Poslední aktualizace tohoto hradu: 30. 9. 2020

PŘIMDA

Zříceniny hradu na vysokém, dominantním vrcholu nad stejnojmennou obcí nedaleko od Rozvadova.

    Podle zprávy kronikáře Kosmy z roku 1121 hrad postavili "nějací Němci" v pohraničním hvozdu na české straně. Stavebníkem hradu by byl býval nejspíše Děpold II. z Vohburku. V. Razím se však hlásí ke skepsi některých starších historiků, odmítajících spojovat událost zaznamenanou Kosmou k roku 1121 s Přimdou. Dle jeho představ by se týkala jiného nenáročného objektu na neznámém místě, o němž nic nevíme. Domnívá se, že Přimda mohla vzniknout v rámci opevňovací iniciativy českých knížat v roce 1126 či 1131. Každopádně hrad se stal významnou českou pohraniční pevností. Proto se těšil značnému zájmu českých panovníků a setkáváme se s ním i v Majestas Carolina. Za husitských válek byl hrad v roce 1427 dobyt. V 15. a 16. století byl častěji zastavován. Nejvýznamnějšími zástavními držiteli byli pánové ze Švamberka, kteří hrad též upravovali. Technický stav se však stále zhoršoval, až posléze Přimda zpustla. Roku 1609 je zmiňována jako pustá, zbořená a opuštěná. Jihozápadní část věže se zřítila roku 1711 po zásahu bleskem. Po polovině 19. století byly na donjonu provedeny prvé zabezpečovací práce, na něž navázaly úpravy z 1. i 2. poloviny 20. století. Díky těmto zásahům se tehdy věž podařilo v podstatě zachránit, ovšem její nároží do nádvoří se vstupem je dnes v podstatě novostavbou.
    Hrad byl založen na jednom z vrcholů skalnatého hřebene umožňujícího daleký výhled i kontrolu důležité obchodní, tzv. Norimberské cesty. Areál má zhruba trojúhelníkový půdorys. Část hřebene byla využita i jako opevnění a prolomena branou. Hlavní stavbou hradu byla čtverhranná obytná věž s malým obdélným přístavkem. Donjon doposud stojí ve výši dvou pater (původně obsahoval nejméně tři patra), přičemž prvé obsahovalo obytnou místnost s krbem. V průchodu do valeně zaklenutého patra přístavku ústilo schodiště v síle zdi vedoucí do druhého poschodí. Toto schodiště mělo později ztratit svou funkci, kterou mělo převzít snad dřevěné schodiště v interiéru. V přízemí přístavku se dosud v drobném, konchou zaklenutém výklenku zachoval prevét, zřejmě nejstarší ukázka záchodu na našem území. Dosavadní domněnku, že přístavek obsahoval schodiště, vyvrátil nevelký archeologický výzkum v roce 1973. Portál v přízemí byl do něj prolomen až při úpravách v 2. polovině 16. století za Adama ze Švamberka, takže přístavek, jak tomu odpovídá i jeho vybavení, původně tvořil součást obytného provozu věže. Známe-li poměrně dobře velkou věž, zdaleka to neplatí o ostatních stavbách původního hradu. Přibližně uprostřed skalního hřebene je vylámán původní průchod z bývalého dolního hradu (východní část) do nádvoří hradu horního (západní část). V prostoru horního i dolního hradu stávaly další objekty, jejichž částečný výčet pochází z 16. století: v horním hradu se jednalo o obytné stavení s pekárnou, baštu s kaplí a cisternu, v dolním hradu stála první a druhá brána, stáje, kolna, válcová věž a věžová obytná stavba (palác), umístěná při jižním okraji. Po obvodu hradní zříceniny je dosud v úrovni terénu dochováno několik fragmentů zdiva. Ty náleží k některým právě zmíněným objektům, nebo tvoří stopu zcela zaniklé obvodové hradby.
    Přimda je nejstarším kamenným hradem na našem území. Její mohutný románský donjon zůstal zcela osamocen a poznání jeho genetických souvislostí bude nutno věnovat větší pozornost.

Přimda, okr. Tachov. Plán hradního areálu na základě zaměření z let 2012-2013. Podle Prekop-Sokol 2013.

A - schody,
B - stupně,
C - otesaná jižní stěna průchodu ve skále,
D - žlaby na temeni skály,
E - lůžko hradby,
F a G - objekty západně od zaniklé hradby,
H - jamka,
I - nápis a kapsa,
J - nápis na jihovýchodním nároží věže.
1) torzo zdiva na temeni skály,
2) zdivo s kvádrovým lícem a nárožím,
3) fragment zdiva pod severní stranou přístavku,
4) hradba pod severní stranou věže,
5) fragment hradby severovýchodně od věže,
6) relikt první brány a přilehlého stavení,
7) torzo hradby pod cestou,
8) fragment zdiva v jižním cípu areálu,
9) opěrné pilíře,
10) relikt zdiva v ohybu cesty na horní nádvoří,
11) přibližná poloha bloku zdiva v západním svahu,
12) románské kamenické prvky na horním nádvoří.

Zdroj:
- BĚLOHLÁVEK, Miloslav a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 4. - Západní Čechy. Praha: Svoboda, 1985, s. 278-281.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002, s. 461-462.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 99-101.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 91.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 103-107.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 13 - Plzeňsko a Loketsko. Praha: F. Šimáček, 1905, s. 1-14.
- SOKOL, Petr - WIZOVSKÝ, Tomáš. Hrad Přimda - archeologický výzkum, ikonografická analýza a rozbor malt. Castellologica Bohemica. 9, 2004, s. 335-348.
- SOKOL, Petr. Výsledky vizuálního průzkumu skalního hřebene a nové poznatky o zřícenině hradu Přimda. Hláska. 24, 1, 2013, s. 2-6.
- SOKOL, Petr. Výzkum a dokumentace zříceniny hradu Přimda. Aplikace dokumentačních a prospekčních metod v areálu hradní zříceniny. Archaeologia historica. 40, 2, 2015, s. 429–455.
- SOKOL, Petr. Zřícenina hradu Přimda - laserová dokumentace a trojrozměrný model donjonu. Castellologica Bohemica. 15, 2015, s. 60-73.

Základní informace:

Název:	Přimda
Okres:	Tachovský
Poloha:	13 km jižně od Tachova
Nadmořská výška:	835 m n. m.
GPS souřadnice:	49°40'46.836"N, 12°40'0.902"E
Přístupnost:	přístupný v návštěvních hodinách
Majitel:	stát, správce klášter Kladruby
Oficiální stránky:	www.hrad-primda.cz
Fotogalerie:
Dokumentace:	1. plán hradu dle T. Durdíka 2. částečná rekonstrukce donjonu

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobusy z Boru a Tachova zastavují na náměstí Republiky.
Nejbližší vlaková stanice se nachází ve Stráži u Tachova (trať č. 184: Domažlice – Planá u Mariánských Lázní). Hrad je odtud vzdálen cca 12 km.
Automobil je možno zaparkovat u hřiště, naproti horskému hotelu Kolowrat.