Poslední aktualizace tohoto hradu: 18. 3. 2025

SKALKA U VLASTISLAVI

7 km jihovýchodně od Lovosic

    Zříceniny hradu na nízké protáhlé ostrožně jižně od obce Vlastislav.
    Se jménem hradu se setkáváme poprvé v letech 1357-1360 v predikátu Petra ze Skály. Před rokem 1414 ho získal Hanuš ze Sulevic, v držení jehož rodu pak setrval až do 16. století. V roce 1540 hrad nalézáme v rukách Jana z Vřesovic, ale již o čtyři roky později opět přešel na Kaplíře ze Sulevic. Před rokem 1578 se sňatkem dostal do majetku Hrzánů z Harasova, kteří v místě dolního hradu vystavěli renesanční zámeckou budovu. Definitivní zánik hradu přineslo jeho zpustošení Švédy v roce 1639. Po polovině 17. století si Hrzánové poničený zámek přestavěli v raně barokním slohu.
    Hrad dělíme do čtyř oddílů. První oddíl dnes tvoří zámecká budova, druhý se nachází na jihovýchodní straně, třetí na jihozápadní a poslední na vrcholu hřebene. Zatímco první dva oddíly prostorově vymezuje geomorfologie terénu a relikty stavebních konstrukcí, oddíly III a IV od sebe odděluje ve skále vysekaný příkop. První hradní oddíl se rozprostírá na výrazném spočinku pod oddílem IV. Výškový rozdíl činí více než 20 m (měřeno od paty bergfritu k hmotě zámku v úrovni přízemí). Od oddílu IV skála strmě spadá a až téměř k ní se přikládá budova trojkřídlého zámku. Valná část hmoty zámku má raně barokní původ, ale podle poznatků stavebně historického průzkumu jsou zde i konstrukce starší. V úrovni suterénu pod hlavním křídlem najdeme ve střední a západní části relikty konstrukcí nejspíše pozdně gotického stáří. Oddíl II o délce 88 metrů se nachází na jižní a jihovýchodní straně a má charakter 7 až 16 m široké terasy. Zástavba zde není zřetelná, plocha je zcela srovnaná. Na vnější straně oddíl lemuje mírně skloněná terasní zeď vysoká 1,5 až 2,5 metru, stavěná z opuky prokládané čedičem, pojená na pevnou vápennou maltu. Oddíl III se nachází na západojihozápadní straně hradního areálu. Má pětiboký tvar o maximálních rozměrech 21 × 18 m. V jihovýchodním a jihozápadním nároží vystupují výrazné skalní bloky, mezi nimiž se nachází několik metrů hluboká deprese, která může být pozůstatkem sklepa nedochované stavby. V severozápadním nároží spatřujeme výrazný konvexní útvar, který je však nejspíše zcela přírodního původu. Na západní straně zářez v terénu indikuje pravděpodobné místo zcela zaniklé brány do oddílu. Oddíl postrádá jakékoliv stopy ohrazení. Za předhradím se nachází dnes zčásti zavezený příkop, v kterém jsou patrné novověké úpravy v podobě terasních zídek a schodů, pro které byly druhotně použity architektonické články. Ve východní stěně příkopu je pod bergfritem výrazný zásek pro přepažovací zeď. Příkop široký téměř 10 metrů odděloval oddíly III a IV. Oddíl IV, pokládaný za jádro hradu, má trojúhelný půdorys o maximálních rozměrech 25 × 19 m. Nejvyšší místo zaujal bergfrit, pravděpodobně zakončený zděnou helmicí. Za ním se na úzké ploše nacházel předpokládaný palác, který měl lichoběžný půdorys o rozměrech 11 × 8 m. Na jihovýchodní straně k němu mohla být připojena menší konstrukce, interpretovatelná jako sokl arkýře. Existenci palácové stavby dokládá její zděná trnož, která je patrná na severovýchodní straně, kde obezdila strmě klesající skálu. Čelní stranu oddílu, do níž byl zapojen bergfrit, který však z obrysu nevystupoval, přehrazovala hradba, v níž byl po levé straně věže prolomen vstup.
    V sousedství zámku najdeme budovy hospodářského dvora, ke kterému v roce 1622 patřil také pivovar a obora. F. A. Heber zde také uvádí stáje, stodoly, pivovar, vinopalnu, ovčín, myslivnu a bažantnici. V současné době zde po namátkovém vizuálním průzkumu nelze konstatovat starší konstrukce než barokní.

Skalka. Plán hradu podle P. Hlavenky, M. Sýkory a J. Šályho 2019

1) brána do předhradí,
2) nejstarší předhradí (14. století),
3) příkop,
4) brána do jádra hradu (14. století),
5) bergfrit,

6) palác,
7) brána do dolního hradu,
8) dolní hrad, později zámek (15. století),
9) brána do předhradí,
10) druhé předhradí (15. či 16. století).

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 419-420.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 500-501.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV.: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Argo, 1998, s. 308-312.
- SÝKORA, Milan. Hrad Skalka u Třebenic (okres Litoměřice). Archaeologia historica. 2023, vol. 48, iss. 2, pp. 431-450.

Základní informace:

Název:	Skalka u Vlastislavi
Okres:	Litoměřický
Poloha:	7 km jihovýchodně od Lovosic
Nadmořská výška:	321 m n. m.
GPS souřadnice:	50°29'53.76"N, 13°57'37.86"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	obec Vlastislav
Oficiální stránky:	www.obec-vlastislav.cz
Fotogalerie:	2006 2013 2014 2014 2015
Dokumentace:	-

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Automobil je možno zaparkovat v obci pod zámkem.
Nejbližší autobusová zastávka je přímo ve Vlastislavi u obecního úřadu, kam zajíždějí příměstské linky z Lovosic.
Vlakem je možno dojet do cca 4,7 km vzdálených Třebenic.

SKALKA U VLASTISLAVI

Základní informace:

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Erby významnějších držitelů hradu:

Kaplířové ze ...

Z Vřesovic

Hrzánové z ...