Poslední aktualizace tohoto hradu: 3. 2. 2024
|
KŘIVOKLÁT |
13 km jihovýchodně od Rakovníka
Královský hrad Křivoklát se tyčí na skalnatém ostrohu, vybíhajícím od východu úzkou šíjí ze zalesněné pahorkatiny k západu, kde se rozšiřuje a spadá strmými srázy do údolí. Toto údolí
vytváří Rakovnický potok, dříve nazývaný Rokytka, který obtéká ostroh a ústí do řeky Berounky.
První písemná zmínka o hradě Křivoklátu pochází již z roku 1110. Znovu je doložen až za krále Přemysla Otakara I., který zde v letech 1222 a 1224 vydal dvě listiny. T. Durdík se domníval,
že tento Křivoklát není totožný s dnešní lokalitou, respektive, že měl být na dnešní místo přenesen až na sklonku 30. let 13. století v době Václava I. Nedávný archeologický výzkum ovšem ukázal, že valové
opevnění hradiště, nalezené dříve T. Durdíkem, obsahuje menší podíl raně středověké keramiky z 9. a 10. století. Dále se ukazuje, že část nalezené keramiky byla chybně datována do poloviny 13. století,
přičemž novější výzkumy prokazují její užívání již ve 12. století. Je tedy oprávněné se domnívat, že se Křivoklát od počátku nacházel na stejném místě jako dnes.
Postupná stavba komplikovaného rozměrného objektu se protáhla až do 80. let 13. století. Na počátku 14. století hrad zničil požár. Nejspíše se tak stalo roku 1307 při dobytí Vilémem Zajícem
z Valdeka. Na hradě pobýval zvláště v mládí Karel IV. a nalezneme ho i v Majestas Carolina. Významné přestavby se Křivoklát dočkal za Václava IV. V roce 1422 odpoledne vyhořel a následně byl 4krát obležen
a dobyt střídavě husitskými a katolickými vojsky. V držení Aleše Holického ze Šternberka byl pouze nouzově udržován a výraznějších stavebních zásahů se mu dostalo až za vlády Jiřího z Poděbrad. Za Vladislava
Jagellonského byl od konce 70. let 15. století až do počátku 20. let 16. století velkolepě přestavěn. Křivoklát po celý středověk patřil k nejdůležitějším královským hradům v zemi, v 16. století byl používán
spíše jako vězení. Po menším požáru koncem 16. století byl částečně renesančně upraven. Pohromu přinesl zničující požár roku 1643, po kterém byl hrad zanedlouho roku 1658 zastaven Schwarzenberkům a následně
za 400 tisíc zlatých prodán Valdštejnům. Ti ho drželi až do roku 1733, kdy přešel z rozhodnutí císaře Karla VI. dědičně na Fürstenberky za doplatek 200 tisíc zlatých. V té době byl již dlouho pouze utilitárně
využíván a stále větší a větší část jeho plochy pohlcoval prosperující pivovar. Snad kolem roku 1756 za Karla Egona Fürstenberka byla provedena nešťastná přestavba velkého královského sálu paláce, který byl
rozdělen stropem na dvě patra, spodní část pak ještě na čtyři místnosti a hořejší patro bylo určeno za skladiště. V roce 1826 hrad postihl další požár, který zničil celý hrad, kromě velkého královského sálu
a kaple. Ve 2. polovině 19. a v 1. třetině 20. století byl za účasti architektů Josefa Mockera, Humberta Walchera von Molthein a Kamila Hilberta restaurován. Od roku 1929 je Křivoklát v majetku státu.
V první fázi výstavby hradu vznikla obvodová hradba, okrouhlý donjon (stavěný pozoruhodnou archaickou technikou, kombinující lomové zdivo s horizontálně kladenými trámy) v čele zavázaný
do obvodové hradby tak, že tato tvoří mohutný břit, čtverhranná věž u brány v jihozápadním nároží a příčná hradba dělící trojúhelný areál na menší horní a větší spodní hrad. V horním hradu se k této
hradbě přiložil obdélný sálový palác. V dolní části se k západní hradbě přiložil zřejmě purkrabský dům.
V druhé fázi byly do areálu hradu dostavovány především obytné a provozní objekty. Vznik dalších palácových křídel v horním hradě si vynutil proražení středu staršího čelního paláce
průjezdem se sediliemi, zaklenutým dvěma poli křížových kleneb. Spodní nádvoří v té době rozdělily příčné hradby na několik částí. Ve vstupní části stála starší čtverhranná věž a zmíněná budova při západní
hradbě s přízemím osvětlovaným ještě románskými okénky. Další dvouprostorová budova vznikla při jižní hradbě. Ve střední části dolního hradu započala stavba druhého palácového komplexu. Ve třetí etapě
byl raně gotický Křivoklát dokončen. V horním hradě vzniklo severní křídlo se záchodovou věží v sousedství a palácový dvůr na všech čtyřech stranách obklopil klenutý patrový arkádový ochoz. Součástí
velkolepého palácového komplexu se stal v rozsahu celého patra původního západního paláce velký reprezentační sál. Byl zaklenut čtyřmi poli šestidílných kleneb a od západu osvětlován osmi kružbovými
hrotitými okny, jejichž zazdívky jsou patrné v západním průčelí stavby. Ve východní části jižního křídla se nacházela polygonálně uzavřená kaple. Dostavěn byl i druhý palácový komplex ve spodní části hradu.
