Poslední aktualizace tohoto hradu: 2. 1. 2025

PRAVDA

16 km jižně od Loun

    Zřícenina hradu na široké opukové ostrožně nad soutěskou tvořící severní vyústění přechodu masivu Džbánu u Domoušic.
    Vzhledem k písemným pramenům a dendrodatu z paláce lze s výstavbou hradu počítat v době těsně po roce 1500. Jeho stavitelem byl Jan Mašťovský z Kolovrat. V roce 1518 je hrad poprvé zachycen na Klaudiánově mapě. Stavebník se nikdy po Pravdě nepsal a jako sídelní objekt vždy využíval Mašťov. Hrad nejspíše stavěl jako příležitostný sídelní objekt v rámci staré rodové državy s pohřebištěm v klášteře v Dolním Ročově. Je ovšem možné, že po dokončení stavby hodlal na Pravdu, která je rozsahem daleko větší než hrad v Mašťově, trvale přesídlit. Jisté je, že jeho potomci v roce 1523 Pravdu s panstvím prodali Lobkovicům, za nichž byl hrad krátce využíván jako sídlo správy, ale ještě před koncem 16. století byl opuštěn a zpustl.
    Stavební průzkum jednoznačně prokázal, že hrad je až na malé torzo dvou zdiv dílem jedné stavební etapy. Ta započala výstavbou čelního opevnění s bránou, která měla v přízemí vedle průjezdu i místnost vytápěnou kamny. Nad ní bylo ještě zděné patro a patrně hrázděná nástavba, propojená s ochozem nad hradbou, které mohli využívat obránci hradu. Jak prokazuje identická malta, v těsném odstupu byly zděny i úseky bočního opevnění směrem k západu, a to včetně podsklepené jižní budovy. Jak výstavba pokračovala směrem k západnímu cípu jádra, docházelo stavebníkům vápno, a tak další konstrukce stavěli s využitím hlíny jako pojiva. Do přízemí západního paláce použili sice hlínu s malým obsahem vápna, ale v hradbě je už procento vápna zcela zanedbatelné. Ještě než se dostali do úrovně patra paláce, bylo přivezeno další vápno a stavba mohla pokračovat v původní kvalitě stropem přízemí. Zhoršená kvalita spodních partií zdiv paláce však spolu s nekvalitním podložím měla citelný vliv na statiku stavby. Západní palác byl hlavní obytnou stavbou hradu. Ve dvou dochovaných úrovních byl členěn vždy do dvou prostor. Přízemní prostory, menší v západním cípu a dlouhá severně od ní, byly přístupné zvlášť z nádvoří, překvapení však budí to, že okna ve větší prostoře neměla ostění a musela být uzavírána okenicemi při jednom z líců. Velký sál v patře byl přístupný po pavlači z hradby a otevřený na obou delších stranách okny se sedátky. Jižní místnost patra paláce lze považovat za nejprivátnější prostor hradu, a tedy nejspíše obydlí hradního pána.
    Obranné složky hradu lze oproti dosavadnímu bádání hodnotit jako zcela pasivní. Tíha obrany jádra spočívala na čelní vysoké hradbě a vysunuté bráně. Parkán zde zcela jistě neexistoval a tzv. výpadové branky na něj jsou ve skutečnosti stavební otvory na bermu před hradbou. Jediným zabezpečením hradu tak byl násep na čelní straně předhradí, který do určité míry zakrýval spodní části jádra a patrně byl i vybaven konstrukcí s minimálně čtyřmi střílnami, ve kterých si můžeme představit umístění lafetovaných zbraní jako tarasnic či srubnic, které mohly kontrolovat předpolí hradu. Vnější opevnění zcela jistě nebylo vybaveno dvěma lunicovými baštami, jak to navrhuje předchozí bádání. Jižní zde vůbec neexistovala a severní byla pouhým zemním štítem, který kryl bránu do jádra. Pozoruhodným prvkem však je čelní násep, který má vnější stěnu povlovně skloněnou na způsob novověkých kolišť. Ze všech obranných elementů je zřejmé, že celá obrana se soustředila pouze na pokrytí rozsáhlé plochy před hradem, která pro něj byla smrtelně nebezpečná.

Pravda. Zaměření hradu podle P. Hlavenky, M. Sýkory a J. Šályho 2024

1) příkop,
2) vnější násep,
3) brána,
4) parkán,
5) severovýchodní rameno obvodové hradby,
6) vstup do parkánu z nádvoří,
7) severozápadní rameno obvodové hradby,
8) hranice mezi západním a východním úsekem jižní obvodové hradby,
9) zalomení západního úseku jižní obvodové hradby,

10) jižní branka v hlavní hradbě,
11) jižní rameno obvodové hradby,
12) zahloubená prostora u jižní budovy,
13) jižní budova,
14) západní palác,
15) kuchyně,
16) dvoudílná plošina či terasa,
17) mělká prohlubeň odpovídající cisterně.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 447-448.
- HLAVENKA, Pavel; SÝKORA, Milan. Hrad Pravda (okres Louny): nové poznatky o podobě a době výstavby hradu. Archaeologia historica. 2024, vol. 49, iss. 1, pp. 71-103.

Základní informace:

Název:	Pravda
Okres:	Lounský
Poloha:	16 km jižně od Loun
Nadmořská výška:	484 m n. m.
GPS souřadnice:	50°14'28.241"N, 13°42'41.14"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	stát, správce Lesy ČR
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	1. celkový plán hradu dle M. Sýkory 2. celkový plán hradu dle D. Menclové 3. hmotová rekonstrukce dle T. Durdíka

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Cesta k hradu je vymezena turistickým značením. Můžeme se k němu vydat buď z Pnětluk (1,5 km pořád po zelené) nebo z Domoušic (1,5 km po červené). Osobně jsem zvolil první trasu, neboť jsem cestoval autem a Pnětluky mi ležely na trase. Z pnětlucké návsi je vzdálen první rozcestník asi 200 m, od něj se pokračuje přes přemostěný potůček kolem osamoceného stavení v kopci. Cesta se dále vine za mírného stoupání lesem k druhému rozcestníku (Pod Pravdou II,; zde se setkává zelená značka s modrou), následuje asi po 100 metrech třetí rozcestník (Pod Pravdou I.; zde se setkává zelená značka s červenou) a po další 200 metrech konečně čtvrtý rozcestník (Pravda, zřícenina; zde se rozchází zelená značka s červenou).
Ti, kteří budou chtít cestoval vlakem nebo autobusem, vyrazí zřejmě k hradu z Domoušic, neboť zde oba prostředky hromadné dopravy zastavují.

PRAVDA

Základní informace:

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Erby významnějších držitelů hradu:

Z Kolovrat

Z Lobkowicz