Poslední aktualizace tohoto hradu: 31. 8. 2019
|
LUKOV |
Rozsáhlá zřícenina hradu na okrajovém hřebenu Hostýnských vrchů, asi 1,3 km severovýchodně nad vesnicí.
Existence významného královského hradu pozdně románského původu (1. polovina 13. století) zůstala kvůli mlčení písemných pramenů dlouho skryta. O příslušnosti mezi královské hrady
svědčí kromě rozlohy hradu až zmínka v životopise Karla IV., kde samotný Karel hovoří o velkém úsilí, které musel vynaložit, aby získal zpět zastavené královské hrady, mezi nimiž byl i Lukov. Podle listiny
Markéty ze Šternberka vydané na Lukově roku 1332 ho drželi páni ze Šternberka, kteří ho patrně museli vrátit. Bylo to ale jen načas, jelikož po polovině 14. století se na něj opět vrátili.
Ostatní informace z nejstaršího období pocházejí z dlouholetého archeologického výzkumu J. Kohoutka. Právě díky němu byly nalezeny fragmenty románského portálu hradního kostela.
Ze zaniklého kostelíka pocházejí i další románské detaily, které objevili, druhotně použité ve zdivu, už starší badatelé. Kostel či velká kaple musel na konci 14. století projít honosnou
gotickou přestavbou, o níž svědčí nálezy zdobných pískovcových fiál. Dalšími přestavbami byl bohužel zlikvidován.
Roku 1373 hrad rozdělili mezi dvě budoucí větve šternberského rodu a odrazem této dělby může být východní palác hradu, jenž však také téměř úplně zmizel. Ve 2. polovině 15. století
na hradě sídlil jeden z bojovných šlechticů tehdejší doby Matouš ze Šternberka. Protože mu nepostačovalo kořistění na území Moravy, často vyjížděl do pohraničí na uherské straně. Byl to vážný
důvod k tomu, aby vojsko krále Matyáše Korvína hrad oblehlo a dobylo. Akce proběhla patrně v roce 1469 a špatná zkušenost z neúspěšné obrany zřejmě vyvolala stavbu velkého předhradí.
Díky obnově zůstal hrad dále sídlem majitelů panství a pokračující přestavby stíraly jeho středověkou tvářnost. Renesanční úpravy pocházejí z doby Nekšů z Landeka, kteří hrad získali před
polovinou 16. století od pánů z Kunštátu. Manželstvím s Lukrécií Nekšovou hrad vyženil známý válečník Albrecht z Valdštejna, ale kvůli jeho dobrému vztahu s císařem po roce 1620 obsadili hrad
vzbouření Valaši. Pro Valdštejna to byl impuls, aby se moravských panství zbavil. Švédská posádka při svém odchodu v roce 1643 hrad vypálila a po provizorních opravách už sloužil jen úředníkům
hospodářské správy. Ke konečnému opuštění a zpustnutí hradu došlo na konci 18. století.
Před vlastním hradem se rozkládá velké čtyřúhlé předhradí (125 x 110 m). Na jeho nejvyšším místě je v severovýchodním nároží vetknuta pětiboká pozdně gotická věž zvaná Svatojánka.
Severní nároží zesiluje půlválcová bašta, která zabraňovala proniknutí nepřítele do šíjového příkopu. V tomto prostoru se hradby předhradí připojily k předbraní vstupní věže hradu. Předhradí je
ze tří stran obklopeno příkopy a valy, na východě a jihu zdvojenými. Patrné jsou i další fortifikační prvky nasypané z hlíny, z nichž některé mohou pocházet až z období třicetileté války.
Velká plocha předhradí byla využita jen minimálně - patrné jsou fragmenty zdiva dvou pozdějších, samostatně stojících hospodářských stavení.
Přes šíjový příkop hradu vedl do pozdně gotického předbraní most. Mimořádná šířka příkopu (26-34 m) si vyžádala zřízení čtyř zděných pilířů a nástupní podstavy, na nichž spočívá
i dnešní přemostění. Předbraní navazuje na hranolovou průjezdní věž, která je nejlépe dochovaným objektem hradu a která byla zajištěna kolébkovým padacím mostem.
Samotné hradní jádro, které bylo takřka nově postaveno ve vrcholné a pozdní gotice, tvoří téměř pravidelný obdélník (67 x 19 m). Jeho severní hradbu zajišťuje před ujetím po strmém
svahu řada pozdních opěrných pilířů a ze tří zbývajících stran obíhá parkánová zeď. Ve východním parkánu, napravo od branské věže, jsou zbytky provozní budovy, jižní parkán sloužil vedení
příjezdové cesty. Proto ho v polovině přehrazovala raně gotická branská věž, jejíž spodní část s klenutým průjezdem a vnitřním hrotitým portálem dosud stojí.
Ve zříceninách jižního křídla se uplatňuje zbytek okrouhlé věžice o průměru 5 m s kvádrovým lícem, kterou předchozí literatura interpretovala jako břitovou a považovala ji za relikt
výstavby ze 13. století. Další průzkum však prokázal, že souvisí s vrcholně středověkým řešením nového vstupu do jádra hradu jen pro pěší. Dnešní dvoutraktový palác zabral západní stranu jádra a je
patrně zčásti postaven na základech původního paláce. V přízemí a suterénu má vždy po dvou valeně klenutých místnostech. Na jižním průčelí východního paláce se dochoval líc důsledně řádkovaného zdiva,
právem spojovaný s nejstarší pozdně románskou stavební etapou. Asi někdy v 16. století do západních nároží parkánu vložili dvě pětiboké nárožní bašty.
Pozoruhodné jsou i pozůstatky fortifikací kolem hradu. Až 30 m široký příkop, jenž chránil jádro z jihu, je pokračováním šíjového příkopu a za jeho náspem běží druhý příkop široký
15 m a opět násep. Jiné fortifikace představují dílem předsunutá, ale také obléhací opevnění.
Zdroj:
- KOHOUTEK, Jiří. Hrad Lukov - současný stav výzkumu. Archaeologia historica. 1985, 10, s. 309-321.
- KOHOUTEK, Jiří a PAVLÍK, Čeněk. Soubor kachlů z hradu Lukova. Archaeologia historica. 2008, 33, s. 499-527.
- KOHOUTEK, Jiří, VÁCHA, Zdeněk a VRLA, Radim. Pozdně románské architektonické články z hradu Lukova. Archaeologia historica. 2006, 31, s. 235-248.
- PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 2. vydání. Praha: Libri, 2007, s. 361-365.
- VÁCHA, Zdeněk a VRLA, Radim. Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Lukova. Archaeologia historica. 2010, 35, s. 427-439.
Základní informace:
Název: |
Lukov |
Okres: |
Zlínský |
Poloha: |
4,5 km severovýchodně od Fryštáku |
Nadmořská výška: |
521 m n. m. |
GPS souřadnice: |
49°18'11.398"N, 17°44'24.196"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
Obec Lukov, správce Spolek přátel hradu Lukova |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. celková situace |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Nejbližší vlaková stanice je až ve 13 km vzdáleném Zlíně (zastávka Zlín-Dlouhá).
Nejbližší autobusová zastávka se nachází v centru obce Lukov. Od ní vede k hradu 2 km dlouhá červená turistická trasa.
Automobil lze zaparkovat asi 1 km od hradu na dvou parkovištích na severním okraji obce.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Český král |
 Šternberkové |
 Z Kunštátu |
 Nekšové z ... |
 Z Valdštejna |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)