Poslední aktualizace tohoto hradu: 18. 3. 2025

OPARNO

8 km západně od Litoměřic

    První zmínka o vsi Oparno pochází z roku 1270, kdy je zmiňována jako pustá. Původní osada vznikla zřejmě někdy ve 12. století, ve 13. století nastal krátký sídelní překryv, po němž byla ves znovu osídlena. Další zpráva o vsi pochází z listiny datované 15. červencem 1276, kdy Přeslav z Újezda postupoval ves Veselí cisterciáckému klášteru v Alt Zelle. Hrad se poprvé připomíná v listině z roku 1354, kdy se zmiňuje Smylo ... dictus de Kinicz, residens in Oparn. Ještě předtím, v roce 1344 se mluví o nejmenovaném Smilově hradě. Tehdy Smil získal od kláštera v Alt Zelle k doživotnímu užívání nějakej městište kus, hradu mému příležící, totižto rozbořený starý mlýn po spádu potoka řečeného Thopelin až k nové hrázi, cestou starou nahoru jdouc, a od cesty staré až k cestě nové se navracující, tak však, že v předpovědeném městišti nemám dáti lámati žádného kamene, aniž mám na tém místě stavěti mlýn. Ale jiné pokoje k přebývání mohu stavěti, a štěpnici tolikéž i chmelnici saditi. Zajímavé je, že v listině Jindřicha a Hanuše z Podviní z 1. srpna 1340 je uveden pouze jako Smylo de Wchinicz. Rovněž tak v listině, kterou vydal 17. června 1341, se uvádí pouze jako Smylo de Chynicz. Výše uvedené údaje nás vedou k závěru, že výstavba hradu proběhla až po onom roce 1341. Hrad by tak musel vzniknout v rozmezí let 1341-1354.
    Smil z Vchynic po sobě zanechal osm synů - Mikuláše, Martina, Jana, Maxina, Smila, Habarta, Šimka a Bohuslava. Ti již od roku 1378 seděli každý na jiném statku, přičemž Oparno a Vchynice držel Smil. V roce 1401 zemřel Bohuslav a jeho majetky měly jako odúmrť spadnout na krále. Smilovi se ještě téhož roku podařilo prokázat právo na Vchynice a platy v Libochovanech a Medvědicích, takže král od odúmrtě odstoupil. V roce 1407 se Smil spojil se svým bratrem Martinem a sjednotil tak všechny jeho vesnice s hradem Oparnem. Znovu se Smil v pramenech objevuje roku 1410. V roce 1417 Smil zemřel a hrad Oparno zdědil Martinův syn Smil mladší, tehdy se po něm píšící. V roce 1418 mu král Václav potvrdil právo ochrany a správcovství statků lovosických, spojené i s právem lovu a pastvy.
    Po smrti Smila mladšího (1463), který neměl žádné potomky, se stal dědicem jeho statků Jan Dlask z Vchynic, naposledy připomínaný roku 1472. Po něm držel hrad Oparno Bohuslav Dlask z Vchynic, který se poprvé po hradě píše v listině z roku 1486, která dělila majetek mezi syny Bohuslava Kaplíře ze Sulevic. S ním se vyskytuje současně Bohuslav ze Žeberka a na Oparně, takže lze usuzovat na rozdělení celého statku na dvě části. Čtyři synové Bohuslava Dlaska z Vchynic, naposledy zmiňovaného k roku 1515, prodali okolo roku 1530 polovinu pustého hradu Oparna, tvrz ve Vchynicích a příslušející majetky Albrechtovi Kyšperskému z Vřesovic. Polovinu Bohuslava ze Žeberka získali za doposud neznámých okolností Bořitové z Martinic. V roce 1536 se o majetky dělili bratři Volf a Jan z Martinic, přičemž první získal Voporen zámek pustý se vším k tomu náležícím i vším panstvím... a dále i část Vchynic.
    Za původní přístupovou komunikaci k hradu považujeme cestu běžící po vrcholu hřbetu. Tu na hraně spojujeme spíše s mladšími obdobími. Samotný hrad můžeme rozdělit na tři části: jižní (přední) oddíl, samotné jádro a severní (zadní) oddíl. Jižní oddíl a jádro po bocích obíhají přihrádky. Od předpolí odděluje hrad šíjový příkop, na nějž navazuje jižní oddíl. Ten se skládá z vyvýšeného hřbetu s čelním sukem a zadní plošinou. Jádro hradu, sevřené plášťovou zdí, se rozpadá do dvou výškových úrovní, stejně snad i hradba, která situaci zdá se kopíruje. Obě části jádra měly zřejmě rozdílné využití. Zatímco jižní má evidentně obytnou funkci, severní mohla být zcela prázdná s čistě obrannou a komunikační funkcí. Otázkou zůstává průběh ochozu, který s hraniční jistotou nacházíme v celém jižním úseku plášťové zdi. Jižní část jádra obsahovala prostorově skromný palác při východní straně vybavený klenutými sklepy a trojdílným přízemím - severní komnatou s prevétem, střední síní a světnicí s vloženým srubem. Další stavby při západní a jižní straně jsou pouze hypotetické. V severním (zadním) oddílu dodnes spatřujeme relikty trojdílného domu, který mohl mít vzhledem k půdorysným rozměrům i výstavnější podobu. Nacházely se zde patrně i další stavby (nejistě snad pivovar) a možná i severní oddíl sloužil jako hospodářské zázemí.
    V 19. století na hradě fungovala dřevěná restaurace vestavěná do jihozápadní části hradu, po které se dochoval sokl zdiva na nádvoří a zbytky nátěrů vnitřních stěn plášťové zdi. Z této doby pocházejí i podezdívky pro kuželník umístěný v příkopu pod severní stranou hradního jádra.
    Oparno není úplně klasickým případem hradu s plášťovou zdí, ačkoliv je mezi ně řazen. Zcela prokazatelně zde existující stavba převyšuje svou střechou výšku hradby, která je navíc prolomena otvory (prevét, okna). Rovněž plynulost ochozu není zcela jasně doložena. Vedení komunikace odpovídá ve všech variantách tendencím u těchto typů. Úplně běžné není předělení jádra do dvou oddílů, z nichž vstupní bývá čistě obranný. Tloušťka hradby a její oblé vedení naopak odpovídá běžným představitelům hradního typu, stejně jako přizdění objektů na spáru.

