Poslední aktualizace tohoto hradu: 4. 11. 2016
![]() |
BUCHLOV |
15 km severozápadně od Uherského Hradiště
    Po 400 let rozšiřovaný královský hrad na osamělém kopci Chřibů. Jeho počátky jsou spojeny
s pozdně románskou hutí velehradského kláštera, po níž však zůstal pouze půlkruh obloučkového
vlysu, sekundárně osazený nad výklenkem místnosti hradní kuchyně. Na historické zprávy nelze
v případě Buchlova spoléhat. Vždyť první zmínkou o něm je jméno Protivy z Buchlova, asi purkrabího,
z roku 1300.
    Skalnatý hřeben, na němž byl hrad postaven, zajistil stavebník na východním a západním konci dvěma
hranolovými věžemi. O něco menší východní obytná věž byla hranou natočená směrem k přístupu,
západní na čtvercové podstavě měla přes 3 m silné zdi. Vnitřní prostor s trámovými stropy byl
přístupný až ve výši prvního patra, měla tedy útočištní charakter.
    S pokračující stavbou byl mezi věže vložen krátký plochostropý palác se sálem v patře. Se západní
věží byl zřejmě původně spojen šikmo vedenou hradbou, v níž byla prolomena brána. Z prvotní
výstavby nepochybně pochází také zalamovaná severní zeď, která vymezila hradní nádvoří. Současně
s palácem vznikla spodní část průjezdní jižní věže. Ostění portálu ji datuje do poloviny 13.
století.
    Stavba se však nepochybně protáhla daleko přes polovinu století, takže patro paláce již dostalo
hrotitá gotická okna a kaple v horní části jižní věže nebyla do smrti Přemysla Otakara II. (1278)
snad ani dokončena.
    Do poloviny 15. století byla zřejmě napřímena jižní hradba, takže palác mohl být rozšířen až po
západní věž. Také v severní hradbě byl v 15. století přistavěn palác. Zřejmě nadvakrát se tak
podařilo propojit západní a východní věž souvislou patrovou zástavbou a dřevěnými ochozy.
Žebrové klenby z cihelných tvarovek a arkýř pozdější kaple byly do patra vloženy za Cimburků
na přelomu 15. a 16. století. Do tohoto období lze datovat část zdiva předhradí (purkrabství),
drobnou okrouhlou baštu jádra a snad základy renesanční zdi parkánu.
    Adam z Cimburka byl posledním zástavním držitelem hradu. Prvními byli na počátku 15. století
páni z Liechtenštejna, po nich následovala řada dalších. Královským hradem přestal být roku
1511, kdy jej získal Archleb z Boskovic. Raně renesanční přestavbu provedl mezi léty
1540-1558 Jan Ždánský ze Zástřizl. Důkladně byl opevněn dolní hrad (věž Andělka a věž v
západním nároží), v němž vznikly nové hospodářské budovy a cisterna. Nová byla též branka
do jádra v tzv. Hodinové věži. Byla určena už jen pro pěší a z nádvoří k ní vedlo dodnes
užívané schodiště. Také parkánová zeď kolem horního hradu z velké části pochází z Janovy
přestavby. V jejím koutě u vstupu do jádra tak mohl být roku 1602 postaven rozlehlý
svatební sál Jiřího Zikmunda ze Zástřizl.
    Práce pokračovaly i za jeho syna Miloty před rokem 1630 a po polovině 17. století za
Petřvaldských. Po severním obvodu nádvoří horního hradu vznikly ochozy s pilířovými arkádami
a dále první předhradí s raně barokním bastionem a bránou. Po vybudování zámku v Buchlovicích
se tam panstvo přestěhovalo a hrad byl jen udržován. Větší akci představují některé klenby
a barokní stropy, k jejichž zřízení došlo za Zikmunda Karla Petřvaldského v roce 1737.
Zdroj: PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 2. vydání. Praha: Libri, 1999, s. 108-111.
Název: |
Buchlov |
Okres: |
Uherskohradišťský |
Poloha: |
15 km severozápadně od Uherského Hradiště |
Nadmořská výška: |
520 m n. m. |
GPS souřadnice: |
49°6'26.28"N, 17°18'39.42"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce NPÚ–ÚOP v Kroměříži |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1.
rekonstrukce hradu (13. stol.) |
Video: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Český král |
![]() Lichtenštejnové |
![]() Žerotínové |
![]() Ze Zástřizl |
![]() Petřvaldští z ... |
![]() Berchtoldové |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)