Poslední aktualizace tohoto hradu: 18. 3. 2025

OLTÁŘÍK

též Hrádek nebo Děkovka; 10 km jihozápadně od Lovosic

    Historie vzniku hradu Oltáříka je bezprostředně spojena s husitskou dobou a se jménem nejvýznamnějšího husitského válečníka severních Čech - Jakoubka z Vřesovic. Jakoubek dokázal za husitských válek ukořistit značné statky v severozápadních Čechách, hlavně v Podkrušnohoří. V okolí Oltáříka držel vsi Chrášťany a Děkovku. K ochraně svého majetku si nad Děkovkou vystavěl patrně mezi lety 1440-1450 (uvažovat lze i o letech 1434-1438) hrad, který měl chránit jeho statky od jihu a jihovýchodu, kde se rozkládala panství a hrady katolických pánů z Hazmburka a Kaplířů ze Sulevic. Hrad Oltářík měl zřejmě čistě účel vojenský, čímž lze vysvětlit i jednoduchost jeho stavebního vybavení.
    Poprvé se Oltářík výslovně připomíná roku 1450, když ho Vřesovcové (Jakoubek a jeho syn Jan) zastavili spolu s příslušenstvím, které tvořily především vsi Chrášťany a Děkovka, za 300 kop grošů Janovi z Polenska. Jakoubek se svým synem hrad nikdy nevyplatil, a tak jej roku 1468 Mikuláš, syn Jana z Polenska, postoupil bratrům Janovi a Oldřichovi z Házmburka a Kosti. Od té doby, až do roku 1531, kdy jej vlastnil Vilém mladší z Illburka a na Ronově, nemáme o hradě žádných zpráv. Vilém odkázal roku 1531 majetky do doživotní správy své manželce Anežce z Helfenštejna. Tehdy již byl označen jako pustý. Asi roku 1550 Anežka zemřela a Oltářík získal - neznámo jak - Volf z Vřesovic. Roku 1569 Volf z Vřesovic umírá a Oltářík odkazuje svým dcerám Anně, Magdaléně a Barboře a bratru Bernartovi. Další zástupci rodu, bratři Šebestián a Václav a jejich strýc Jan Podsedický se proti tomu vzepřeli. Celý spor se značně protáhl. Až roku 1576 Anna a Magdaléna, které jediné zůstali z původních dědiců naživu, se raději panství zbavily a postoupily pustý zámek Oltářík a vsi Lahovice, Řisuty, Chrásťany a Děkovku Šebestiánovi, Václavovi a Janovi z Vřesovic. Naposledy se Oltářík připomíná jako poustka k roku 1612, kdy se dříve jmenovaní oddělili, přičemž hrad získal Jan z Vřesovic a Podsedic. Později byl pravý název hradu zapomenut a ujal se pro něj název Hrádek. Teprve F. A. Heber, který dobře znal zápisy v deskách zemských, objevil původní název hradu.
    Vrchol čedičové homole neposkytoval pro stavbu hradu mnoho prostoru. Celý ho zaujala lichoběžná obytná věž se dvěma zaoblenými nárožími na západě. Plochostropý suterén byl tvořen pouze jedinou prostorou, kterou osvětlovala dvě štěrbinová okna. Celé přízemí vyplňoval velký sál, do něhož se vcházelo po dodnes dochovaném předloženém schodišti nebo peronu. Současný vstup do donjonu vznikl vybouráním původního východního štěrbinového okna suterénu. Dodnes je dochována severní špaleta jeho niky a překlady z velkých kamenných placáků. Správnost tohoto tvrzení podtrhává i zcela identický okenní otvor v jižní stěně. Předpokládáme, že stavba měla ještě minimálně jedno hrázděné patro. Obvodové opevnění jádra hradu se téměř nedochovalo. S největší pravděpodobností se jednalo o zděnou hradbu s ochozy. Přístupová cesta do hradu vcházela úzkým průjezdem velmi subtilní zděné věžovité brány. Ta byla stavěna ve dvou mikrofázích, přičemž vzhledem k rozborům malty se obě odehrály v rámci jedné stavební etapy. Dřívější předpoklad, že brána byla pouze pro pěší, lze vzhledem k zjištěným rozměrům odmítnout. Šířka průjezdu brány podle nového zaměření nebyla 90 cm, jak uvádí D. Menclová, ale 160 cm ve východní části a 182 cm v západní. Přitom na obou koncích průjezdu nikdy nebyla osazena ostění portálů, i když v první fázi je stavebník plánoval, vstupy byly patrně pouze sklenuty z lomového zdiva. Branou tedy mohly projet i vozy. Za branou se cesta větvila. Jedno její rameno směřovalo k donjonu a druhé se stáčelo zpět a vedlo na planinku mezi branou a hlavní věží, kde zřejmě stávaly další stavby lehčí konstrukce, snad i hospodářského charakteru.
    Oltářík náleží mezi několik hradních novostaveb z dob husitských válek. Pro dobu jeho vzniku je symptomatické i jméno. Zapadá mezi sídla zbohatlých husitských hejtmanů, pro něž je typická v souladu s jejich původem podoba spíše se zemanskou tvrzí, než s hradem předcházejícího období. Extrémní situování na dominantním vrcholu je projevem prvých reakcí na zničující účinnost dělostřelectva, která se projevila v průběhu husitských válek, a která přinutila stavebníky nových hradů vyhledávat střelbou z okolních výšin neohrozitelné polohy. Po celou dobu existence předpokládáme u hradu spíše funkce vojenské a správní, které vykonávala posádka na hradě. Snad jen za Polenských mohl hrad fungovat jako dlouhodobější obývané sídlo. Hospodářské funkce naplňoval dvůr, umístěný patrně v některé ze vsí, patřících k panství.

