Poslední aktualizace tohoto tématu: 4. 8. 2009


ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ PRVKY HRADU


    Vždy, když jsem přišel na nějaký hrad nebo zříceninu hradu, zajímalo mě, jak se který dochovaný stavební prvek vlastně odborně nazývá a jakou funkci, popřípadě funkce plnil. Odborníci používají v tomto smyslu termín "hradní dispozice", kterou definují jako základní prostorové uspořádání a vztahy mezi jednotlivými skladebními prvky hradního organismu.
    Skladebné prvky se víceméně na všech hradech opakují, některé z nich lze vyčlenit jako základní (palác, hradba a věž, přiřazují se k nim ještě brána a kaple), jiné pak jako doplňkové (hradní kuchyně, lázeň, hospodářské a provozní budovy jako sýpka, kovárna, stáje, mlýn). Soustředění hospodářských a provozních budov v některých případech mohlo vést ke vzniku zvláštní samostatné části zvané předhradí.

    Problematiku bych chtěl v hrubých obrysech demonstrovat na hmotové rekonstrukci gotického královského hradu Bezdězu, jehož stavba byla započata po roce 1264 na čedičovém hřebenu, avšak zcela dobudována byla až po tragické smrti Přemysla Otakara II.


Bezděz: hmotová rekonstrukce

Bezděz: hmotová rekonstrukce raně gotické fáze hradu s číselným popisem


Popis

    Nejdůležitější částí každého hradu je zřejmě opevnění. Bez něho by byl hrad "pouhým" kamenným palácem vystavěným na příhodném vyvýšeném místě, ovšem velmi zranitelným a téměř neschopným obrany. Opevnění /8/ na Bezdězu je dosti pasivní. Neumožňuje totiž boční střelbu (tzv. flankování). Zeď opevnění opatřená cimbuřím spojovala první dvě brány s třetí /2, 3, 4/, prolomenou v hradbě /9/, která sbíhá po hřebeni směrem od jádra hradu. Obranyschopnost tohoto prostoru byla zesílena okrouhlou věží (bergfritem) zvanou Čertovka /10/, která byla zapojena do hradby a která umožňovala flankování alespoň z koruny, vybavené k tomuto účelu cimbuřím. (Pozn.: Trojúhelné bastiony v severozápadní hradbě prolomila až úprava v 17. století.) Zajímavostí je, že brány nelemuje vpadlina pro padací most ani otvory pro kladky k jeho zdvihání. Brány uzavírala pouze vrata s točnami, zajišťovaná zásuvnou závorou.
    Vlastní hrad sestává z mladší a širší spodní části a užší a starší horní části. V prostoru, kde se obě části spojují, se na nejvyšším místě celého staveniště vypíná hlavní okrouhlá obranná věž /11/. Až po jejím dostavění došlo ke změně plánu, při níž byla celá dispozice rozšířena o čtverhranný spodní hrad se dvěma palácovými stavbami.
    Vedení přístupové cesty /1/ se původně lišilo od dnešního. Do spodního hradu se vstupovalo přímo branou /5/ v jeho jihozápadním čele (dnes zazděnou). Ze spodního do horního hradu se vcházelo úzkou brankou s portálem /6/ v hradbě mezi věží a purkrabským palácem. Snad tehdy byla přístupová cesta prodloužena, nyní obchází dlouhou boční frontu obou částí hradu. Novou čtvrtou branou /7/, prolomenou v čelní zdi horního hradu u kaple, vedla cesta do nádvoří.
    Celou jihovýchodní stranu jádra hradu vymezuje patrový královský palác /12/, zakončený na severovýchodní straně jen o málo nižší kaplí /13/. Na severozápadní straně stojí na kratším obdélném půdorysu purkrabský palác /14/, založený na svahu. Výbavu jádra doplňuje přes 11 m hluboká cisterna /16/, vylámaná ve skalním podloží. Mladší spodní hrad vymezují dva manské paláce /15/ na jihovýchodní a protilehlé severozápadní straně, doplněné oproti purkrabskému paláci o další trakty na jihozápadě.
Nejrozsáhlejší a zároveň vývojově nejsložitějším palácem hradu je palác královský. Jeho výjimečnému postavení odpovídá i jeho délka a množství prostor, více jak dvojnásobek oproti ostatním obytným budovám hradu. Na severovýchodě pak palác ukončuje čtverhranná místnost, na níž navazuje kaple. Tato místnost sloužila mnichům jako klášterní hrobka.
    Purkrabský palác, jak již jeho název napovídá, byl sídlem purkrabího. Ten hrad bezprostředně spravoval a v době královy nepřítomnosti byl i jeho zástupcem. Za klášterní éry měli mniši v prvním patře velkou a malou jídelnu (velký a malý refektář), kuchyň, v přízemí pekárnu na chleba a v podstřeší byly upraveny cely pro mnichy. Druhý negativní zásah představují úpravy Klubu československých turistů, které měly palác přizpůsobit komerčním turistickým potřebám. Z této doby pochází i kamenný můstek a úprava okolí cisterny na dešťovou vodu.
    Přízemí manského paláce mělo spíše provozní a pomocnou funkci, hlavní obytné prostory se nacházely v patře. Střední sál osvětlovaný ve vnější zdi dvěma velkými gotickými kružbovými okny byl zaklenut dvěma poli křížových žebrových kleneb. V koutě se nacházelo točité schodiště vedoucí do podstřešního patra, a odkud byl přístup i do obou sousedních místností. Východní má rovněž křížovou klenbu. Bylo ji možno vytápět krbem. Obytný charakter této prostory podtrhuje i vstup na prevét v severozápadní zdi.
    Všechny palácové budovy hradu jsou složeny z jednoho opakujícího se prvku - obytné jednotky, tvořené obdélným sálkem, k němuž z každé strany přiléhají dvě zhruba čtvercové prostory - krbem vytápěná komnata a roubená komora. Přízemí kryly rovné dřevěné stropy, v patře se většinou dodnes zachovaly křížové klenby či jejich zbytky. Druhé patro zaujímaly již jen podřadnější prostory. Všechny obytné budovy kryly sedlové střechy, jejichž štíty se dodnes dochovaly. Spojení jednotlivých podlaží umožňovala točitá schodiště. Portály jednotlivých místností v patře královského paláce vedly na dřevěnou pavlač či loggii. Na Bezdězu se nesetkáváme s velkým reprezentativním sálem v jeho klasické podobě, který je neodmyslitelnou součástí královských hradů. Král tedy nepředpokládal, že by zde přijímal významné návštěvy.
    Nejhonosnější částí hradu je kaple, původně zasvěcená sv. Michalovi. Vstupovalo se do ní z otevřené předsíně portálem, jehož tympanon zdobí rostlinný motiv. Panovník přihlížel bohoslužbám z tribuny. Ta souvisela s jinou, kterou tvořil ochoz v síle zdi, obíhající ve výši patra celý prostor. Navenek se ochoz zaklenutý křížovými klenbami bez žeber otvíral stroze, až úsporně členěnými hrotitými okny. Zato horní část oken, obracejících se dovnitř kaple, vyplňují kružby tvořící zcela ojedinělý křížovitý obrazec.


