Poslední aktualizace tohoto hradu: 2. 5. 2016
|
VRANOV |
4 km západně od Železného Brodu
Hrad byl založen nejspíše na počátku husitských válek a pro svou extrémní a provozně komplikovanou podobu zjevně neměl dlouhého trvání. Prý se po něm psal Heník z Valdštejna v roce
1425. V roce 1538 ho od Valdštejnů koupil Jan z Vartemberka. Již Valdštejnové si v průběhu 16. století postavili v údolí Vartemberky přestavěný zámeček a nepotřebný hrad zpustnul. V roce 1615 koupil
vranovské panství Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic a po Bílé hoře je jako konfiskát získal Albrecht z Valdštejna. Ten udělil vranovské (skalské) panství Mikuláši Desfoursovi na Hrubém Rohozci jako léno
a jeho potomci drželi zpustlý hrad až do roku 1802. Dnešní podoba jeho zbytků pochází z let 1803-1826. Tehdejší majitel, podnikatel František Zachariáš Römisch proměnil zbytky hradu v Pantheon
s novostavbou polookrouhle ukončeného letohrádku a velkým množstvím pamětních nápisů a pomníků, připomínajících a oslavujících různé heroické osobnosti, činy a ctnosti. Tyto zajímavé úpravy však
na mnoha místech znejasnily a poškodily stopy středověkého stavu.
Vranov se svou délkou několika set metrů představuje nesporně největší a patrně i nejkomplikovanější skalní hrad u nás. Dlouhý, úzký a strmý hřeben byl v maximální míře využit
jako přirozené opevnění a jeho po úzkém a strmém, do skály vysekaném schodišti přístupný vrchol nahradil věž. Do měkké pískovcové skály bylo v celém areálu vysekáno velké množství různých světniček.
Tam, kde bylo nutno opevnění doplnit, přemostit rozsedliny či zřídit ve velkých dutinách patra nebo vystavět nadzemní konstrukce, bylo použito dřeva, pro jehož ukotvení byly vytesány početné draže.
Některé stavby byly však i zděné, jak dokládají především zbytky čtverhranného, patrně hlavního obytného objektu, nejspíše charakteru obytné věže. Celý mimořádně dlouhý areál se rozpadal na jádro
a předhradí, které dosahovalo podstatně větších rozměrů. Velký problém nesporně představovalo zásobování tohoto kolosu vodou, dnes je na místě patrná pouze studna, zřejmě díky nepříznivým
hydrologickým podmínkám položená vně před vstupem do hradu.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 519-520.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 606-607.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 139-140.
Základní informace:
Název: |
Vranov |
Okres: |
Jablonecký |
Poloha: |
4 km západně od Železného Brodu |
Nadmořská výška: |
350 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°38'30.732"N, 15°11'21.768"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
obec Malá Skála |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Autobusem se dopravíme do Malé Skály, kde na několika zastávkách zastavují příměstské linky z Železného Brodu, Semil, Mladé Boleslavi, Turnova a Jablonce nad Nisou. Je vhodné vystoupit
na zastávce "Malá Skála, na Labi" a pokračovat 0,6 km po červené pěší turistické značce k hradu.
Vlakem se dostaneme nejblíže do Malé Skály (trať 030: Hradec Králové–Jaroměř–Liberec), přesuneme se 350 m po žluté k turistickému rozcestníku "Malá Skála-kaplička", a pak pokračujeme
1,3 km po červené pěší turistické značce k cíli.
Automobilem lze dojet až na parkoviště pod 
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Valdštejnové |
 Vartemberkové |
 Smiřičtí |
 Desfoursové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)