Poslední aktualizace tohoto hradu: 27. 8. 2019

MALENOVICE

4,5 km jihozápadně od Zlína

    Dobře dochovaný nevelký hrad na výběžku z Babí hory, nad obcí.
    Protáhlý tvar zalamovaného oválu je přizpůsoben ose skalního hřbetu, od jehož pokračování byl oddělen dvěma valy s mezilehlými příkopy. Na severu k hradu přiléhalo předhradí, na němž dnes stojí pouze renesanční vstupní budova s pozdně gotickým jádrem průjezdní věže v přízemí. Od ní vede renesanční most ke vstupní bráně v pozdně gotické věži, která zřejmě byla dodatečně vložena do zlomu obalové zdi. Zeď je místy přes 2 m silná. Spolu s absencí hlavní věže řadí hrad k typu hradů s plášťovou zdí. Přesně podle typologického schématu jsou k ní přistavěny obytné budovy. Nejstarší palác je ukryt v přízemí jihozápadní části dnešní celoobvodové zástavby.
    Hrad zřejmě patří k několika málo objektům, které jsou dílem markraběte Jana Jindřicha. Ke stavbě došlo asi po roce 1360 a nahradila starší tvrz, o jejímž umístění nevíme nic určitého. Není vyloučeno, že do konce 14. století stál již také úzký severovýchodní parkán. Doplňuje totiž pravidelný obrys hradu a zřejmě umožňoval vjezd do starší brány před vznikem branské věže. Od roku 1406 byl hrad zastavován. Jeho druhý držitel - Hynek ze Šumvaldu - padl roku 1420 v bitvě u Vyšehradu. O sedm let později hrad dobyli sirotci a v důsledku toho se přeměnil na základnu Smila z Moravan, který odtud až do roku 1437 pustošil statky katolíků v okolí. Po tomto roce jej získali páni z Lichtenburka, kteří vystavěli věž a rozšířili obytné budovy v nižší západní části hradu.
    V přestavbách pokračovali po roce 1484 také Tetourové z Tetova. Jim lze připsat už renesanční úpravy a chodbu v patře podél západního křídla. Bezpochyby renesančně bylo dokončeno severní křídlo a patro větší části jižního křídla. Vstupní věž dostala polygonální nástavbu. Baroko uzavřelo zástavbu po obvodu na jihovýchodě a stavením schodiště v proluce u vstupní věže. Stalo se tak za majitelů z rodu Lichtenštejn-Kastelkornu, kteří panství koupili v roce 1692. Za Salmů ve 2. polovině 18. století a následně za Šternberků byly prováděny jen práce související se statickým zabezpečením (opěrné pilíře). Adaptace po požáru v roce 1951 upravily hrad pro muzejní využití.

Zajímavost: Na stěnách dnes rokokově zdobeného hlavního sálu v prvním patře západního hradního křídla byly odkryty renesanční nápisy, které pocházejí ze 40. let 16. století, tedy z doby vlády rytíře Václava Tetoura z Tetova. Nejúplněji dochovaný, datovaný k roku 1541, zní takto:
"Léta Páně XXXXI
Osvícenost knížectva, urozenost panstva, udatnost rytířstva
svoda, krása, mladost, spanilost, čestnost, mír a rozum.
Když statku nemáš aneb jej snad marně mrháš,
z ničeho strach míti nebudeš,
špatnějším mezi lidmi slúti budeš."

Zdroj:
- HOSÁK, Ladislav a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Morava. Praha: Svoboda, 1981, s. 149-150.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 2. vydání. Praha: Libri, 1999, s. 230-231.
- POKLUDA, Z. Hrad Malenovice. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005.

Základní informace:

Název:	Malenovice
Okres:	Zlínský
Poloha:	4,5 km jihozápadně od Zlína
Nadmořská výška:	250 m n. m.
GPS souřadnice:	49°12'13.119"N, 17°35'59.122"E
Přístupnost:	přístupný v návštěvních hodinách
Majitel:	Zlínský kraj, správce Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Oficiální stránky:	www.muzeum-zlin.cz
Fotogalerie:	2012 2019
Dokumentace:	1. rekonstrukce hradu (14. stol.) 2. rekonstrukce hradu (15. stol.) 3. rekonstrukce hradu (16. stol.) 4. zaměření hradu (18. stol.) 5. zaměření hradu (20. stol.)

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Nejbližší vlaková stanice se nachází přímo v Malenovicích na trati Otrokovice - Vizovice, odkud se po přechodu třídy 3. května vydáme rovně ulicí I. Veselkové, na jejímž konci se napojíme na modrou turistickou trasu vedoucí k hradu. Cesta měří necelých 700 m.
Nejbližší autobusová zastávka dálkového spoje je Zlín - Malenovice, křižovatka u hlavní silnice, ze které je nutno dojít ke hradu necelý 1 km po modré turistické trase. Přes Malenovice jezdí také městská hromadná doprava ze Zlína, a to jak trolejbusy, tak autobusy.
Auto je možno zdarma zaparkovat přímo pod hradem u objektu hájenky s expozicí "Dřevo-proutí-sláma". Trasa je z třídy 3. května spolehlivě značena.

Erby významnějších držitelů hradu:

Markrabě m...	Z Kunštátu	Z Šonvaldu	Z Lichtenburka	Tetourové z...
Podstatští z...	Bítovští z...	Prakšičtí z...	Lichtenštejn-...	Salm-Neuburk
Šternberkové