Poslední aktualizace tohoto hradu: 30. 12. 2017
|
|
ŠAUENŠTEJN |
dříve též Loupežný zámek (něm. Raubschloss); skalní hrad na skalním suku nedaleko Jetřichovic.
    Hrad je v písemných pramenech poprvé připomínán v roce 1431, kdy se proti němu chystalo vyrazit drážďanské vojsko. Archeologické nálezy však dokládají jeho vznik již od poslední
čtvrtiny 14. století, kdy zdejší území náleželo Michalovicům a spadalo pod správu hradu Ostrý, podobně jako tomu bylo u 4 km vzdáleného hradu Falkenštejnu.
Prvními bezpečně doloženými držiteli hradu jsou roku 1437 děčínští Vartenberkové. V této době byl proslulým sídlem lapků, což dokládají četné zprávy z let 1433-1443. Loupežení a přepady na
česko-sasko-lužickém pomezí byly součástí dlouhotrvající příhraniční války Vartenberků a jejich spojenců proti znepřáteleným stranám, zejména pak proti lužickému Šestiměstí. K uklidnění situace
přispěly až soustředěné vojenské akce v polovině 40. let 15. století. Poslední zpráva o hradu pochází z roku 1446, kdy se Albrecht Berka z Dubé sezením na Vildštejně pokoušel Šauenštejn spolu
s jeho lesy, vodami a vesnicemi Vysokou Lípou, Meznou, Janovem a Novou vsí směnit se saským kurfiřtem Fridrichem za jiné statky. K výměně ale nedošlo, snad právě proto, že hrad byl ve skutečnosti
stále ještě v moci Vartenberků. K roku 1515 uvádí kamenická městská kniha při prodejích panství jen léno Šaunštejn, jež patřilo opět k Ostrému a Benešovu.
    Hrad byl vybudován na pískovcovém suku, k jehož patě se přikládalo obslužné osídlení, nejspíše charakteru předhradí chráněného snad jen dřevěnou palisádou, z něhož se dochovaly
četné pozůstatky včetně kapes, draží, vysekané prostory a otopného zařízení (pece). V posledních dvou případech se však s největší pravděpodobností jedná o objekty novodobého původu. Přístup na
horní plošinu začínající asi 5 m nad úrovní paty suku byl veden zatáčející se spárou mezi skalami na malou plošinku s kapsami a dražemi, odkud pokračoval svislým skalním komínem. Dvě odbočky vedly
k vysunutým obranným pozicím nejspíše charakteru podsebití. Vrcholová část hradu je rozčleněna na čtyři samostatné skalní bloky. Na ploše největšího z nich se nachází obdélný zahloubený objekt
(4,5 x 6 m), zřejmě podvalí malé obytné věže dřevěné nebo hrázděné konstrukce a rozšířením spáry vzniklé sklepení (2 x 4 m), přístupné od západu po ochozu. Další zahloubený objekt má kruhový
půdorys se zúženým hrdlem. Takovéto objekty byly dříve většinou považovány za cisterny, což je však vzhledem k charakteru pískovce těžko možné. Měly zřejmě spíše skladovací funkci, snad na osevní
obilí. Na okrajích plošiny kapsy a draže dokládají dřevěné ohrazení.
    Šauenštejn je typickou ukázkou skalního hradu se všemi jeho atributy. Jeho obrana byla založena na nepřístupné poloze na vrcholu skalního bloku a na možnosti zablokovat přístupovou
cestu. Aktivní obranu úpatí skály zajišťovala podsebití. Pravděpodobným důvodem k jeho založení bylo zabezpečení severní hranice rozsáhlého panského dominia a také cestu, která pod ním procházela.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 459.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 535.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 107.
- PAŽOUREK, Vlastimil (ed.). Hrady na hranici. Čechy-Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012, s. 114-118.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 284-285.
Název: |
Šauenštejn |
Okres: |
Děčínský |
Poloha: |
8 km severozápadně od České Kamenice |
Nadmořská výška: |
340 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°52'7.288"N, 14°21'7.311"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce NP České Švýcarsko |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Berkové z Dubé |
![]() Vartenberkové |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)