Poslední aktualizace tohoto hradu: 5. 9. 2021
|
LOPATA |
Zříceniny hradu na výrazném strmém buližníkovém skalisku nedaleko od Šťáhlav.
Jméno hradu je pravděpodobně odvozeno z tvaru skály, na které leží. Zakladatelem Lopaty byl zřejmě v letech 1367-1377 Heřman z Litic. V roce 1397 byl hrad dobyt královským vojskem
a připadl ke koruně. Roku 1401 ho král Václav IV. připsal Maršíkovi z Hrádku. Za husitských válek náležel v rukách Jana z Lopaty a Hrádku k oporám katolické strany. Koncem 20. let se stal sídlem
Janova bratra, loupeživého rytíře Habarta z Lopaty, kterého zde 27. října 1432 oblehla husitská vojska. Lapkovství páchané šlechtici nebylo jen kriminálním jevem, často mívalo své politické pozadí.
V Habartově případě se mohlo jednat o reakci na pustošení okolí hradů Lopaty a Radyně vojskem Prokopa Holého v roce 1431. Dá se odhadnout, že Habart z Lopaty odvetou škodil na blízkých statcích
šlechticů pod obojí Zmrzlíka ze Svojšína, Přibíka z Klenové a dalších. V okolí hradu se doposud dochovaly stopy obléhacích prací. Hrad se husitům podařilo dobýt v únoru 1433, což znamenalo jeho
zánik. Zbytky hradu v letech 1885-1887 vykopal při svém výzkumu staršího pravěkého osídlení lopatecké skály amatérský archeolog a zahradník na nedalekém zámku Kozel F. X. Franz.
Dispozice hradu byla dvojdílná. Opevnění rozsáhlejšího předhradí při patě skály, jehož zástavba se kumulovala při obvodovém, nejspíše pouze dřevěném opevnění, vévodila na výrazné
skalce čtverhranná zděná věž. Zhruba lichoběžné jádro zaujalo vrchol strmého skalního útvaru. Přístup do této části hradu umožňoval most ze skalky v předhradí, která snad původně též nesla nějakou
stavbu. Vstupní bránu jádra s náročnějším portálem střežila čtverhranná nárožní věž. Okrouhlý bergfrit se poněkud netypicky vypínal v nějchráněnějším severním rohu. Jihozápadní stranu zaujal
podsklepený dvouprostorový palác a další budova se nacházela i na protilehlé straně mezi oběma věžemi. Komplikovaný vstup do jádra souvisel i s parkánem okolo čtverhranné věže. Před palácem byla
v nádvoří do skály zahloubena cisterna.
Lopata je krásnou ukázkou rozvíjení bergfritového typu v průběhu 14. století. Se zdvojením věží se setkáváme častěji, vzácná je však kombinace okrouhlé věže s hranatou.
Obléhání hradu Lopaty (okr. Plzeň-jih) v letech 1432-1433 podle J. Johna a M. Novobilského.
Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 347-348.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIII. - Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905, s. 70-74.
Základní informace:
Název: |
Lopata |
Okres: |
Plzeň-jih |
Poloha: |
15 km jihovýchodně od Plzně |
Nadmořská výška: |
440 m n. m. |
GPS souřadnice: |
49°39'51.142"N, 13°33'23.141"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
stát, správce Lesy ČR |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. plán hradu dle D. Menclové |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Automobil je možno zaparkovat u turistického rozcestníku Pod Lopatou při cestě ze Šťáhlavic do Kornatic, tedy cca 500 m pod zříceninou.
Nejbližší autobusová zastávka se nachází ve Šťáhlavech, Kozel, rozcestí, odkud je třeba pokračovat cca 3,6 km pěšky po modré turistické značce.
Vlakem lze dojet do Štáhlavic či Kornatic-rybníku, železniční stanice leží na trati č. 175 Rokycany - Nezvěstice (a zpět).
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Drslavici z... |
 Český král |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)