Poslední aktualizace tohoto hradu: 1. 5. 2023

PARADIES

    Též Paradis; zaniklý hrad na vrcholu Chotyně nad Bořislavským potokem u Rtyně nad Bílinou.
    O hradu pochází jediná zpráva z roku 1402, kdy byla jeho stavba povolena držitelem Oseka míšeňským markrabětem Vilémem rytířům Benešovi z Hořovic, purkrabímu na Rabštejne, Jindřichu Spigelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. Fakt, že o Paradiesu další zprávy mlčí (ač někteří autoři předpokládali, že zanikl v rámci válečných operací v roce 1426 v souvislosti s bitvou u Ústí), vedl A. Sedláčka k tomu, že se snažil zbytky hradu ztotožnit s tvrzí Stoličky, která existovala v 16. století a jejíž lokalizace zůstává neznámá.
    J. Schaller v 18. století popisoval ještě rozvaliny, na východě před vrcholem dvě řady zřetelných valů, dále část zdi nepříliš vyčnívající nad terénem, která byla troskou šestiboké stavby, západně odtud pozůstatky podobného útvaru, v okolí pak roztroušené kameny se stopami malty.
    Podle výsledků povrchového průzkumu P. Kauska měl hrad na východní straně dispozice nevelké, výše situované jádro. Na východní i západní straně je zajišťovaly příkopy. Ve středu jeho plochy, dnes v podstatě rovné, se nachází jámovitý reliéfní relikt a na západní straně dva pozůstatky zdiva, které snad můžeme spojovat s existencí budovy. Před západním příkopem jsou ve dvou úrovních situovány dvě menší plošiny s větším počtem reliéfních reliktů jámovitého charakteru. Na západ od jádra leží plošně podstatně rozsáhlejší předhradí, nyní s rovným povrchem. Pozůstatky nejspíše obvodového ohrazení, se dochovaly v severozápadním nároží. Západní část severní fronty předhradí zřejmě v důsledku situování vstupní brány před ostatní průběh zmíněné strany předstupovala. Předhradí zajišťoval příkop a val, na jihozápadní straně byla tato fortifikace zdvojena. Přístupová komunikace ve svahu obcházela na východní straně podstatnou část obvodu hradu.
    Zajímavé je jméno hradu, které by mohlo předznamenávat skupinu biblických jmen hradů (Paradies, tj. Ráj), která se vyskytují v počátcích husitských válek. Jedná se o jediný hrad založený míšeňským markrabím na území Čech. V roce 2017 byl Paradies podroben komplexnímu povrchovému průzkumu. I. Lehký, M. Sýkora a H. Veselý si všimli, že se na hradě uplatňují dva odlišné druhy architektury. Vedle architektury klasických středověkých hradů identifikovali i architekturu typickou pro hrady doby husitské, která se projevovala různými sypanými zemními tělesy s dřevěnou nástavbou na koruně (tzv. sruby). V první vývojové fázi mohl být Paradies běžným hradem ovládaným many míšeňského markraběte, v druhé fázi ho neznámý realizátor přestavby mohl využívat jako opěrný vojenský bod s ubytovacími prostory pro vojenské oddíly (obdobně jako Jan Žižka v případě hradu Panna).

Zaměření hradu Paradies. Letecká fotogrammetrie P. Hlavenka, geodetické zaměření S. Urbánek a M. Sýkora, tvorba plánu a interpretace M. Sýkora 2017.

Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 368.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 419.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 74.
- PAŽOUREK, Vlastimil (ed.). Hrady na hranici Čechy–Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012, s. 98-101.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 154.
- ÚLOVEC, Jiří. Hrad Paradies a panská sídla ve Rtyni nad Bílinou. Hláska, zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka. Roč. XV, 2004, č. 4, s. 53–56.

Základní informace:

Název:	Paradies
Okres:	Teplický
Poloha:	8 km jihovýchodně od Teplic
Nadmořská výška:	273 m n. m.
GPS souřadnice:	50°35'49.348"N, 13°54'46.540"E
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	Obec Rtyně nad Bílinou
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Auto lze zaparkovat ve Rtyni nad Bílinou u místní knihovny. Pokračujeme cca 0,5 km po východním úbočí vrchu Chotyně.
Na autobusové zastávce Rtyně nad Bílinou zastavují spoje z Bořislavi.
Vlakem se dopravíme přímo do Rtyně nad Bílinou, odkud je hrad vzdálen cca 0,8 km.