Oltářík. Plán hradu podle P. Hlavenky, M. Sýkory a J. Šályho 2015

1) hypotetická branka,
2) původní přístupová komunikace zpevněná zdmi na sucho,
3) přístupová cesta od západu, nejspíš také původní,
4) předhradí opevněné dřevohlinitými fortifikacemi,
5) branská věž,
6) plocha pro zástavbu lehčí konstrukce,

7) hypotetická branka,
8) do skály vytesaná draže pro zeď,
9) relikty zdi,
10) místo brány,
11) dvorek,
12) nástupní rampa k obytné věži,
13) obytná věž.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 359-360.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 399.
- LEHKÝ, Ivan a Milan SÝKORA (eds.). Oltářík. Hrad Jakoubka z Vřesovic. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2015.
- LEHKÝ, Ivan a Milan SÝKORA. Nové poznatky o stavební podobě hradu Oltářík. In: Castellologica Bohemica 12. Praha: Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností, 2010, s. 237-254.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV.: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Argo, 1998, s. 312-313.

Základní informace:

Název:	Oltářík
Okres:	Litoměřický
Poloha:	10 km jihozápadně od Lovosic
Nadmořská výška:	566 m n. m.
GPS souřadnice:	50°29'23.63"N, 13°55'25.231"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	stát, správce Lesy ČR
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:	2007 2014 2015
Dokumentace:	3D vizualizace dle I. Lehkého

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Příměstským autobusem z Lovosic se lze dopravit např. do blízkých Dřemčic nebo Vlastislavi. K cíli pak zbývá zdolat 3,5 km, resp. 4 km.
Nejbližší vlaková zastávka se nachází v Lovosicích. Po turisticky značených cestách je odtud hrad vzdálen cca 14,5 km.
Automobil je možno zaparkovat v obci Děkovka, nebo u stejnojmenného rozcestníku nad obcí. Od něj je hrad vzdálen cca 1 km po modré pěší turistické značce.

OLTÁŘÍK

Základní informace:

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Erby významnějších držitelů hradu:

Vřesovcové z ...

Zajícové z ...

Z Illburka