Poslední aktualizace tohoto hradu: 2. 1. 2015

OBJEKT U KYJOVA

též Pustý zámek či Karlštejn; 9 km jihozápadně od Rumburka

    Zaniklý, patrně opevněný objekt na hraně pískovcové terasy nad levým břehem Křinice nedaleko Kyjova.
    Písemné zprávy o lokalitě mlčí, jako pustý zámek jsou její pozůstatky označeny až roku 1603. Chybné jméno Karlštejn je zcela novověkého původu. Až do archeologického výzkumu F. Gabriela byla lokalita považována za hrad. August Sedláček se ji pokusil ztotožnit s hradem Jivníkem doloženým k roku 1442, kdy jej chtěli oblehnout Pražané. Pro tuto hypotézu však není dokladů.
    Rozlehlá lokalita je situována mezi dvěma roklemi. Na čelní straně ji vyděluje úzká příkopovitá rozsedlina přerušená kamenným blokem a lemovaná na vnitřní straně nízkým valovitým útvarem. Archeologický výzkum však ukázal, že se nejedná o fortifikaci, ale o zeminu navršenou při využití rozsedliny jako vápenné pece v neznámé době. Přední část obsahuje několik reliktů zahloubených (nejméně čtyři) i nadzemních objektů, archeologicky zde byla zkoumána jedna polozemnice. Celkově se ukázalo, že osídlení přední části je mladší, než zadní. Ta leží za příkopovitou skalní štěrbinou a byla z této přístupná do skály vysekaným schodištěm, které bylo uzavíratelné dvěma dřevěnými brankami. Je zde patrno několik objektů zasekaných do skalní rozsedliny. Jeden z nich, který byl archeologicky zkoumán, měl jednu ze stěn tvořenu na jíl vystavěnou zdí a ukázal se být suterénem rozměrného, pravděpodobně dvoupodlažního domu zakončeného sedlovou či valbovou střechou. Nálezy z jeho interiéru ho dovolují datovat do období od 2. poloviny 13. století do počátku 14. století a ukazují hornický, eventuálně hutnický charakter osídlení, související nejspíše s těžbou limonitu v okolí.
    Podle výsledků archeologického výzkumu F. Gabriela se tedy zjevně o středověký hrad nejedná. Tento výzkum názorně ilustruje přínosnost a nezbytnost archeologického ověřování za hrady tradičně považovaných lokalit, u objektů na pískovci vzhledem k urychlenému procesu zániku terénních vrstev zvláště naléhavý.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 393.
- PAŽOUREK, Vlastimil (ed.). Hrady na hranici. Čechy-Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012, s. 40-44.

Základní informace:

Název:	Objekt u Kyjova
Okres:	Děčínský
Poloha:	9 km jihozápadně od Rumburka
Nadmořská výška:	385 m n. m.
GPS souřadnice:	N 50°54.67160', E 14°27.15898'
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	Česká republika, správce Správa Národního parku České Švýcarsko
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	skica sídla a jeho předpolí podle F. Gabriela

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobus zajíždí do Kyjova (linky Rumburk-Doubice a Děčín-Krásná Lípa). Ze zastávky "Krásná Lípa, Kyjov, host." zamíříme k turistickému rozcestníku "Kyjov" a dále pokračujeme stejně, jako bychom přicestovali autem.
Cestujete-li vlakem, pak bych doporučil vysednout na ŽST v Krásné Lípě, odkud je objekt vzdálen cca 6 km po značených pěších turistických trasách.
Auto je možno zaparkovat v Kyjově na parkovišti poblíž stejnojmenného turistického rozcestníku. Od něj pokračujeme asi 280 m rovně po silnici, a poté zabočíme doprava, abychom se napojili na Köglerovu naučnou stezku, která nás po 850 m zavede až k lokalitě.