Poslední aktualizace tohoto hradu: 11. 8. 2023
|
PERŠTEJN |
7 km západně od Kadaně
Podle M. Sýkory hrad založili nejspíše páni ze Šumburka. V písemných pramenech se pod německým názvem Pirssensteyn poprvé připomíná k roku 1344 jako jejich majetek. V roce 1451, kdy patřil
Bedřichovi ze Šumburka, byl hrad dobyt hotovostí žateckého kraje, těžce poškozen a částečně záměrně pobořen. Bedřich na svou porážku nikdy nezapomněl a v letech 1468-1469 byl jedním z vůdců křížové výpravy
proti Čechům a jejich králi Jiřímu z Poděbrad. Teprve její úplná porážka v bitvě u Vilémova (1469) znamenala načas uklidnění. Šumburkové pak drželi Perštejn do roku 1508, kdy prodali svá panství Albrechtovi
z Kolovrat. Ten brzo potom prodal panství i s hradem Oplovi z Fictumu, pánu na Šumburku a v Klášterci nad Ohří, který dosáhl v roce 1512 propuštění Perštejna z korunního lenního svazku. Avšak v roce 1530 byl
Perštejn Oplovu bratru Jiřímu za penězokazectví zkonfiskován a Ferdinand I. jej zastavil královskému sekretáři Ondřeji Adlerovi a potom jinému členu královské rady Kryštofu z Gensdorfu za Adlerovy dluhy. Roku
1537 se hrad uvádí již jako pustý. V roce 1539 si Oplův a Jiříkův bratr Hanuš z Fictumu soudně vymohl vrácení panství a náhradu všech škod, které konfiskací utrpěl. Protože mu patřilo i šumburské panství, připojil
k němu natrvalo i Perštejn. Tím pozbyl hrad jakéhokoli významu a nebyl už nikdy obnoven. Novou vrchnostenskou rezidencí se stalo město Klášterec nad Ohří, kde si Fictumové postavili místo staré tvrze
a hradu Šumburku zámek.
Jeden z největších hradů severozápadních Čech se skládal minimálně z devíti oddílů. Dříve se předpokládalo, že se jednalo o hrad s plášťovou zdí, nicméně podle odborných analýz M. Sýkory vypadala
první stavební fáze hradu dosti jinak. Spíše se podobal hradu Hasištejnu, který Šumburkové vlastnili také. V 1. polovině 14. století tedy hradní jádro sestávalo ze dvou oddílů. Přední
oddíl tvořil samostatně stojící mohutný bergfrit obehnaný hradební zdí, která obsahovala vstupní bránu. V zadním oddílu se na západní straně rozprostíral obdélný palác, jižní strana byla zakončena čtverhrannou
obytnou věží s kaplí. Jádro bylo od jednoduššího (asi dřevěného) předhradí odděleno šíjovým příkopem. V průběhu 14. století přibyla do čela předhradí vysoká dvoupatrová věž, později zvýšená o další patro.
Nejmladší stavební etapa z 1. poloviny 15. století měla zlepšit obranné i obytné kvality hradu. Hrad se tehdy rozrostl o další oddíly na severu, jihu a východě. V souvislosti s tímto úsilím došlo k přehodnocení
komunikačního schématu a přístupová cesta byla nově vedena východněji v nižších partiích svahu. Předhradí bylo odtěženo a získaný materiál byl použit nejen k vybudování již zmíněného obranného okruhu s výpadovými
brankami, ale i rozměrné obdélné hospodářské budovy v předhradí.
Na návrší proti hradu se dochovaly pozůstatky obléhacího tábora z roku 1451.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 370-371.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 425-426.
- KOSCELNÍK, Petr a Jakub Jiří JUKL. Obléhání hradu Perštejn roku 1451. In: Castellologica bohemica 13. Praha: Archeologický ústav AV ČR Praha a Společnost přátel starožitností,
2016, s. 267-280.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 197.
- SÝKORA, Milan. Hrad Perštejn u Klášterce nad Ohří. Dostupné z: https://www.hister.cz.
Základní informace:
Název: |
Perštejn |
Okres: |
Chomutovský |
Poloha: |
7 km západně od Kadaně |
Nadmořská výška: |
460 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°23'10.474"N, 13°6'27.136"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
obec Perštejn |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. terénní náčrt hradu dle T. Tomíčka |
Video: |
Hrad Perštejn u Klášterce nad Ohří (1/2) |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Do Perštejna zajíždí dálkové spoje z Prahy, Jáchymova a Karlových Varů. Také zde zastavují linky z Ostrova, Kadaně i Karlových Varů.
Vlakem dojedeme přímo do Perštejna, odkud je třeba pokračovat 3,5 km pěšky po modré turistické značce.
Automobil lze zaparkovat v blízkosti místního pivovaru. Po modré pěší turistické značce stoupáte cca 500 m až ke zřícenině.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Šumburkové |
 Kolovratové |
 Fictumové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)