíření v pozdní gotice. V 16. století byl přestavěn na významný renesanční zámek. V roce 1602 Petr Vok zámek prodal císaři Rudolfovi II., který ho daroval Eggenberkům. Koncem 17. století proběhla barokní přestavba. V roce 1719 Český Krumlov přešel na Schwarzenberky, za nichž byl pozdně barokně až rokokově přestavěn, a tím byl jeho vývoj prakticky ukončen.
    Původně se předpokládalo, že původní hrad z doby okolo poloviny 13. století byl velmi malou jednoduchou dispozicí opevněnou hradbou a tvořenou okrouhlým bergfritem a nevelkým obdélným palácem. (Tato část se dodnes nazývá Hrádek.) Archeologický výzkum M. Ernée a K. Nováčka však prokázal, že dnešní druhé nádvoří před Hrádkem bylo opevněnou součástí hradního areálu již nejpozději koncem 13. století. Mohutné vrstvy navážek, z nichž pochází archeologický materiál datovaný do 2. poloviny 13. století, se dochovaly na prudkém svahu mezi původním vrcholem skalního ostrohu uprostřed nádvoří a severní obvodovou zdí Mincovny. Na jejím místě byla tedy již nejpozději na sklonku 13. století postavena mohutná kamenná hradební zeď, o kterou se zkoumané souvrství zachytilo. Další úsek opevnění z téže doby i s pozůstatky vstupní brány odkryl výzkum ve východní části nádvoří - pod Hrádkem. Prokázané opevnění druhého nádvoří kamennou hradbou již v této době má zásadní význam při úvahách o podobě hradu v počátečních fázích jeho vývoje. Východní část ostrohu Horního hradu, kam i dnes stoupáme strmým průjezdem, ležela původně o 10 - 15 m výše, nežli povrch druhého nádvoří. Pokud by i toto místo nebylo fortifikačně zajištěno, postrádalo by rozsáhlé a nákladně budované opevnění pod ním ležícího nádvoří smysl. Již před koncem 13. století stál tedy v Krumlově hrad se dvěma jádry (na místě dnešního Hrádku i Horního hradu) a opevněnou plochou o rozloze cca jedné osminy hektaru mezi nimi. Opevněné nádvoří bylo na východní straně prolomeno bránou s nástupem na padací most. Nedlouho po výstavbě opevnění a po zarovnání povrchu navážkami vzniklo v jižní části druhého nádvoří metalurgické pracoviště. Huť, specializovaná na produkci stříbra, popřípadě zlata z místních polymetalických rud, byla v provozu někdy na přelomu 13. a 14. století a po relativně krátké době patrně pouze několika let opět zanikla. V témže horizontu bylo, nepochybně alespoň na jižní straně - na břehu Vltavy, opevnění hradu zdvojeno. O opevnění na severní straně - ve formě vnějšího příkopu a dodnes stojící hradby - víme alespoň tolik, že bylo postupně od 2. poloviny 16. století likvidováno. Do širokého, značně svažitého prostoru mezi oběma pásy opevnění byl vyhlouben příkop (na východě), nebo byl ponechán bez úpravy (jižní strana). Obě fortifikace plnily svoji funkci až do razantních přestaveb za posledních Rožmberků - zejména do výstavby dvoukřídlého objektu tzv. Buchalterie (Nového purkrabství), uzavírajícího dnes severní a východní stranu druhého nádvoří.
    Hrad dokončený ve 30. letech 14. století ovinul nejpozději před polovinou 14. století latrán (opevněné podhradí). Horní hrad se dalších úprav dočkal ve 40. až 50. letech 15. století. Upravovaly se oba paláce, přičemž východní byl rozšířen. Na vnější straně starší kaple byla dostavěna drobná sakristie, zaklenutá krásnou hvězdovou klenbou a osvětlená dvěma kružbovými okny. Novou klenbu získala i čtvercová síň při věži, sklenutá obkročnými klenbami na okrouhlý střední sloup. Za Petra z Rožmberka koncem 15. století a na samém počátku 16. století vzniklo před západním čelem Horního hradu nové nádvoří ze tří stran obestavěné palácovými křídly. Protože celá část byla stavěna do příkopu, má pod úrovní přízemí ještě tři podlaží sklepů. Přízemí čelního paláce prolamuje průjezd. V prvém patře byly velké sály s arkýři. Nová část nebyla zajištěna žádnou baštou či jiným aktivním obranným prvkem. Její pasivní ochranu tvořila pouze enormní síla obvodového zdiva (až 5 m). Před příkopem vznikla zřejmě současně další opevněná část s provozními stavbami a opevněním vstupu. Dochovala se část boční hradby s torzem čtverhranné bašty či věže. Hlavním objektem obrany této části hradu byla masivní štítová zeď, na jejímž místě dnes stojí tzv. Renesanční dům. Neobvyklá předsunutá bašta se slabými stěnami na hraně nad řekou je patrně až renesančního původu.

Český Krumlov. Rekonstrukce nejstarších fází hradu. Podle M. Ernée a J. Militkého 1999.

A - minimální rozsah hradu,
B - minimální rozsah Horního hradu nejpozději za Petra I. z Rožmberka ve 30. letech 14. století,
C - minimální rozsah metalurgického pracoviště,
D - výskyt kulturních vrstev s keramikou konce 13. a počátku 14. století.
1) Hrádek,
2) druhé nádvoří,
3) Horní hrad,
4) východní část Horního hradu opevněná již koncem 13. století,
5) jižní hradební zeď druhého nádvoří na místě dnešní severní obvodové zdi Mincovny,
6) úsek východní hradební zdi druhého nádvoří s bránou,
7) brána v příkopu pomáhala překonat značnou vzdálenost (30 m) i výškový rozdíl mezi vnitřním a vnějším pásem opevnění středověkého hradu,
8) jižní hradební zeď vnějšího pásu opevnění hradu,
9) severní (východní) hradební zeď vnějšího pásu opevnění hradu,
10) mladší hradební zeď prvního nádvoří.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 104-106.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 21.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 24.
- ERNÉE, Michal - NOVÁČEK, Karel. K počátkům českokrumlovského hradu (výsledky archeologického výzkumu v letech 1994-1995). In: Průzkumy památek VI/2, 1999, s. 21–34.

Základní informace:

Název:	Český Krumlov
Okres:	Českokrumlovský
Poloha:	22 km jihozápadně od Českých Budějovic
Nadmořská výška:	515 m n. m.
GPS souřadnice:	48°48'46.122"N, 14°18'50.100"E
Přístupnost:	přístupný v návštěvních hodinách
Majitel:	stát, správce NPÚ–ÚOP v Českých Budějovicích
Oficiální stránky:	www.zamek-ceskykrumlov.cz
Fotogalerie:
Dokumentace:	1. plán hradu dle D. Menclové 2. obraz Dělení růží

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Automobil je možno zaparkovat na několika placených parkovištích pro návštěvníky a turisty, situovaných kolem historického centra.
Autobusové nádraží leží cca 150 m východně od historického centra.
Vlakem je možno dojet přímo do Českého Krumlova (trať č. 194: České Budějovice - Černý Kříž), zámek je od vlakové stanice vzdálen necelé 2 km.

Erby významnějších držitelů hradu:

Z Rožmberka

Z Eggenberka