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fotodokumentace


Bezděz: první brána Bezděz: druhá brána Bezděz: třetí brána Bezděz: Čertovka

První brána /2/

Druhá brána /3/

Třetí brána /4/

Čertovka /10/

Bezděz: purkrabský palác Bezděz: hlavní bergfrit Bezděz: čtvrtá brána Bezděz: královský palác

Purkrabský palác /14/

Hlavní begfrit /11/

Čtvrtá brána /7/

Královský palác /12/

Bezděz: exteriér hradní kaple Bezděz: interiér hradní kaple Bezděz: cisterna Bezděz: manský palác I

Exteriér hradní kaple /13/

Interiér hradní kaple /13/

Cisterna /16/

Manský palác I /15/

Bezděz: manský palác II Bezděz: křížová klenba v patře královského paláce Bezděz: svorník Bezděz: pohled z hlavního bergfritu

Manský palác II /15/

Křížová klenba v patře královského paláce /12/

Svorník křížové klenby /12/

Pohled z hlavního bergfritu /11/


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    Cílem tohoto pojednání nebylo podat podrobný a úplný obraz a charakter hradních dispozic, nýbrž soustředit se pouze na nejzákladnější rysy. Je nutno si též uvědomit, že existují rozdíly mezi hrady královskými a šlechtickými (hledisko finanční) a že četné hrady byly v průběhu staletí přestavovány či rozšiřovány, a proto se nám nezachovaly v tak poměrně architektonicky čisté podobě jako Bezděz. Pokud by čtenář chtěl proniknout hlouběji do problematiky hradní dispozice a jejích skladebních prvků, doporučuji mu knihu "Středověké hrady v Čechách a na Moravě" od renomovaného kastelologa prof. Tomáše Durdíka.


Literatura

- DURDÍK, Tomáš. České hrady. Druhé vydání. Praha: Albatros, 2008, s. 75-80. ISBN 978-80-00-02165-2.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Druhé vydání. Praha: Libri, 2002, s. 58-61. ISBN 80-7277-003-9.
- DURDÍK, Tomáš a Pavel BOLINA. Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha: Argo, 2001, s. 13. ISBN 80-7203-349-2.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 27-32. ISBN 80-7203-295-X.
- Hrad Bezděz [online]. c2009, poslední revize 21.7.2009 [cit. 2009-08-04].
Dostupné z: http://www.hrad-bezdez.eu/historie
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. Druhé vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 226-244.



Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)