Tvořila ho dvě rovnoběžná palácová křídla svírající mezi sebou úzké nádvoří, jehož jižní čelo tvořila arkáda o dvou obloucích, do níž ústil vstupní průjezd. Západní křídlo zřejmě obsahovalo velký zaklenutý
sál a roubenou komoru. Před čelem horního hradu vzniklo další úzké parkánovité nádvoří a areál dolního hradu doplnily další objekty, z nichž nejvýznamnější byla čtverhranná věž v severozápadním nároží.
Křivoklát posledních Přemyslovců byl nejspíše sedmidílným hradem se třemi věžemi a množstvím dalších staveb.
Zásadní změny přinesla přestavba za Václava IV., kdy se značně rozšířila plocha hradu, a změnilo se komunikační schéma. Přístupová cesta byla zkrácena a vedena do horní části spodního
hradu novou čtverhrannou Prochoditou věží. Celý obvod hradu obklopil nový parkán, k němuž se připojovaly nové části dispozice: manský dům na severozápadě a dlouhá obdélná budova na jihozápadě s přiléhajícím
dlouhým trojúhelným nádvořím, zasekaným do skalního podloží a na západě lemovaným v prudkém svahu založenou budovou. V horním hradu bylo upraveno severní křídlo a při západní hradbě dolního nádvoří vznikla
rozměrná výstavná budova purkrabství, v patře obsahující velký sál.
Nenáročná stavební aktivita Jiřího z Poděbrad zkrátila jihozápadní vysunutý objekt a dále dala vzniknout novému trojprostorovému domu (nové purkrabství) při severní hradbě dolního hradu.
Zásadní změny přinesla velkolepá přestavba Vladislava Jagellonského, která byla započata v 70. letech 15. století pod vedením Hanuše Spiesse. Zcela přestavěn byl horní hrad: staré arkády byly strženy
včetně zdi dělící nádvoří, všechna tři palácová křídla byla radikálně přestavěna. Novou bohatě zdobenou klenbu získal velký sál, který dostal arkýř, v jehož parapetu jsou osazeny reliéfy s poprsím
krále Vladislava a jeho syna Ludvíka. Zcela přestavěna byla Hanušem Spiessem i kaple. Kromě předsíně to byla síťová klenba zakončená dřevěným svorníkem, vrcholem pak byla figurální a ornamentální výzdoba
kaple se skládacím oltářem. Tato bohatá výzdoba s neobyčejně cennou trojkřídlou archou asi z let 1490-1510 s dřevořezbou Korunování Panny Marie uprostřed a malovanými výjevy ze života Kristova a Panny
Marie na křídlech je připisována mistrům Hanušovi a Jakubovi z Nymburka, zvanému z Kutné Hory. Obrazy na křídlech maloval pro krále neznámý dvorský malíř, pravděpodobně přímého nizozemského školení,
v jehož dílně se dostalo prvé odborné průpravy Mistru litoměřického oltáře. Okenní malby provedl snad Petr Hemmel z Andlau, nástěnná iluzivní malba je prací anonymního umělce. Špissem byla přistavěna
rovněž křehká manská lodžie při vstupu do průjezdu. Spojení jednotlivých úrovní paláců umožňovalo nové čtyřramenné schodiště v koutě nádvoří. Severní, Královnino křídlo bylo až na starší přízemí postaveno
zcela znovu sasky školeným mistrem. Všechna palácová křídla nesla hrázděné polopatro či roubené obranné polopatro s množstvím štíhlých arkýřových vížek a podobně byla ukončena i přestavěná velká věž.
Dolní nádvoří získalo dnešní rozsah. Zaniklé starší purkrabství nahradil nový dvoutraktový Hejtmanský dům při jižní hradbě. Mezi ním a Prochoditou věží (včetně parkánu) se nacházely objekty hradního
pivovaru. Zcela zbořena byla zástavba podél severní strany nádvoří. Starou nárožní věž nahradila nová čtverhranná věž Huderka s dosud dobře dochovanou zděnou helmicí. K nároží horního hradu se přiložil
do parkánu vysunutý objekt kuchyně, pod nímž průchodnost parkánu zajišťuje klenutá chodbička. Mezi Huderkou a touto kuchyní vznikla řada manských domků. Upravována a doplňována byla i zástavba západní
strany nádvoří. Současně hrad zajistilo nové dělostřelecké opevnění, parkánová hradba byla opatřena pestrým rejstříkem velmi pokročilých obranných prvků: bašty s aplikací různých typů klíčových střílen,
bateriová věž s velkými čtverhrannými střílnami, bollwerk, Zlatá bašta s okrouhlým čelem, trojúhelné předbraní s kasematami zřízené u druhé hradní brány.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 246-252.
- BRYCH, Vladimír a Jan RENDEK. České hrady a zámky. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006, s. 364-375.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 299-303.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002, s. 50.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl VIII. - Rakovnicko a Slansko. Praha: František Šimáček, 1891, s. 1-59.
- ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN, 2023, s. 226-241.
Základní informace:
Název: |
Křivoklát |
Okres: |
Rakovnický |
Poloha: |
13 km jihovýchodně od Rakovníka |
Nadmořská výška: |
277 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°2'16.217"N, 13°52'20.108"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce NPÚ-ÚOP v Praze |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
1. hmotová rekonstrukce hradu |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:
|
Autobusová zastávka se nachází přímo v obci asi 200 m od hlavní brány do hradu. Směřují sem příměstské linky z Kladna, Prahy, Roztok a Rakovníka.
Vlakem se dostaneme rovněž přímo do Křivoklátu, odkud je hrad vzdálen cca 500 m po žluté pěší turistické značce.
Automobil lze zaparkovat na placeném parkovišti asi 300 m východně od hradu.
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Český král |
 Šternberkové |
 Valdštejnové |
 Fürstenberkové |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)