Poslední aktualizace tohoto hradu: 8. 1. 2022
|
SIROTČÍ HRÁDEK |
Zřícenina hradu na dvou vápencových bradlech, 300 m západně nad Klentnicí.
Název hradu odráží jméno rodu zakladatelů a první se po něm psal Siegfried Waise (Sirotek, latinsky Orphan), jenž se ale do roku 1300 nazýval podle zmizelého hradu v Nejdku.
Tato skutečnost a výsledky povrchových sběrů potvrzují jeho výstavbu na přelomu 13. a 14. století. Má zajímavou dvojdílnou dispozici, která se přizpůsobila utváření skalních útesů, na nichž
hrad stojí. Jižní díl přibližně trojúhelného tvaru (délky 31, šířky 5-15 m), relativně přístupný od východu, kupodivu stojí téměř do výše prvního patra, zatímco z nepřístupného severního,
s kosodélným půdorysem (28 x 13 m), zůstaly sotva patrné obvodní zdi. Propojení obou oddílů můstkem je, alespoň v první fázi, jisté. Jižní část chrání vůči ploše předhradí krátký
oblouk příkopu. Navazuje na rozsedlinu se svislými stěnami, která jižní část hradu odděluje od sousedního, rozeklaného skalního bloku.
Vzhledem k tomu, že dostupná jižní část byla zřejmě blokovou palácovou stavbou se zdmi 2-2,5 m silnými, nelze ji pokládat za klasické předhradí. Hradní dispozice proto
představuje jakési dvoupólové a možná o dvojpalácové uspořádání. Nepravidelnost jižní palácové stavby si vynutil tvar temene skaliska a o tom, že se v ní bydlelo, svědčí otvor okna směřující
k východu. Západní, velmi úzké průčelí ukončuje štíhlá zaoblená věžová stavba.
Ani na severním skalisku nebyl prostor pro nějaké nádvoří, a proto museli přibližně okrouhlou plochu okolo zastavěných skal ohradit valem a dílem palisádou. Na vzniklé ploše
probíhal běžný hospodářský provoz hradu, jemuž sloužila hlavně dřevěná stavení. Jediná kamenná komora je přilepena k severnímu útesu a její čtvercový půdorys nevylučuje využití pro pozdější
schodiště. Naproti tomu vstup do zachovaného dílu je jasný, a to přístavkem na jeho jižní straně. Při cestě k jeho brance je před rovným východním průčelím do ploché skály vysekána okrouhlá
cisterna.
Hlavní větev Sirotků, pánů rakouského původu, kteří déle než půl století působili ve službách českých panovníků, vymřela právě Siegfriedem roku 1305. Podle tehdejšího práva
připadl odúmrtí králi, ale ve zmatcích po zavraždění Václava III. v Olomouci (roku 1306) se ho zmocnili páni z Liechtenštejna a jeho zboží připojili k Mikulovu. Z jejich unikátního urbáře
(soupisu majetku, poplatků a příjmů) z roku 1414 se dozvídáme, že na hradě byla i kaple. Nesloužil už sice jako trvalé sídlo, ale ještě na počátku 16. století ho občas využívali. Nicméně
do poloviny 16. století definitivně zanikl.
Zdroj:
- HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, Jižní Morava. Praha: Svoboda, 1981, s. 210.
- PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Druhé vydání. Praha: Libri, 2007, s. 567-568.
Základní informace:
Název: |
Sirotčí hrádek |
Okres: |
Břeclavský |
Poloha: |
4 km severně od Mikulova |
Nadmořská výška: |
430 m n. m. |
GPS souřadnice: |
48°50'43.721"N, 16°38'26.059"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
Obec Klentnice |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
V Klentnici zastavují linky z Břeclavy a Mikulova.
Nejbližší vlaková zastávka se nachází v cca 5 km vzdáleném Mikulově na trati č. 246 Břeclav – Znojmo.
Automobil je možno zaparkovat v Klentnici, cca 700 m od zříceniny.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Český král |
 Liechteštejnové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)