Poslední aktualizace tohoto hradu: 13. 7. 2020
|
ŠTĚDRÝ HRÁDEK |
Zříceniny hradu na na dlouhém ostrohu nad mlýnem u vsi Borek nedaleko Štědré.
Dle výsledků historické rešerše J. Úlovce pochází prvá zmínka o hradu z roku 1360, kdy se po něm psali bratři Racek a Jindřich "de Castallo", a tedy nebyl majetkem Vícemila z Borku.
Do rukou Borše z Oseka se hrad dostal před rokem 1379. Až do počátku 15. století byl hrad nazýván Hrádek či Nový Hrádek, od té doby i Štědrá nebo Štědrý Hrádek. Z rukou Rýzmburků přešel v roce 1399
do majetku Buška Calty z Kamenné Hory. Roku 1418 ho dobylo královské vojsko, které jej vypálilo a zbořilo. Císař Zikmund povolil Vilémovi z Pnětluk hrad opět obnovit. V roce 1445 byl odkázán
Jakoubkovi z Vřesovic, který ho připojil k nedalekým Žluticím. Jako feudální sídlo sloužil až do roku 1506, kdy byl Janem z Gutštejna prodán míšeňskému purkrabí Jindřichovi z Plavna. Poté bylo
panství připojeno k sousednímu Prohořskému hrádku a Štědrý Hrádek zpustl. V roce 1523 se hovoří pouze o vsi.
V čele nevelké dispozice se vypíná skalní suk, k němuž se přimykala hradba s bránou. Hradbami ohrazené lichoběžné nádvoří uzavíral palác. Jeho dvoutraktová přední část byla ve spodní
úrovni opatřena dvěma valeně klenutými prostorami. V zadní části paláce vystupovalo skalní podloží, takže se zde místnost nacházela až ve vyšší úrovni. Dnes je z ní patrno zdivo severovýchodního
nároží. V této vyšší úrovni obsahoval palác zjevně tři prostory - v přední části dvě podélné a v zadní části jednu příčnou.
Západní strana podélné skály v čele hradu byla ve své spodní části osekána do oblého tvaru, z něhož směrem k severu vybíhal rovný úsek. Styk obou upravených ploch tvoří pečlivě
provedený kout. Tato situace je zřejmě pozůstatkem příčného dělení nádvoří na níže položenou západní část a výše, na severní straně skály v čele hradu ležící severovýchodní část. V ní při zmíněné
skále leží částečně J. Klsákem archeologicky v letech 2000 a 2001 zkoumaná hluboká, do skály zasekaná čtverhranná cisterna. Při výrazném reliktu severní obvodové hradby pozorujeme několik zahloubenin,
které by mohly signalizovat zaniklou zástavbu. Takovýto zahloubený relikt v severovýchodním nároží byl částečně nešťastně zavezen materiálem vytěženým z cisterny.
Na vrcholu podélné čelní skály dnes neexistují žádné pozůstatky zdiva. Jeho existenci však dokládají hojně se vyskytující hrudky malty. Podobu objektu (či objektů), který zde stál,
by patrně mohl zjistit budoucí archeologický výzkum. Zda výrazná jáma, která je zde patrná, byla skutečně cisternou, jak předpokládal L. Wettengl, nelze prozatím jednoznačně rozhodnout.
V severní části šíjového příkopu je patrná při hloubení ponechaná příční skalní hrázka. Nelze vyloučit, že tato část příkopu byla uzpůsobena pro zachytávání dešťové vody.
V podstatě okrouhlé malé valové opevnění v hrdle hradní ostrožny je možno s největší pravděpodobností považovat za předsunutou baštu. Jeho fortifikace je orientována proti předpolí.
Ve vnitřní ploše je možno pozorovat úpravu skalního výchozu.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 541.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 96-97.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 107-109.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIII. - Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905, s. 210-211.
Základní informace:
Název: |
Štědrý Hrádek |
Okres: |
Karlovarský |
Poloha: |
3,5 km jihozápadně od Žlutic |
Nadmořská výška: |
546 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°3'45.048"N, 13°8'1.310"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
Obec Pšov |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. plán hradu podle Z. Procházky |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Automobil je možno zaparkovat ve Štědré, např. v blízkosti zámku.
Nejbližší autobusová zastávka se nachází přímo v Štědré, kam zajíždějí příměstské linky z Toužimi a Žlutic. Od turistického rozcestníku Štědrá-zámek je zřícenina hradu vzdálena
cca 1,7 km po modré pěší turistické značce.
Vlakem je možno dojet také přímo do Štědré, železniční stanice leží na trati č. 161 Rakovník – Bečov nad Teplou.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Z Rýzmburka |
 Z Vřesovic |
 Z Gutštejna |
 Z Plavna |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)