Poslední aktualizace tohoto hradu: 1. 8. 2021
|
VLČTEJN |
Též Vildštejn; zříceniny hradu na buližníkové skalce nedaleko Blovic.
Se jménem Vlčtejna se v predikátu setkáváme již v roce 1284, ale dnešní objekt je možno spojovat až se stavební činností Rožmberků, spadající do 60. letech 14. století. Podle rožmberského
urbáře z roku 1379 k hradu patřívaly vesnice Chlumany, Choužov, Olešná, Holoubkov, Lhotka, Třebín, Sloupek, Přívětice, Zhoř, Milenov, Vlkov a Nezvěstice. V roce 1421 hrad obsadili husité, kteří
ho drželi až do roku 1446, kdy přešel na Bedřicha z Donína. Roku 1451 zde byla uzavřena smlouva mezi poděbradskou a rožmberskou stranou. Po roce 1500 se zde vystřídalo několik majitelů a ještě
na počátku 17. století hrad sloužil k rezidenčním účelům. Koncem téhož století však byl již zříceninou. V letech 1822-1823 byl hrabětem Josefem Krakovským z Kolovrat zastřešen a opraven palác,
který však ve 40. letech 19. století opět zpustnul. V letech 1827-1832 byl areál předhradí rozebrán na stavbu císařské silnice Plzeň-Nepomuk.
Celou nevelkou dvojdílnou dispozici obíhá systém dvojitých valů a příkopů. V areálu předhradí stávala zřejmě jediná rozměrnější budova. Hlavním objektem stísněného jádra na vrcholu
skalky, přístupného malou věžovou branou, byl přes 20 m dlouhý a přes 9 m široký plochostropý palác s polygonálním čelem.
M. Novobilský a P. Rožmberský oživili v roce 2000 představu A. Hebera a A. Sedláčka o tom, že dnes neexistující jáma v západním koutě plochy dolního nádvoří je pozůstatkem
bergfritu. T. Durdík označil jejich hypotézu za mimořádně nepravděpodobnou a argumentaci, že průměr jámy okolo devíti metrů vylučuje možnost považovat ji za pozůstatek studny či cisterny, prohlásil
vzhledem k procesu archeologizace za nerelevantní. Velká věž, stojící za hradbou předhradí podstatně níže pod skálou s palácem, by v českém prostředí byla významnou anomálií. Mimořádně cenná jsou
naopak zjištění obou autorů a výrazných zásazích J. Hejtmánka do původní situace při úpravách a nové výstavbě zdiv v prostoru vstupu do jádra ve 40. letech 20. století.
Zdroj:
- BĚLOHLÁVEK, Miroslav a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Praha: Svoboda, 1985, s. 386-388.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 603.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 108.
- NOVOBILSKÝ, Milan - NOŽIČKA, Petr - ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Vlčtejn a jeho stavební proměny. Průzkumy památek. 2000, 2, 39-46.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl IX. - Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893, s. 211-219.
Základní informace:
Název: |
Vlčtejn |
Okres: |
Plzeň-jih |
Poloha: |
4,5 km severozápadně od Blovic |
Nadmořská výška: |
521 m n. m. |
GPS souřadnice: |
49°36'47.733"N, 13°29'50.986"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
Jan Sýkora, Praha 6 |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. plán hradu dle M. Novobilského |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
K obci Vlčtejnu zajíždí příměstské spoje z Plzně, Sušic a Plánice.
Vlakem dojedeme do Zdemyslic (trať 191: Plzeň - Strakonice), odkud je třeba pokračovat cca 1,9 km pěšky po modré turistické značce.
Automobil lze zaparkovat přímo ve Vlčtejně u Obecního úřadu. Zřícenina hradu se nachází cca 100 m naproti přes silnici.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Rožmberkové |
 Z Donína |
 Z Kolovrat |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)