Poslední aktualizace tohoto hradu: 14. 8. 2012

SVOJKOV

4 km jihovýchodně od Nového Boru

    Nedaleko od hradu Sloupu, na okraji obce Svojkov, stával na vrcholu pahorku v bývalém zámeckém parku další hrad - Svojkov. Proti mohutnému Sloupu je to objekt nevelký, který ani v historii zdejší oblasti nehrál nikdy příliš důležitou roli.
    Kdy byl hrad Svojkov postaven, není známo. Jeho prvním historicky doloženým držitelem a zároveň majitelem vsi Svojkov byl v roce 1371 Ješek ze Svojkova, snad jeden z berkovských manů. Krátce nato se stal Svojkov majetkem Henzlína z Chlumu, jehož syn zvaný Kepka se zapsal do historie jako Husův průvodce do Kostnice.
Ve 40. letech 15. století patřil Svojkov Mikeši Pancířovi ze Smojna, válčícímu ze svého hlavního sídla - blízkého Sloupu - s lužickým Šestiměstím. Za odvetné výpravy lužických i slezských měst a hotovosti Litoměřického kraje proti tomuto rušiteli veřejného pořádku byl v roce 1445 se vší pravděpodobností dobyt a vypálen i Svojkov.
    V následujících desetiletích se v držení Svojkova vystřídalo několik drobných šlechtických rodů - rytíři z Kačic, zvaní pak Kapounové ze Svojkova, Elznicové a jiní, kteří však již na hradě nesídlili a ponechali ho osudu. V roce 1590 byly dřevěné části hradu za Bedřicha z Rodewitzu strženy. Na sklonku 16. století vlastnili svojkovské zboží se zpustlým hradem Vartemberkové a po nich Berkové z Dubé a z Lipé. V roce 1612 získala Svojkov výměnou za Loučeň Alena Berková, manželka Zdeňka Lva Libštejnského z Kolovrat, která předala všechny své statky manželovi. V době stavovského povstání z let 1618-1620 stáli Libštejnští na straně habsburské, takže jejich Svojkov po Bílé hoře konfiskován nebyl a Libštejnští naopak svůj majetek rozšířili o sousední Sloup. V 2. polovině 17. století a v 1. polovině 18. století změnil Svojkov opět několikrát majitele, až jej roku 1750 koupil Josef Maxmilián Kinský a připojil natrvalo k sousednímu sloupskému panství.
    Hrad využil pískovcové skály, vyčnívající z pahorku vzniklého jejich opadem. Přestože některé prostory byly do skály vytesány, nešlo o skalní hrad, ale o objekt, využívající a obestavující skalní útvar zděnými a dřevěnými konstrukcemi. Podoba opevnění na severovýchodní, vstupní straně, kde se nacházelo malé nádvoří, není jasná. Vrchol pahorku napříč přepažuje podélná pískovcová skála, v níž byl prolámán průchod do interiéru budovy, která k ní ze zadní strany přiléhala a k níž se nějaké dřevěné konstrukce přikládaly již i z nádvorní strany. Ke vzniku budovy bylo využito i další skalní věže v západním nároží, zbytek obvodu byl doplněn zdmi, dochovanými zejména na severozápadní straně, kde je v úrovni patra patrno i okénko. Poznání vnitřního členění zmíněné nejméně třípatrové budovy komplikuje fakt, že zřícenina byla v rámci parkových úprav zpřístupňována a odlišení některých zásahů z té doby od reliktů středověké situace je značně komplikované. Dochovány jsou prostory a spojovací schodiště vysekané ve skále. Součástí paláce byla zřejmě i roubená komora, zmiňovaná při boření v roce 1590. V polovině 19. století byla zřícenina hradu upravena novými romantickými prvky. Poslední dřevěné zbytky zanikly v 60. letech 20. století.
    Hrad Svojkov náleží mezi méně početné hrady na pískovci, které skalní útvar obestavovaly a využívaly pouze jako součást jinak převážně zděných objektů. Vznikla zde nejspíše svérázná varianta hradu s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou.

Zajímavost: Modlivý důl je asi 1 km dlouhé romantické skalnaté údolí, hluboce zaříznuté do pískovcových skal pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova. Skalnatá rokle se původně nazývala Smolný důl (Pechgraben), protože zdejší uhlíři měli vedle milířů i smolné pece, v nichž vařili kolomaz. Teprve později zde vzniklo poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti. Podle jedné z nich tu dobrovolně zemřeli rytíř Jaroslav ze Svojkova s dcerou sládka z Velenic, kteří se velmi milovali, ale rytířovi rodiče jim jejich lásku nepřáli. Jiná pověst vypráví, že tu jeden selský chlapec zabil svého soka v lásce. Více informací viz zde.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 454-455.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 532.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 134-137.

Základní informace:

Název:	Svojkov
Okres:	Českolipský
Poloha:	4 km jihovýchodně od Nového Boru
Nadmořská výška:	399 m n. m.
GPS souřadnice:	50°43'31.488"N, 14°35'44.247"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	obec Svojkov, správce OÚ Svojkov
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	1. zaměření hradu dle Gabriela a Panáčka 2. vyobrazení z roku 1883 3. pohlednice z roku 1905

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobus zajíždí z Nového Boru nebo Mimoně přímo do Svojkova k zámečku.
Vlakem se lze přiblížit do vzdušnou čarou 5,5 km vzdálené Skalice u České Lípy.
Automobil doporučuji odstavit na parkovišti naproti svojkovskému Penzionu Zámeček. Stoupnete-li si k penzionu zády, spatříte asi 200 m před sebou, v prostoru bývalého zámeckého parku, zalesněnou kupu s pozůstatky hradního areálu, které však v době vegetace nebudou viditelné. U paty kupy, poblíž dřevěné turistické chaty, umístila obec, která hrad od roku 2009 vlastní, informační ceduli.