Poslední aktualizace tohoto hradu: 10. 7. 2012

HRAD U HVĚZDY

3 km východně od Blíževedel

    Zaniklý hrad na pískovcové ostrožně u osady Hvězda (Sterndorf). Jméno hradu neznáme, lidově býval označován jako Raubschlössel, tedy Loupežnický zámeček, nebo Hrada. Výsledky povrchového průzkumu a archeologicky do průběhu 13. století určená doba života umožnily F. Gabrielovi a J. Panáčkovi se značnou dávkou pravděpodobnosti objekt ztotožnit s historicky doloženým hradem Frydlantem, do té doby chybně lokalizovaným na hrad u Kvítkova nad údolím Peklo. Prvou zmínkou o Frydlantu, založeném Ronovci, nacházíme v predikátu z roku 1257. Funkci sídla pánů z Frydlantu plnil nejdéle do druhého desetiletí 14. století, poté byl opuštěn, i když jeho jméno jako označení panství ještě přetrvávalo.
    Hrad byl založen na severním konci táhlé, pískovcovými skalami tvořené ostrožny. Přístupová cesta k němu zůstává neznámá. Centrální část nevelkého hradu představoval skalní blok, k němuž se ze tří stran přikládaly nižší partie jednodílné dispozice. Na jihozápadě stávala o zmíněný blok opřená rozsáhlejší zděná nejméně dvoupodlažní stavba, patrně ne zcela pravidelného půdorysu. Hrad opevňovala zděná hradba zachovaná v podobě nevelkých fragmentů s lícem ze štuk a základových úprav skalního podloží. Spára mezi skalními bloky na východní straně byla překlenuta dřevěnou podlahou. Tato úprava snad mohla souviset se vstupem. Na centrální skále vymezují draže ne zcela pravidelný šestiúhelný půdorys nejspíše roubené či hrázděné stavby, patrně obytné věže. Součástí hradu byl, jak ukazují dochované draže, i níže situovaný spočinek.
    V poznání hradu u Hvězdy stále zůstávají povážlivé mezery. Přesto však není pochyb o tom, že šlo o stavbu dosti neobvyklou, pro níž těžko hledáme analogii. Platí to především pro její polygonální věž, na území českého království ve 13. století srovnatelnou pouze s věžemi královských hradů ve Znojmě a Kladsku a rožmberskými Příběnicemi. Jde nepochybně o nejstarší šlechtický hrad v širším okolí, který mohl být ojedinělým a výjimečným řešením.

Zajímavost: V sousedství ostrožny s náznaky hradu se nachází rekreační osada Hvězda (německy Sterndorf), dnes spadající pod obec Blíževedly. Roku 1676 vesničku, která však původně stávala o něco níže směrem do údolí, založil litoměřický biskup Jaroslav hrabě ze Šternberka. Dochovaly se z ní ve skalách vysekané prostory různého využití. V současné, výše položené osadě je k 29. červnu 2012 evidováno na 29 adres. Za prohlídnutí zde jistě stojí lidová architektura - stavení s arkádovými pavlačemi, hrázděné stodoly - a pozdně barokní kaple sv. Jakuba z roku 1822. Zmíněna budiž také místní památná, státem chráněná lipová alej.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 177-178.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 82-84.

Základní informace:

Název:	Hrad u Hvězdy
Okres:	Českolipský
Poloha:	3 km východně od Blíževedel
Nadmořská výška:	380 m n. m.
GPS souřadnice:	50°36'19.299"N, 14°26'22.059"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	stát, správce Lesy ČR
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	1. zaměření hradu 2. hmotová rekonstrukce

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Auto lze vhodně zaparkovat přímo v osadě Hvězda. Výchozím bodem je kaple sv. Jakuba, od níž klesá stezka do údolí směrem na Litice. Ta vede kolem původní, ve skále vysekané osady k vodárně, nad níž se tyčí skalní hřeben ostrožny s náznaky hradu. Celá trasa nepřesáhne 0,5 km.
Nejbližší zastávka autobusu se nachází v obci Blíževedly, Litice (cca 1 km po silnici a stezce k vodárně).
Vlakem se lze dopravit nejblíže do Blíževedel (cca 4,5 km po červené a zelené turistické trase).