Poslední aktualizace tohoto hradu: 23. 10. 2025

LANŠPERK

    Zříceniny hradu na výrazném kopci nad Tichou Orlicí ve stejnojmenné vsi.
    Hrad, jak i název napovídá, je královským založením. V písemných pramenech se připomíná poprvé k roku 1285, kdy jej Václav II. daroval Závišovi z Falkenštejna. V roce 1304 se stal majetkem Zbraslavského kláštera. Roku 1358 ho směnou získalo litomyšlské biskupství. Na počátku husitských válek byl dvakrát (v letech 1425 a 1429) dobyt a stal se šlechtickým majetkem, rychle přecházejícím z rukou do rukou. V roce 1451 ho získal Zdeněk Kostka z Postupic, který ho nechal opravit. Dalšími majiteli se stali Pernštejnové, které v roce 1588 vystřídali Hrzánové z Harasova. Již tehdy byl hrad, který dávno neplnil rezidenční funkci, zpustlý. Zanikl koncem 16. či na počátku 17. století, jako pustý se připomíná roku 1622. V 1. polovině 20. století byla zřícenina částečně vykopána Klubem českých turistů.
    Zda měl hrad předhradí, nevíme, protože jeho eventuální poloha je dnes zcela zastavěna domky vesnice, které změnily původní situaci. Předpokládá se, že s ním souvisel pahorek, na němž stojí dnešní pseudogotická kaple, považovaný za sypanou baštu. Lichoběžnou dispozici hradu na skále zakončující plochý široký ostroh na čelní straně opevňoval široký příkop, před nímž byl vyhozen mohutný val. Hlavní obrannou stavbou hradu byla plášťová zeď doposud velmi dobře dochovaná na čelní straně. Přístupová cesta překročila příkop a vstoupila první branou do parkánu, který hrad obíhal, a na vlastní nádvoří vedla druhou branou v plášťové zdi na zadní, nejlépe chráněné straně. Na vnitřní ploše hradu stály tři budovy přiložené k hradbě. Budova při severovýchodní straně byla snad trojprostorová a pravděpodobně šlo o palác s dosud částečně zachovanými sklepy. Nejlépe se dochoval střední sklep, klenutý mírně hrotitou valenou klenbou a přístupný po schodech z nádvoří. S palácem je spojován také nález ostění dvouosého sdruženého okna, zakončeného trojlaločnými hrotitými oblouky, které spolu s dalšími články dokládají relativně vysokou architektonickou úroveň paláce. Další zděné budovy se nacházely při západní a jižní straně. Obě se dochovaly jen v podobě terénních reliktů. Ostatní zástavba byla nejspíše dřevěná. Na nádvoří je patrná prohlubeň, která patří zasypané studni nebo cisterně.
    Lanšperk je reprezentantem hradu s plášťovou zdí, a to jedním z nejstarších v Čechách. Užití tohoto typu, běžného ve východním a jihovýchodním sousedství králem, je nejspíše ojedinělé a zapadá do větší typové pestrosti, vyskytující se u menších královských hradů pokročilé 2. poloviny 13. století.
    Asi 650 m od hradu Lanšperku se na výběžku planiny nad Tichou Orlicí nachází zaniklá fortifikace. Psaná historie o lokalitě mlčí, neznáme ani její jméno. Archeologické nálezy získané D. Víchem dokládají její existenci koncem 13. a v průběhu 14. století. Při zřízení fortifikace byly využity i skalní útvary. Její opevnění tvoří příkop, na nejvyšším místě protáhle polygonálního vnitřního areálu se nachází umělá vyvýšenina tvořená kameny a hlínou. Smysl a účel opevnění, které existovalo v době existence sousedního hradu Lanšperka, s nímž bylo ve vizuálním kontaktu, nejsou zcela jasné. Pokud opevnění nevzniklo přímo z popudu majitele či správce hradu (obrana komunikace pod hradem), muselo vzniknout v době, kdy obyvatelé hradu po jistou dobu nedokázali zabránit vzniku a využívání opevnění na dohled od hradu. Jako pravděpodobná se jeví souvislost fortifikace s pohnutými událostmi z počátku 14. století, kdy se lanšperské panství – tehdejší majetek Zbraslavského kláštera – stává obětí loupeživých nájezdů okolní šlechty. Neklidnost doby dokazují i hroty šípů na svazích opevnění.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 320-321.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 55 a 57.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 56 a 57.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 61 a 62.
- NISLER, Petr. Hmotová rekonstrukce hradů Lanšperk a Žampach v 16. století. In: Oustecké střípky. 2012, č. 2, s. 1-14.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl II. – Hradecko. Praha: František Šimáček, 1883, s. 95-105.
- VÍCH, David. Neznámá vrcholně středověká fortifikace na k. ú. Lanšperk. In: Castellologica bohemica 12. Praha: Archeologický ústav AV ČR v Praze, Společnost přátel starožitností, 2010, s. 319-343.
- ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN, 2023, s. 342-344.

Základní informace:

Název:	Lanšperk
Okres:	Ústí nad Orlicí
Poloha:	5 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí
Nadmořská výška:	453 m n. m.
GPS souřadnice:	N 49°59.68333', E 16°27.25598'
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	obec Dolní Dobrouč, správce Sbor pro záchranu hradu Lanšperka
Oficiální stránky:	-
Fotogalerie:
Dokumentace:	1. půdorys jádra 2. hmotová rekonstrukce jádra I 3. hmotová rekonstrukce jádra II 4. terénní náčrt Lanšperku 2

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobusy zastavují na zastávce Dolní Dobrouč, Lanšperk, žel. zast. K hradu vede cca 1,3 km dlouhá, zeleně značená turistická trasa.
Nejbližší vlakovou stanicí je Lanšperk (trať č. 24), odkud je hrad vzdálen cca 1,3 km po zelené turistické trase.
Automobil lze zdarma zaparkovat v Lanšperku u Hostince Na Podhradí.

LANŠPERK

Základní informace:

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Erby významnějších držitelů hradu:

Český král

Z Postupic

Z Pernštejna

Z Harasova