Poslední aktualizace tohoto hradu: 2. 6. 2018
|
KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU |
též nesprávně Sukoslav; 10 km jižně od Teplic
Jihovýchodně od vsi Kostomlaty pod Milešovkou stával na kopci hrad, jehož zbytky se dochovaly dodnes. Ves se připomíná poprvé v roce 1333 jako příslušenství oseckého
panství. Také hrad stál snad již v roce 1333 a je označován německy Haus, avšak už roku 1335 je uváděn jako hrad ("castrum").
Hrad postavili páni z Oseka, kteří ho v roce 1333 prodali Chotěborovi z Herštejna. Roku 1335 koupil hrad s panstvím moravský markrabě Karel,
pozdější císař Karel IV. Roku 1370 byl pánem na Kostomlatech Habart starší ze Žirotína, jehož nástupci prodali panství roku Jindřichu Škopkovi z Dubé. V roce 1434, kdy Kostomlaty
náležely katolíkovi Albrechtovi z Dubé, zemskému komturu Řádu německých rytířů, hrad neúspěšně obléhal husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Podařilo se mu ho získat až o rok později.
Počátkem 17. století se dělili o kostomlatské panství bratři Petr a Oldřich Kostomlatští z Vřesovic (vedlejší linie rodu pánů z Dubé) a každý měl ve své polovině
městečka tvrz. Hrad mezitím zpustl. Roku 1606 byl neobydlený a pouze dvě bašty měly střechu. Roku 1623 byli bratři Kostomlatští postiženi konfiskací jedné třetiny
majetku pro účast na stavovském povstání z let 1618-1620. Panství pak roku 1624 koupil Humprecht starší Černín z Chudenic. Kostomlatský hrad byl podle sveděctví Bohuslava
Balbína koncem 18. století opět obýván. Před rokem 1840 byla turisticky zpřístupněna velká hradní věž. Roku 1841 započal J. Fenzel s nivelizací terénu předhradí, který
byl parkově upraven. Při té příležitosti vznikla i na místě zasypaného příkopu vyhlídka a tři budovy pro restauraci a ubytovnu. Jedna z nich byla zvyšována mezi roky
1925 a 1928, kdy byl vystavěn ještě jeden turistický objekt. V turistických objektech se stavělo poté ještě v letech 1936-1937. Restaurace a ubytovna byly opuštěny
nejpozději v roce 1948 a rychle se proměnily ve zříceniny. Postupně zaniklo i zpřístupnění věže.
Dispozice hradu byla dvojdílná. Jádro prvé fáze hradu obsahovalo kromě okrouhlého bergfritu dva rovnoběžné a jeden příčný palác. V rámci druhé stavební fáze prošly všechny paláce
významnějšími úpravami. Štíhlý bergfrit je zakončen u nás spíše neobvyklou užší nástavbou, okolo níž obíhal ochoz. Jde tedy o věž typu máselnice. Celé jádro obtáčel parkán, k němuž se připojovalo
ohrazení lichoběžného předhradí. Kvůli výstavbě hostince v 19. století toho o jeho zástavbě nevíme mnoho. Do této části hradu se vcházelo drobnou, dovnitř otevřenou čtverhrannou věží druhé brány,
kterou z boku zajišťovala nevelká okrouhlá hradební věž s čtverhranným interiérem. Tuto velmi štíhlou stavbu ukončovalo na konzolách vysazené podsebití. I předhradí opevňovala parkánová hradba.
Její součástí byla i prvá kulisová brána. V 1. polovině 15. století přistoupili majitelé k modernizaci hradu. Obranyschopnost hradu byla zlepšena dvěma čtverhrannými, dovnitř otevřenými baštami,
které se staly součástí parkánové hradby. Daleko větší pozornosti se dostalo obytným stavbám jádra, kde byl především rozšířen, zvýšen a vybaven přední palác při velké věži.
Prvá fáze hradu je krásnou ukázkou rozvíjení bergfritového typu v 1. polovině 14. století, kdy se zmnožuje jak obytná zástavba, tak přibývají další menší věže. Přestavba
palácové části v 1. polovině 15. století znamenala dosažení dobového standardu. Pokus o zlepšení obranyschopnosti byl oproti tomu spíše rozpačitým a velmi nedůsledným činem.
Kostomlaty, zaměření hradu dle F. Gabriela.
1) přístupová cesta,
2) místo první brány,
3) vnější parkán,
4) druhá brána,
5) strážní věž,
6) nádvoří předhradí,
7) místo novověkého hostince,
8) parkán jádra,
9) brána do jádra,
10) hlavní věž typu "máselnice",
11) nádvoří jádra s palácovými budovami,
12) hranolová bašta obvodového opevnění.
Zdroj:
- ANDĚL, Rudolf a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984, s. 220-222.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 278-280.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 54-55.
Základní informace:
Název: |
Kostomlaty pod Milešovkou |
Okres: |
Teplický |
Poloha: |
10 km jižně od Teplic |
Nadmořská výška: |
481 m n. m. |
GPS souřadnice: |
50°33'14.96"N, 13°52'46.739"E |
Přístupnost: |
z části volně přístupný celoročně |
Majitel: |
obec Kostomlaty pod Milešovkou, uživatel Spolek pro záchranu hradu Kostomlaty |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled: |
Cesta k hradu:Existují dvě možné cesty k hradu. Jedna o délce asi 1 km začíná v Kostomlatech pod Milešovkou a na turistické mapě je vyznačena zeleně. Druhou cestu volí ti, kteří jedou autem po silnici z Milešova do Kostomlat a asi půl kilometru před obcí za levotočivou zákrutou sjedou na polní cestu, po níž dojedou k malému rybníku. Dál se kvůli ochrannému vodárenskému pásmu nesmí. Odtud je to na hrad už jen několik set metrů. |
Erby významnějších držitelů hradu: |
 Z Oseka |
 Z Dubé |
 Z Vřesovic |
 Černínové z ... |
|
|
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)