Poslední aktualizace tohoto hradu: 18. 7. 2017

ROŠTEJN

Hrad využívající vrcholová bradla zalesněného kopce uprostřed mezi vesnicemi Růžená a Doupě, 7 km severně od Telče.

    Jako u dalších hradů v regionu i tady se projevil vliv mimořádně tvrdého žulového podloží, v němž bylo lámání příkopů náročnou prací. Proto také na Roštejně, s výjimkou nedokončeného příkopu mezi hradem a předhradím, využívali k obraně hlavně zvýšené okraje skalnatého staveniště a mohutnou hradbu. Samotné jádro hradu zaujalo upravenou horní plochu protáhlého žulového bradla o délce 65 m a šířce 16 m s nepříliš vysokými, ale svislými stěnami. Čtyřicetosm metrů vysoký a štíhlý bergfrit stojí na podstavě zploštělého sedmiúhelníku. Jeho tupý břit se obrací ve směru přístupu. Na opačném, rozšířeném konci stojí dvoj- až trojtraktový patrový palác s nárožími zesílenými tesanými kvádry s pozůstatky arkýřových prevetů. Palác v období renesance značně přestavěli a také pochůznou hradbu, která asi oba póly hradu spojovala, vystřídala renesanční budova.
    Záhy, či v bezprostředně navazující fázi, přihradili k hradnímu skalisku trojúhelnou plošinu o rozměrech 53 x 48 m lemovanou útesy. Masivní zeď 2 m silná ohradila nádvoří, v němž původně stály hlavně dřevěné budovy. Vstup zprostředkovala gotická brána s lomeným portálem, prolomená v hradbě pod věží. Teprve v 16. století do západního kouta nádvoří vložili renesanční kapli s množstvím gotizujících detailů. S renesanční budovou přiléhající k paláci ji spojuje krytá chodba, která vznikla rozšířením hradebního ochozu. Kvůli stabilitě ji podpírají renesanční pilíře.
    Přímý vstup do starého paláce zprostředkovalo venkovní schodiště a teprve později, v souvislosti s prodloužením paláce, vybudovali schodišťový přístavek u věže. O chátrající hrad se koncem 60. letech 16. století postaral Zachariáš z Hradce a zcela ho přestavěl. Místo pevnosti se stal loveckým hrádkem. Tehdy hrad obdržel jednoduché renesanční interiéry s malovanými a vyřezávanými trámovými stropy, nástěnnými malbami a renesančními krby. U hradu byla zřízena velká obora, která byla za švédského obléhání v roce 1643 značně poškozena. V 2. polovině 17. století byla obnovena. Chovali se zde mufloni, daňci a černá zvěř. V roce 1902 byla zrušena a likvidována. Díky své odlehlosti a minimu přestaveb patří Roštejn k našim nejoriginálněji zachovaným hradům.
    Jméno hradu přímo napovídá, kdo ho založil. Původní název Rosenstein, tedy Růžový kámen, ukazuje na pány erbu růže, konkrétně z Hradce, kteří po roce 1339 od krále získali Telč a její okolí. V roce 1353 se na něm již připomíná jejich purkrabí Martin z Mutic (asi Mutišova). Do konce 14. století známe ještě Mareše, Vojka a Jana z Hodic. Předhradí, které se v roce 1423 údajně podařilo obsadit husitům, je zachováno jen ve stopách zdiva. Dalšími majiteli hradu byli Slavatové z Chlumu a Košumberka (1604), Lichtenštejnové z Kastelkornu (1691) a Podstatští z Lichtenštejna (1796). Úpravy 19. století přinesly už jen zesílení pilířů arkád a budovu myslivny po obou stranách severní hradby vedle kaple. Dnes je Roštejn majetkem Kraje Vysočina a je ve správě Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Zdroj:
- HOSÁK, Ladislav a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Morava. Praha: Svoboda, 1981, s. 204.
- PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 2. vydání. Praha: Libri, 2007, s. 545-547.

Základní informace:

Název:	Roštejn
Okres:	Jihlavský
Poloha:	7 km severně od Telče
Nadmořská výška:	677 m n. m.
GPS souřadnice:	N 49°15.11787', E 15°25.56730'
Přístupnost:	přístupný v návštěvních hodinách
Majitel:	Kraj Vysočina, správce Muzeum Vysočiny v Jihlavě
Oficiální stránky:	www.hrad-rostejn.cz
Fotogalerie:
Dokumentace:	vývojové schéma hradu

Typický pohled:

Cesta k hradu:

V obci Doupě zastavují příměstské linky z Jihlavy a Telče. Hrad je od zastávky vzdálen cca 2,0 km po žluté pěší turistické značce.
Nejbližší ŽST se nachází v obci Hodice, odkud se jde cca 3 km po zelené a dále cca 2,5 km po modré pěší turistické značce.
Automobil je možno zaparkovat přímo u hradní brány.

Erby významnějších držitelů hradu:

Z Hradce

Slavatové z...