Poslední aktualizace tohoto hradu: 28. 7. 2013
|
|
PETROHRAD |
13 km jižně od Podbořan
    Zakladatelem hradu byl nejspíše Petr z Janovic patrně po roce 1358. Jeho potomci Petrohrad roku 1483 prodali Burianovi z Gutštejna. Po něm vládl nad panstvím jeho syn Jindřich, o němž
je poslední zpráva z roku 1507, kdy poskytl městu Jesenici jisté svobody. Jindřicha vystřídal bratr Jetřich. Když byli Gutštejnové v letech 1509-1510 odsouzeni pro odpor proti králi Vladislavovi II.,
ztratili nejprve petrohradské panství, ale ještě v roce 1510 je král vrátil nejmladšímu bratru Volfovi. Volf zemřel roku 1545 a zanechal po sobě tři syny, z nichž prostřední Viktorín zdědil po otci
Petrohrad. V roce 1554 však náhle zemřel a zanechal pouze jedinou dceru, která se o majetek rozdělila se čtyřmi otcovými sestrami Markanou, Maruší, Zikunou a Kateřinou. Zikuna se provdala za Jaroslava
Libštejnského z Kolovrat a přinesla mu věnem Petrohrad. V roce 1559 se uvádí, že hrad Petrohrad je pustý, a proto si Jaroslav Kolovrat začal stavět zámek. Příčina náhlého zpustnutí hradu není známa.
Je možno se domnívat, že vyhořel.
    Augustem Sedláčkem citovaný popis hradu z 16. století zde uvádí velkou věž a stavení proti ní obsahující mimo jiné zelenou a královskou světnici. Kromě toho na hradě stál velký dům
se dvěma síněmi nad sebou a kaplí, v jejíž blízkosti se nacházela bašta. Připomínány jsou i další stavby a věž u vjezdu do areálu a předhradí. V roce 1651 do zřícenin Humprecht Jan Černín vestavěl
okrouhlou barokní kapli a v 19. století v rámci romantických úprav vznikla umělá zřícenina na nejvyšším bodě staveniště, stejně jako dnešní systém komunikací.
    Přístupová cesta k hradu stoupala od severu. Její poslední úsek byl kontrolován okrouhlým bergfritem v severovýchodním nároží hradního areálu, z něhož se doposud dochovala spodní část.
Vstup do hradu střežila malá čtverhranná věž se zaoblenými nárožími. Příchozí musel nejprve vstoupit do přihrádku při ní a poté, co věž ze dvou stran obešel, mohl další branou vejít do hradu. Od brány
směrem k jihozápadu probíhala hradba sledovaná příkopem a valem, opevňující ve svahu jihozápadní část hradu. Na neširoké rovné ploše za touto zdí se snad mohla nacházet nějaká zástavba provozního
charakteru. Na druhou stranu směrem ke zmíněné okrouhlé věži hradba probíhala obloukovitě. Vnitřní prostor této části hradu byl zplanýrován při stavbě barokní kaple, která dnes vyplňuje jeho značnou
část. Patrny jsou zde pouze pozůstatky jedné minimálně dvoupatrové podsklepené volně stojící budovy. Na severovýchodní straně obvodová hradba v plném rozsahu zanikla, ve svahu je patrný příkop a val.
Jihozápadní skalnatá část hradního areálu leží podstatně výše a byla též daleko užší. Dnes jí dominuje romantická vyhlídka ve formě zříceniny. Ze středověké zástavby se dochovaly pozůstatky pouze jednoho
členitějšího objektu v severní části severozápadní strany.
    Hrad s největší pravděpodobností náleží do kontextu rozvíjení a obohacování bergfritové dispozice ve 14. století.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 373.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie čekých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 426-428.
Název: |
Petrohrad |
Okres: |
Lounský |
Poloha: |
13 km jižně od Podbořan |
Nadmořská výška: |
450 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°7'12.578"N, 13°26'21.327"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
obec Petrohrad |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Janovici |
![]() Gutštejnové |
![]() Kolovratové |
![]() Černínové |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)