Poslední aktualizace tohoto hradu: 18. 3. 2025
![]() |
OSTRÝ |
8 km západně od Lovosic
    Zříceniny hradu na dominantním kopci u Velemína nedaleko Milešova. Zakladatelem hradu se okolo roku 1433 stal Václav Kaplíř ze Sulevic.
Jeho potomci hrad drželi až do roku 1505. Poté se zde majitelé rychle střídali. Po roce 1535 Jan z Valdštejna již přesídlil na tvrz v Bílém Újezdě a hrad byl opuštěn.
V 80. letech 18. století byly ve zřícenině hledány poklady a vznikla zde dřevěná výletní restaurace s parketem, posléze stržená vichřicí.
    Komplexní povrchový průzkum v roce 2014 potvrdil, že podoba hradu odpovídá velmi dobře potřebám neklidné doby husitských válek, a současně ukázal, že plošný rozsah objektu
a jeho fortifikací byl výrazně větší, než se dosud předpokládalo. V nejvyšším bodě skalnatého kopce stával palác neznámé podoby, k němuž se na západě, jihu a východě přimykalo výškově členité
jádro. Jeho nepravidelně oválnou plochu vymezovala po obvodu na maltu pojená kamenná hradba, z níž na zúžených koncích na západě a východě vystupovaly bašty. Jádro bylo jižně od paláce rozděleno
na dvě části stavením brány, z něhož také zřejmě vedla branka do parkánu lemujícího hradbu ve svahu na jižní straně. Fortifikace parkánu byla provedena z kamenů skládaných nasucho a zesílena
dvěma stejnou technologií zbudovanými baštami, jež měly nejspíš trojboký půdorys. K bráně v severní hradbě východního dílu jádra se přístupová komunikace vine spirálovitě vzhůru od úpatí kopce;
přepažovaly ji další tři nebo čtyři brány. Po stranách cestu lemují zdi z nasucho kladených kamenů, které byly na koruně doplněny dřevěnými nástavbami. Z tohoto obvodového opevnění vybíhaly
do svahu další dvě bašty: trojboká na jihozápadě a snad pětiboká s vnitřním prostorem na jihu. Jižní bašta střežila nástupní prostor do hradu s hypotetickou první bránou a zřejmě také zajišťovala
přístup do jakéhosi parkánu táhnoucího se mezi dvěma posledně zmíněnými baštami. Jeho účel spočíval bezpochyby především v kontrole jen povlovného přechodu hradního kopce do roviny na jihu
a jihozápadě, jakož i v ostraze z tohoto směru ke hradu vedoucí přístupové cesty.
    Stavební vývoj hradu Ostrý nabízí dosud široké pole působnosti pro další výzkumy. I tak lze ale konstatovat, že se jedná o podnik katolických stavebníků, provedením fortifikací
nápadně připomínající husitské hrady u Třebušína. Ostrý tak představuje neobyčejně zajímavý a stále ještě nedoceněný objekt, jehož velmi kvalitní opevnění důmyslně reaguje na bouřlivý rozvoj
palných zbraní v 15. století.
Ostrý. Plán hradu podle P. Hlavenky, M. Sýkory, J. Šályho a H. Veselého 2014
1) přístupová cesta, |
16) místo čtvrté brány, |
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 413-414.
- VESELÝ, Hynek. Hrad Ostrý [online]. c2009-2018, poslední revize 2016 [cit. 2018-04-08].
Dostupné z: http://www.hrady-ceskeho-stredohori.cz/pages/hrad-ostry.html
Název: |
Ostrý |
Okres: |
Litoměřický |
Poloha: |
8 km západně od Lovosic |
Nadmořská výška: |
553 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°31'40.89"N, 13°57'26.79"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce Lesy ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. rekonstrukce hradu dle M. Sýkory |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:
|
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Kaplířové ze ... |
![]() Šlejnicové |
![]() Valdštejnové |
![]() Černínové z ... |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)