Poslední aktualizace tohoto hradu: 8. 9. 2021


Značka zříceniny hradu

WEISENŠTEJN

Nepatrné zbytky opevnění situovaného na solitérně stojícím skalisku přibližně 5 km severozápadně od Vrbna pod Pradědem.

    Hrad je v písemných pramenech zmíněn pouze jednou v souvislosti s krvavým incidentem, jehož aktérem byl zeměpanský purkrabí Ulman z Linavy, který někdy v rozmezí 20. až 40. let 14. století oloupil a povraždil poddané vratislavského biskupa a se svou kořistí se stáhl na hrad "weyssensteyn". Poškozená strana se tehdy obrátila s prosbou o pomoc na zemského hejtmana Heynka z Hlubčic, který vyzval vévodu Mikuláše II., aby zjednal úplnou nápravu. Povrchovými sběry získané zlomky nejstarší keramiky můžeme vročit do průběhu 2. poloviny, eventuálně závěru 13. století, ostatní fragmenty jsou příznačné pro 14. století.
    Níže ležící Weisenštejn (730 m n. m.), vzdálený cca 300 m jihozápadně od Rabenštejnu (810 m n. m.), s nímž tvořil strážní dvojici, zaujal opracovaný skalní blok, jehož stavebně využitelná plocha má ve dvou výškových úrovních téměř pravidelný čtvercový tvar o rozměrech 17,5 x 17,0 m. Severní a zároveň nižší část byla po obvodu ze tří stran obestavěna mohutnou, 3,3 až 3,7 m silnou, pečlivě vyzděnou zdí spojovanou dobrou vápennou maltou. Na čtvrté straně ji uzavírala méně robustní středová zeď o délce 8 m a tloušťce 1,9 m, ukončená armovaným vstupem, rozdělující zároveň povrch temene na poloviny. Vznikla tak severní obdélná budova snad palácového charakteru, zřejmě ještě vnitřně členěná. Svědčí pro to menší, nejspíše čtvercová místnost (3,7 x 3,7 m) rýsující se v terénu v západní části budovy. Subtilnější zídka napojující se na západní čelo palácové stavby a vycházející na vyšší plató, stejně jako mělká deprese patrná v těchto místech dovolují i ve zvýšené části předpokládat zděnou architekturu, možná věžového charakteru. Zbývající plocha, asi s výjimkou vlastního vstupu, byla pravděpodobně nezastavěná.
    Popsané jádro bylo odděleno od zadní upravené plošiny nástupní skály příkopem přes 5 m širokým, který byl přemostěn částečně pomocí přisekaného rulového krakorce, téměř 2 m dlouhého. Příkop, patrně na severní straně uzavřený, přecházel na jihu v samostatný okrsek ohraničený dvěma nasucho kladenými zdmi, přimykající se k další, odděleně stojící skalní kupě. Vznikl tak ohrazený svažitý prostor nepochybně hospodářského účelu.
    Celý komplex byl přístupný ještě dnes v terénu rozpoznatelnou stezkou, odpojující se od hlavní komunikace vedoucí údolím Bílého potoka. Stezka vystoupala nad opevnění, kde byla v mírném spočinku směrována jak do vlastního hradu, tak do jeho hospodářského zázemí.

Zdroj:
- KOUŘIL, Pavel - PRIX, Dalibor - WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno-Opava: AÚ AV ČR Brno, 2000, s. 387-392.



Základní informace:

Název:

Weisenštejn

Okres:

Bruntál

Poloha:

5 km sz. od Vrbna pod Pradědem

Nadmořská výška:

730 m n. m.

GPS souřadnice:

50°8'28.842"N, 17°19'7.612"E

Přístupnost:

volně přístupný celoročně

Majitel:

Biskupství ostravsko-opavské

Oficiální stránky:

-

Fotogalerie:

Fotogalerie

Dokumentace:

1. plán hradu
2. hmotová rekonstrukce


Typický pohled:


Weisenštejn

Cesta k hradu:

Autobus Příměstské autobusové spoje z Jeseníku a Vrbna pod Pradědem zastavují v Bílém Potoku. K hradu vede cca 1,8 km dlouhá, modře značená cesta.
Vlak Vlakem dojedeme do Vrbna pod Pradědem (regionální trať Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem), odkud je třeba pokračovat cca 7,3 km pěšky.
Automobil Automobil lze zaparkovat v Bílém Potoku u turistického rozcestníku Bílý potok - bus.


Erby významnějších držitelů hradu:
Český král

Český král

 Z Linavy

Z Linavy

Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)