Poslední aktualizace tohoto hradu: 1. 4. 2022

LOUPEŽNICKÝ VRCH

Též Winterstein či Starý zámek; zcela zaniklý hrad patrně na Loupežnickém vrchu u obce Kněžice nedaleko Petrovic.

    Na kopec, nazývaný dnes Loupežnický vrch nebo Větrov, dříve Raubschloss nebo Raubschlossberg, klade historická literatura hrad Winterstein, zničený Lužičany v roce 1442. Existence tohoto hradu zde by podle A. Moschkaua byla druhou fází osídlení, neboť na totéž místo klade i tzv. Starý hrad, jmenovaný jako ruina v tzv. Inventarium Oybinense z roku 1369. Pro podporu svého tvrzení uvádí, že podle lückendorfského Schöppenbuchu se v roce 1592 dohodl tehdejší majitel panství Jablonné s radou města Žitavy na vyrovnání o kus lesa u Petrovic, zvaného Burgberg, což ukazuje na existenci hradu v těchto místech. Dalším argumentem by podle něj mohl být zápis o mezním sporu z roku 1545, při kterém svědkové ukazovali „kámen řečený Šlosštejn, který dělí grunty Grabštajnské, Lemberské a Jablonské“. Tento dělicí bod, kde se stýkaly hranice tří dominií, by měl ležet v těsné blízkosti tzv. Loupežnického vrchu a skála na něm by mohla být oním Šlosštejnem. Ve jméně by tak byla uchována připomínka existence zaniklého sídla.
    V severočeském pomezí existovaly v 15. století dva hrady jménem Winterstein. První z nich, doložený listinami krále Václava IV. od roku 1379 jako jeho majetek, se dnes nachází na německém území v Českosaském Švýcarsku v poloze Hinteres Raubschloss nedaleko od Bad Schandau. Druhým byl objekt, který se sousedním podstatně významnějším Karlsfriedem (označeným jako Neuhaus) v roce 1441 koupila lužická města a jako pro ně nebezpečný "loupežnický" objekt ho nechala v roce 1442 zbořit. Protože tento hrad ležel v těsné blízkosti Karlsfriedu, lze ho nejpravděpodobněji lokalizovat na Loupežnický vrch (vzdálenost mezi oběma hrady by byla menší než 2 km). Pokud tomu tak skutečně bylo, je nutno předpokládat, že zbytky starého královského strážního hradu na Žitavské cestě byly obnoveny a využity v rámci bojů Jana z Vartenberka a Blanska s Lužickým Šestiměstím.
    Ačkoli výše uvedené argumenty i údajné nálezy středověké keramiky, učiněné E. Gebauerem v 30. letech 20. století (datovány do přelomu 12. a 13. století) svědčí o existenci hradu na Loupežnickém vrchu, nepřinesl ani opakovaný podrobný průzkum lokality žádná pozitivní zjištění. Vrchol kupy tvoří skalní bradlo, odtěžené na západní straně lomem s mocným odvalem. Skála ani okolní terén nenesou žádné stopy úprav. Snaha o povrchový sběr vyzněla naprázdno. A. Moschkau a F. Hantschel popsali v 80. a 90. letech 19. století slabé stopy bývalé hradní věže, hradního příkopu a základových zdí.
    Pokud skutečně na Loupežnickém vrchu stál hrad, což není přes veškerou pravděpodobnost spolehlivě potvrzeno, muselo jít o nevelký objekt, nejspíše náležející do kontextu strážních horských hrádků, nejspíše královského, pozdně přemyslovského původu. Reaktivace jeho zbytků v rámci drobné pohraniční války v 15. století by pak byla zajímavou kapitolou, která by si nepochybně v širších souvislostech zasloužila další pozornost.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 121-122.
- GABRIEL, František a Jaroslav PANÁČEK. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000, s. 163.

Základní informace:

Název:	Loupežnický vrch
Okres:	Liberecký
Poloha:	5,5 km sv. od Jablonného v Podještědí
Nadmořská výška:	539 m n. m.
GPS souřadnice:	N 50°48.83935', E 14°47.74275'
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	Česká republika, správce Lesy ČR
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	-

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobus zajíždí v pracovní dny do Petrovic (linka Jablonné v Podještědí, žel. st. - Jablonné v Podještědí, Petrovice). Ze zastávky pokračujeme cca 2,9 km po červené pěší turistické značce k cíli.
Nejbližší železniční zastávkou jsou Rynoltice (trať č. 86: Liberec – Česká Lípa – Benešov nad Ploučnicí). Trasa měří cca 6,8 km.
Automobil doporučuji zaparkovat v Petrovicích.