Poslední aktualizace tohoto hradu: 12. 11. 2016
|
TOLŠTEJN |
též Tollenstein, Dohlenstein či Kavčí skála; 4 km jihozápadně od Varnsdorfu
Zříceniny hradu s dochovaným obvodovým opevněním nedaleko Jiřetína pod Jedlovou, nacházející se na znělcové kupě, která vystupuje z úbočí
hory Jedlová nad údolí Lesenského potoka.
Z dochovaných historických údajů vyplývá, že v roce 1319 hrad Tolštejn pravděpodobně ještě nestál. Založen byl někdy krátce poté, první zmínka o jeho existenci pochází z roku 1337,
kdy byl dobyt vojskem hornolužických měst. Kdo byl zakladatelem hradu, není bezpečně známo, prvním doloženým majitelem přilehlých vsí je až k roku 1361 Vaněk z Vartemberka, nejvyšší číšník Království
českého, držitel Vartenberka, Děvína a Zákup. V roce 1402 ho Václav z Vartemberka prodali Hynkovi Berkovi z Dubé na Hohnštejně a ponechal
si pouze Zákupy. Berkové tím scelili své državy na severu. Patrně okolo poloviny 15. století hrad Hynkovi potomci výrazně přestavěli. Zkušenosti z obležení hradu vojsky lužického Šestiměstí
za poděbradských válek, v nichž se hrad opět stal majetkem Vartemberků, si vynutily další zlepšování obranyschopnosti, dokončené roku 1516 za pánů ze Šlejnic. Podle D. Menclové byl autorem
přestavby Wendel Rosskopf, stavitel ze Zhořelce, žák Benedikta Rejta. V průběhu 16. století přestal Tolštejn být panským sídlem a spíše nouzově bylo udržováno jeho opevnění. Definitivní zánik mu
přineslo obležení, dobytí a vypálení švédskými vojsky v roce 1642. Jelikož nový majitel zdejšího panství Kryštof Löbl neměl zájem na obnově Tolštejna, zůstal hrad ležet v troskách a nebyl obnoven ani
dalšími majiteli. S nastupujícím rozvojem turistiky byla v průběhu 19. století zřízena v rozvalinách hradu restaurace, která tu slouží dodnes.
Původní hrad pánů z Vartemberka se rozkládal především na obou skalních vrcholech a dodnes se z něj zachovalo jen velmi málo zbytků. Kromě zdí vyplňujících skalní rozsedliny jde
především o dlouhý úsek hradby, u něhož nelze vyloučit, že náležel již ohrazení předhradí. V konstrukci staveb jádra se zřejmě významně uplatňovalo dřevo. Přestavba pánů z Dubé provedená před
rokem 1462 sledovala především zlepšení obranyschopnosti hradu v podmínkách rozvíjející se dělostřelby. Přístupovou stranu zajistila zhruba tři metry silná štítová zeď v nároží ukončená plnou
okrouhlou baštou, alespoň částečně umožňující vedení boční střelby. Zevnitř se ke štítové zdi zřejmě již v této fázi přikládala později přestavěná rozměrná budova nejasného účelu. Toto dosti
pasivní opevnění rychle zastarávalo. Proto bylo koncem 15. století započato se stavbou nového vnějšího hradebního okruhu, jehož součástí bylo i vstupní branské křídlo napojující se na starší
štítovou zeď. Tíha aktivní dělostřelecké obrany ležela na velmi rozličných opevňovacích prvcích od polookrouhlé věže dnes zvané Hladomorna přes obdélné, vystupující stavení až po mohutnou
polygonální baštu. Někde v blízkosti dnešní restaurace se mohl nacházet vstup do vnitřního hradu, z něhož se však příliš nedochovalo. V prostoru mezi vrcholovou skálou a hradbou nad přístupovou
cestou se nachází zbytky paláce s točitým schodištěm. V jeho těsné blízkosti ústí podzemní štola, kterou bylo na hrad s největší pravděpodobností v 16. století vedeno vodovodní potrubí.
Bližší podobu původního hradu doposud bez archeologického průzkumu neznáme. Štítová zeď náleží mezi nečetné české stavby svého druhu, představující pasivní reakci na rozvoj
obléhacího dělostřelectva. Její význam spočívá v tom, že je jednou z mála štítových zdí, které jsou přesněji datovány. Velké goticko-renesanční opevnění i přes nepříliš ujasněnou koncepci
náleželo k lepším realizacím doby svého vzniku.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 470-472.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 556-557.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 123.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 336-337.
- PAŽOUREK, Vlastimil (ed.). Hrady na hranici. Čechy-Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012, s. 123-128.
Základní informace:
Název: |
Tolštejn |
Okres: |
Děčínský |
Poloha: |
4 km jihozápadně od Varnsdorfu |
Nadmořská výška: |
670 m n. m. |
GPS souřadnice: |
N 50°51.42930', E 14°34.90577' |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně, vyhlídka |
Majitel: |
Obec Jiřetín pod Jedlovou, správce Obecní |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Na zastávce Jiřetín pod Jedlovou/Lesné zastavuje jak příměstská linka Česká Lípa-Rumburk, tak dálkový spoj Šluknov-Praha. Hrad je od poblíž stojícího rozcestníku "Lesné" vzdálen cca 1,5 km
po červené pěší turistické značce.
Vlakem se dostanete nejblíž do ŽST Jedlová (trať Bakov nad Jizerou-Jedlová), odkud vyrazíte pěšky 1,5 km po zelené turistické značce k rozcestníku "U Ranče", kde odbočíte vpravo a pokračujete asi
1,0 km po červené značce k hradu.
Auto je možno odstavit na označeném parkovišti 300 m pod hradem.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Vartenberkové |
 Berkové z Dubé |
 Šlejnicové |
 Mehlové ze... |
 Vchynští z... |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)