Poslední aktualizace tohoto hradu: 13. 4. 2025

CHLUM

11 km jihozápadně od Lovosic

    Zaniklý hrad na výrazném návrší nad vískou Blešno u Dřemčic.
    Blešenský vrch (520 m n. m.) tvoří jeden z posledních výběžků Českého středohoří na jihozápadní straně u rozhraní okresů Litoměřice, Louny a Most. Na jeho vrcholu můžeme dodnes spatřit viditelné pozůstatky středověkého hradu.
    Písemnými prameny není tento hrad doložen. Neznáme jeho původní jméno, avšak již název hory dokládá příslušnost k blízké vsi Blešnu. Za nejstarší zprávu o vesnici Blešně je všeobecně považována zpráva z roku 1226, kdy měla náležet premonstrátskému klášteru v Doksanech.
    Podle lidové tradice byl zakladatelem hradu litoměřický kastelán Blah či jinak Blech, předek pánů z Chlumu. Z tohoto rodu jsou však doloženi v průběhu 12. století tři Blahové, avšak jako stavebník šlechtického hradu 13. století z nich ani jediný není pravděpodobný.
    Hradu na Blešenském vrchu se výrazněji již v roce 1993 věnoval Miroslav Režňák a ve svém zpracování jej zařadil mezi hrady přechodného typu. Při povrchovém průzkumu v roce 2002 nebyly v prostoru hradu učiněny žádné archeologické nálezy. Jediný střep ze stěny nádoby, později nalezený na hradišti M. Sýkorou, lze rámcově datovat do širokého rozpětí 14.–15. století.
    Když se v době husitské zmocnil okolního území kališnický hejtman Jakoubek z Vřesovic, tak pouhého 1,5 km severovýchodně od Blešenského vrchu vybudoval na strmé hoře hrad Oltářík. Jakoubkova stavba Oltáříku se dle mínění Zdeňka Fišery dá vykládat tak, že v její době již hrad na Blešenském vrchu neexistoval.
    Oproti tomu František Záruba dobu vzniku hradu klade právě do období husitských válek. Podle něj tomu odpovídá umístění staveniště hradu v extrémně vrcholové poloze, která je typická pro hrady té doby jako jsou Kalich, Litýš, Ostrý, Oltářík a mnoho jiných. Záruba zároveň nepředpokládá delší život hradu především pro jeho jednoduchost a odtrženost od hospodářských funkcí hradu. Proto také na hrad nahlíží jako na vojenský opěrný bod vystavěný v neklidných dobách.
    Přístup na vrchol kopce umožňovala jediná cesta, která pozvolně stoupá od jihovýchodu táhlým východním úbočím až na severozápad, do malého hradního nádvoří. Cesta byla přehrazena minimálně dvěma branami a ve značné délce kontrolována vysunutým zemním opevněním, které obsadilo jihovýchodní konec táhlého a velmi úzkého hřebene.
    Hlavními objekty hradu byly zřejmě rozměrná budova na severním konci nádvoří a snad věžová stavba, která se tyčila na vrcholu skály na straně protější.
    I přes vysoký podíl dřevohlinitých konstrukcí a jistou úspornost stavby je třeba vyzdvihnout značně promyšlený fortifikační systém, jehož provedením se hrad na Blešenském vrchu částečně přibližuje jedné z nejkvalitnějších soudobých opevněných staveb – Žižkovu hradu Kalichu. Objevem z doby zcela nejnovější je terasa obíhající vrchol níže pod hradem, jež může rovněž souviset se zaniklým opevněním. V takovém případě by byl hrad mnohem větší, než se dosud soudilo.

Chlum. Zaměření hradu podle P. Hlavenky 2024

1) přístupová cesta,
2) místo první (?) brány,
3) terasa pro srubové fortifikace předhradí,
4) pokračování cesty k jádru,
5) brána do jádra,
6) reliéfní známky po budovách,
7) nádvoří jádra,

8) výrazně reliéfně modelovaný objekt (palác?),
9) cisterna,
10) plošinka na temeni skály (věžiště?),
11) příkopy,
12) vysunuté opevnění,
13) terasa nejasného účelu (opevněná?).

Zdroj:
- FIŠERA, Zdeněk. Hrad na Blešenském vrchu. In: Dějiny staveb: sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2003. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka ve spolupráci se Sdružením pro stavebněhistorický průzkum, 2004, s. 188-191.
- ZÁRUBA, František. Hrad na Blešenském vrchu. In: Castellologica Bohemica 8. Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností, 2002, s. 441-444.

Základní informace:

Název:	Chlum, Hrad na Blešenském vrchu
Okres:	Litoměřický
Poloha:	11 km jihozápadně od Lovosic
Nadmořská výška:	520 m n. m.
GPS souřadnice:	50°28'51.623"N, 13°54'25.348"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	statutární město Most
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:	2022 2025
Dokumentace:	-

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Nejbližší zastávka autobusu se nachází v obci Staré (1 km).
Vlakem se lze dopravit nejblíže do Třebívlic (3 km).