Oparno. Plán hradu podle P. Hlavenky a M. Sýkory

1) původní přístupová cesta,
2) částečně zavezený první příkop,
3) zaniklý objekt neznámé podoby na skalce v čele předhradí,
4) místo první brány,
5) prohlubeň po budově (vrátnici?),
6) zeď neznámého stáří,
7) druhý příkop,
8) místo druhé brány,
9) jádro hradu,
10) místo brány do jádra,
11) klenutý sklep východního paláce,
12) parkán (?) na východě,

13) místo branky,
14) parkán pod jádrem opevněný fortifikací neznámé konstrukce,
15) prohlubeň po budově (patrně související se vstupem do parkánu),
16) hrazená plocha s funkcí hospodářského zázemí hradu,
17) základy rozměrné budovy,
18) recentní přístupová cesta z Oparenského údolí,
19) železniční trať,
20) fragment na sucho skládané podezdívky obvodové fortifikace.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 360.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 399-400.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 85-86.
- NOVÝ, Miroslav a Milan SÝKORA. Průzkum jádra hradu Oparno. In: Hrady českého severozápadu: sborník k životnímu jubileu Tomáše Durdíka. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012, s. 233-255.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 390-391.

Základní informace:

Název:	Oparno
Okres:	Litoměřický
Poloha:	8 km západně od Litoměřic
Nadmořská výška:	300 m n. m.
GPS souřadnice:	50°32'32.12"N, 14°0'35.72"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	obec Velemín
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:	2011 2015
Dokumentace:	-