Poslední aktualizace tohoto hradu: 22. 4. 2025

NEZNÁMÝ HRAD U MEDVĚDIC

9 km západně od Lovosic

    Zaniklý hrad na výrazném bezejmenném návrší (446 m n. m.) nad vsí Medvědice, objevený roku 2019 M. Barešem a oficiálně odhalený M. Sýkorou roku 2024.
    První písemná zpráva o vsi Medvědice pochází z roku 1209, kdy je zde zmiňován Martin z Medvědic (Nedvědíče), který byl v kontaktu s mocným rodem Hrabišiců a který byl patrně předkem rodu Vchynských z Vchynic (později psaných Kinských). Vchynští Medvědice drželi i v průběhu následujícího 14. století. Ze seznamu těch, kteří roku 1364 podávali ke zdejšímu kostelu je vidět, že tu byly tři statky. Ty drželi bratři Václav a Bušek, Prokop z Čížkovic a bratři Ješek a Blahuta. Ješek a Bušek žili ještě roku 1398. S nimi na Medvědicích seděli Lacek (1393) a Bohuslav (1397). Když Bohuslav kolem roku 1401 zemřel, daroval král Václav IV. jeho díl bratru Smilovi. Tento držel Vchynice, ale nesídlil na nich, nýbrž na hradě Oparně. Po Smilově smrti roku 1417 získal jeho díl strýc Smil Oparenský. Tehdy byly Medvědice rozděleny již jen na dva statky. Na druhém, při němž byla tvrz, poprvé připomínaná roku 1415, ale jinak jistě starší, seděli bratři Janek a Zikmund z Vchynic.
    Dispozice hradu nad Medvědicemi byla poměrně jednoduchá. Na podlouhlém návrší, které bylo uměle srovnáno, rozeznáváme zbytek mělčího, do čedičové skály vysekaného příkopu, který přeťal přístupovou stranu na jihozápadě, centrální plošinu za ním, kde lze předpokládat hospodářské budovy, a zahloubený suterén v severovýchodní části, za nímž se nachází další hlubší, do skály vysekaný příkop. Do suterénu čtvercového půdorysu, nad nímž se mohla tyčit budova věžového charakteru, se vstupovalo schodišťovou šíjí, situovanou do jihozápadního nároží. Žádnou další zástavbu nepozorujeme. Celé návrší je dnes prosté zdí. Ty mohly být v mladší době rozebrány, nebo bylo celé opevněné sídlo vybudováno pouze v provizorní podobě z dřevěného materiálu. Na východním a jižním úbočí návrší probíhala v novověku zemědělská činnost, o čemž svědčí Císařský povinný otisk stabilního katastru z roku 1843.
    Závěry vyplývající z povrchového sběru keramiky, provedeného M. Sýkorou v posledních několika letech, dovolují datovat život na medvědickém hradě do období 1300-1400/1450. Zbývá zodpovědět otázku, proč byl hrad nad Medvědicemi vystavěn, když dole ve vsi stála tvrz s obvyklým hospodářským příslušenstvím. Existenci dvou feudálních sídel si evidentně vynutila skutečnost, že ves bývala rozdělena na několik dílů, jako právě ve výše zmíněném roce 1364, kdy se o ni dělilo pět šlechticů, respektive čtyři (dva a dva bratři), pokud od nich odečteme Prokopa z Čížkovic, který užíval pouze podací právo ke zdejšímu kostelu. První dva bratři tedy seděli dole na tvrzi, druzí dva bratři zase sídlili na hradě nad vsí. Tento stav trval dle M. Sýkory až do počátku 15. století, kdy jeden Vchynský seděl na Medvědicích a druhý Vchynský již sídlil na hradě Oparně, a proto medvědický hrad nepotřeboval a ten pozbyl významu.

Neznámý hrad u Medvědic v pohledu od jihu. Vizualizace terénu M. Novobilský 2024, popisky D. Mikoláš 2025

1) příkop přetínající přístupovou cestu,
2) centrální část návrší,
3) suterén čtvercového půdorysu,
4) příkop na severovýchodě.

Zdroj:
- HISTORIE V TERÉNU. Nově objevený hrad u Medvědic (Lovosicko). Online. Dostupné z: https://hister.cz [citováno 2024-12-31].
- NOVOBILSKÝ, Milan. Neznámý hrad u Medvědic. Online. Dostupné z: https://www.youtube.com [citováno 2025-1-1].
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 343, 399.

Základní informace:

Název:	Neznámý hrad u Medvědic
Okres:	Litoměřický
Poloha:	9 km západně od Lovosic
Nadmořská výška:	446 m n. m.
GPS souřadnice:	50°31'17.874"N, 13°55'22.877"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	stát, správce Lesy ČR
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:	1/2025 4/2025
Dokumentace:	-

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Automobil je možno zaparkovat v obci, nejlépe u kostela sv. Kateřiny.
Autobusy zastavují přímo v obci.
Vlakem se lze dopravit nejblíže do Chotiměře (cca 9,5 km).