Poslední aktualizace tohoto hradu: 10. 4. 2024
|
STARÝ ŽEBERK |
Zaniklý hrad na dominantním výběžku z Jánského vrchu zvaném Jezerka nad dnes zaniklou vsí Kundratice západně od Jezeří.
Za zakladatele hradu se považuje Albrecht ze Žeberka z rodu pánů z Leisneka v Míšeňsku, připomínaný tímto predikátem v roce 1277, kdy ho Přemysl Otakar II. jmenoval purkrabím kadaňského hradu.
Od krále získal rozsáhlé horské území mezi řekou Bílinou a Černickým potokem, vklíněné mezi statky chomutovské komendy Řádu německých rytířů a rodu pánů z Rýzmburka, aby je kolonizoval. V průběhu 1. poloviny
14. století přestal obtížně dostupný hrad vyhovovat jako sídlo vrchnosti, která si nedaleko vystavěla pohodlnější Nový Žeberk. V roce 1327 se hrad stal majetkem pánů z Bergova. Ota z Bergova prodal v lednu 1383
hrad Nový Žeberk a horu Starý Žeberk, třetí díl městečka Borku, vesnice a několik manství v okolí Borku Těmovi z Koldic. Pojmenování hora Žeberk svědčí o tom, že byl starý hrad aspoň jako obydlí opuštěn.
Průzkumem P. Pietsche na počátku 70. let 20. století byl získán soubor archeologických nálezů, který potvrzuje dobu života hradu od 2. poloviny 13. do průběhu 1. poloviny 14. století.
Staveništěm hradu se stal rozeklaný vrchol hory, který do značné míry determinoval jeho podobu. Příchozí nejprve dorazil k níže do svahu situovanému příkopu, na jehož vnější val snad navazovalo
opevnění na úzkém jazykovém výběžku. Za příkopem se nachází lunicovitá rovná plocha beze stop zástavby, přiléhající k nároží výše položené přední části vnitřního hradu. Ta má pravidelný, lehce lichoběžný obrys
a v nároží nad vstupem jí dominuje skalní útvar, na němž dle nálezů mazanice stávala dřevěná stavba. Přední část vnitřního hradu byla opevněna dobře patrnou hradbou, v níž A. Sedláček zakreslil velmi neobvyklou
branku lichoběžného tvaru s přečnělkově konstruovanými bočními stěnami a kamenným překladem. Na vnitřní ploše je patrno několik reliéfních reliktů, z nichž jeden je nejspíše pozůstatkem malé zemnice. Nejvýše
položenou část hradu představuje rozeklané, hřebenovité skalisko, dle sporadických nálezů však též využité. Zda k němu z boku přiléhalo ještě další opevnění, není zcela jasné, i když možné. Podstatná část hradních
konstrukcí byla dřevěná.
Hrad Starý Žeberk představuje mimořádně zajímavý objekt. Jedná se o šlechtický hrad nižší kvalitativní úrovně, na jehož podobě se kromě různých starších tradic podepsala i extrémní podoba
staveniště.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 539.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 517-518.
- LEHKÝ, Ivan a Milan SÝKORA (eds.). Pyšná sídla mocných. Hrady a tvrze na Mostecku. Most: ÚAPPSZČ, 2014, s. 68-76.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923, s. 235-236.
Základní informace:
Název: |
Starý Žeberk |
Okres: |
Most |
Poloha: |
13 km severovýchodně od Chomutova |
Nadmořská výška: |
706 m n. m. |
GPS souřadnice: |
N 50°32.79255', E 13°28.97668' |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce AOPK ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. půdorys hradu dle M. Sýkory |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
V Horním Jiřetíně, Černicích zastavují místní autobusové linky z Litvínova. K cíli vede cca 6,2 km dlouhá trasa značená modře.
Nejbližší ŽST se nachází v Jirkově, odkud je hrad vzdálen cca 13,2 km po turistických značkách.
Automobil lze zaparkovat pod zámkem Jezeří a pokračovat cca 3 km pěšky po modré turistické značce.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Ze Žeberka |
 Z Bergova |
 Z Koldic |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)