Poslední aktualizace tohoto hradu: 28. 8. 2022
|
RABÍ |
Zříceniny hradu na vápencovém kopci nad
stejnojmennou obcí.
Počátky hradu jsou komplikované. Do psaných dějin hrad vstupuje až roku 1380, kdy byl majetkem Půty Švihovského z Rýzmberka. V letech 1420-1421 byl dvakrát dobyt husity a při druhém
obléhání zde Jan Žižka přišel o druhé oko. Okolo roku 1490 započala velkolepá pozdně gotická přestavba hradu, probíhající patrně za účasti Benedikta Rejta. V roce 1570 se Rabí dostalo do držení
Chanovských z Dlouhé Vsi. Hrad, který ztratil rezidenční funkci, nebyl již na počátku 17. století v dobrém stavu a za třicetileté války byl vypleněn a zpustl docela.
Poznání stavebního vývoje hradu je s výjimkou nejmladších fází za současného stavu vědomostí mimořádně komplikované. Prvé fázi náležejí především tři nejspodnější úrovně dnešní velké
věže (paláce), v jejíž obvodových zdech se původně nacházelo celkem osm velkých půlkruhově zakončených oken. Půlkruhově sklenutý vstup se nacházel v západní zdi o patro níže. Právě tato poněkud archaická
podoba oken i portálu vedla některé badatele k hypotéze o pozdně románském původu paláce. Nad všemi záklenky půlkruhových oken jsou do zdiva paláce zapuštěny dubové trámky osazené vertikálně
(dendrodatum 1351-1352); to vede k domněnce, že se zřejmě nejedná o pozůstatky lešení, ale stavebních jeřábů. Nad třetím podlažím se ve zdivu věže rýsuje zřetelná spára. V jižní části východní
zdi čtvrtého patra se nachází zbytky portálu (dendrodatum dřevěného roštu za konzolami 1384-1385), jímž se po zvoditém můstku vstupovalo do patra paláce z budovy při východní obvodové hradbě jádra.
Nedlouho po polovině 80. let 14. století pokračovala stavba vyšších pater paláce. Další stavební fáze se doposud nepodařilo přesněji datovat. Dnes věž obíhá parkán nejasného stáří opatřený výrazným
skarpem (šikmá spodní část vnějšího líce zdi), jehož smysl za mohutnou vnější hradbou není příliš zřejmý. Do zmíněné vysoké obvodové hradby je na severní straně zavázán lichoběžný věžovitý objekt,
obsahující v přízemí oboustranně špaletovaná čtverhranná okénka. Na hradní jádro navazovalo níže položené, opevněné předhradí, jež patrně bylo hospodářským zázemím.
Ve 2. polovině 14. a v 1. polovině 15. století se na hradě poměrně intenzivně přestavovalo a přistavovalo, přičemž tyto stavební akce měly zvýšit pohodlí a zejména posílit obranyschopnost
hradního areálu. Pozdně gotická přestavba radikálně zasáhla do podoby všech částí hradu. Zdaleka nejméně se upravovalo stísněné původní jádro s donjonem, který byl zvýšen a opatřen záchodovým přístavkem.
Do jeho ohrazení přibyla pouze drobná patrová stavba. Obytná věž byla mj. vybavena několika novými okny lemovanými typickými širokými hlazenými omítkovými rámy, s nimiž se setkáváme i v jiných
částech hradu. Zcela se změnilo poslední patro starší věžovité vstupní brány, které se nyní otvíralo do tří velkých arkýřů. K původní bráně v zřejmě zvýšené okružní hradbě se zvenčí přiložila nová
vstupní budova a byla vystavěna dodnes dochovaná, z původního předhradí k ní vedoucí podklenutá vstupní rampa. Téměř celé bývalé předhradí obklopily obytné budovy. Nízké, pravděpodobně hospodářské
křídlo, se v blízkosti studny přiložilo ke skále s jádrem. Vstupní brána dostala novou hvězdovou klenbu.
Mezi lety 1480 a 1520 došlo k rozsáhlým úpravám, které zásadním způsobem změnily tvář hradu. Během této velkorysé přestavby byly opět upraveny starší část hradu: budovy v horním hradu
byly zvýšeny o jedno nebo dvě poschodí a do prostoru staršího (malého) nádvoří byla vsazena nová kuchyně. Byl postaven Nový palác, sloužící urozeným majitelům k reprezentačním a obytným účelům
a současně vzniklo mladší (velké) nádvoří s konírnou a cisternou. Hrad byl nově ohrazen, a sice dělostřeleckým opevněním, unikátním systémem mohutných hradebních zdí a obranných bašt. K tomuto
hradebnímu okruhu na severovýchodě těsně přiléhal tzv. příhrádek, což byl systém tří menších bran. První z nich sloužila jako vstupní brána, druhá hradní brána byla spojena s obydlím vrátného
a konečně třetí věžovitá brána s vpadlinou pro hřeben na vnější fasádě střežila vstup na velké nádvoří. Opevňovací okruh zůstal nedokončen a byl provizorně uzavřen slabší zdí.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 464-466.
- Národní památkový ústav. Stavební vývoj hradu. Dostupné z: < https://www.hrad-rabi.eu/cs/o-hradu/stavebni-vyvoj >.
- PATRNÝ, Michal. Předběžné výsledky z aktuálních průzkumů hradu Rabí. In: Castellologica bohemica 15. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2015, s. 106-119.
Základní informace:
Název: |
Rabí |
Okres: |
Klatovský |
Poloha: |
9 km severovýchodně od Sušice |
Nadmořská výška: |
478 m n. m. |
GPS souřadnice: |
49°16'43.6"N, 13°37'6.141"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce NPÚ Plzeň |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. celkový plán hradu dle T. Durdíka |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Cestujete-li automobilem, můžete zaparkovat přímo v obci na náměstí.
V obci Rabí také zastavují autobusy směřující ze Sušice.
Nejbližší vlakovou stanici naleznete v 2 kilometry vzdálených Žichovicích.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Švihovští z ... |
 Chanovští |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)