Poslední aktualizace tohoto hradu: 25. 1. 2020
|
KYŠPERK |
též Geiersberg či Supí hora; 2 km severovýchodně od Krupky
Hrad Kyšperk byl postaven na ostrohu orientovaném severojižně a střežil cestu od Unčína k vrcholům Krušných hor. Byl od ní oddělen do skály vytesaným šíjovým příkopem,
přes který v minulosti vedl most. Na druhé straně cesty, odděleně od hradu, snad stávala osamocená okrouhlá věž vzniklá ve 2. polovině 15. století.
Prvý oddíl hradu ve svahu, kterým procházela přístupová cesta, měla zřejmě pouze obranný charakter. Branskou věží se vcházelo do protáhlého, polookrouhle ukončeného předhradí.
Zaniklá příčná zeď jej oddělovala od zhruba obdélného jádra. V nároží zadní strany této části hradu, tedy nad šíjovým příkopem, stávala čtverhranná obytná věž, z níž se dochovala pouze část valeně
zaklenutého podsklepeného suterénu a přízemí. Na věž navazovala další obytná budova, nejspíše palác. Minimálně dvě budovy, z nichž jedna byla podsklepená, registrujeme rovněž v předhradí.
Za Jana z Jenštejna byla na rozhraní obou částí hradu vystavěna mohutná obdélná plochostropá obytná věž. Nepochybně se stavělo i v jádru. Písemné zprávy hovoří v této souvislosti
o hradní kapli, jejíž polohu ani podobu doposud neznáme.
Přesné datum vzniku hradu neznáme. První zpráva o něm je z roku 1319, kdy se před Otou z Bergova řešil u Kyšperka spor Heřmana ze Šumburka a Boreše z Rýzmburka.
Hrad postavil buď sám král Jan Lucemburský, nebo Ota z Bergova. Roku 1327 dostal Ota od krále daleko větší panství bílinské a roku 1335 prodal kyšperské panství
pražskému biskupu Janovi IV. z Dražic.
Nový majitel přezval hrad na Bischofsberg, Biskupskou horu, ale název se neujal a asi během jednoho desetiletí zanikl. V majetku pražských biskupů (od roku 1344
arcibiskupů) byl hrad až do počátku 15. století.
Arcibiskup Jan z Jenštejna nechal hrad Kyšperk přestavět a opravit za vysokou sumu 1 500 kop grošů, přičemž zde zřídil novou kapli a věž. Posledním arcibiskupským
držitelem hradu byl Konrád z Vechty, který přestoupil k husitství a roku 1421 předal arcibiskupské insignie konzistoři podobojí. Ten také zastavil hrad roku 1418
tehdejšímu purkrabímu Rýdkéřovi z Polenska.
Od vypuknutí husitské revoluce patřil hrad k oporám severočeské katolické šlechty. Husitské vojsko se ho pokusilo neúspěšně dobýt roku 1428 a v roce 1430 na něj nejspíše
znovu neúspěšně zaútočil Jakoubek z Vřesovic. Přestože se mu hrad podařilo dobýt až roku 1433, psal se již v roce 1430 sezením na Kyšperku (Jacubco de Wrzesowycz residens in Kuspurk).
Po Jakoubkově smrti se o velké panství podělili jeho synové, z nichž nejstarší Jaroš dostal Kyšperk a byl zakladatelem větve Kyšperských z Vřesovic. Před rokem 1522 přešel hrad do rukou Glaců
ze Starého Dvora. Zikmund Glac roku 1526 měl svou neopatrností způsobit požár, hrad vyhořel a nebyl od té doby obnoven. Roku 1541 se mluví o Kyšperku jako o pustém a spáleném. Jan Glac si pak vystavěl
tvrz v Soběchlebech a tam také přemístil panství.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 255-256.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 316-317.
- PAŽOUREK, Vlastimil (ed.). Hrady na hranici. Čechy-Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012, s. 75-79.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl XIV. - Litoměřicko a Žatecko. 3. vydání, 1. v Argu. Praha: Argo, 1998, s. 334-338.
- ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Ústecku. Ústecká vlastivěda sv. III. Ústí nad Labem: město Ústí nad Labem, 2002, s. 83-95.
Základní informace:
Název: |
Kyšperk |
Okres: |
Teplický |
Poloha: |
2 km severovýchodně od Krupky |
Nadmořská výška: |
480 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°41'44.811"N, 13°53'22.03"E |
Přístupnost: |
volně přístupný celoročně |
Majitel: |
Město Krupka |
Oficiální stránky: |
- |
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Z železniční stanice Bohosudov je zřícenina hradu vzdálena 5 km po modré pěší turistické značce (orietační body: restaurace Černý kůň, hřbitov v Lipové ulici,
dolní stanice lanové dráhy, Hálkova stezka skrz zahrádkářskou kolonii).
Auto lze zaparkovat buď v Krupce nebo lépe v Unčíně, odkud je hrad vzdálen 15 minut chůzí po
modře označené lesní cestě za středně náročného stoupání.
Autobus jede z Teplic a zastavuje jak v Krupce, tak v Unčíně.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Český král |
 Z Bergova |
 Pražské arc. |
 Vřesovcové z ... |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)