Poslední aktualizace tohoto hradu: 3. 1. 2025

KOST

4 km severozápadně od Sobotky

    Na základě poznatků vyplývajících ze záchranného archeologického výzkumu z let 2019-2020 lze počátky hradu klást do 1. poloviny 14. století. V písemných pramenech je hrad poprvé zmíněn v roce 1349 v souvislosti s osobou Beneše z Vartenberka. V roce 1358 se o něm mluví přímo jako o Beneši starším "de Wartemberk in castro Cost residens". Po roce 1373 byla Kost radikálně přestavěna Benešovým synem Petrem z Vartenberka. Hledat důvody této přestavby je obtížné. Snad je lze spatřovat ve Vartenberkových osobních ambicích coby významné postavy (nejvyšší purkrabí) na dvoře krále Václava IV., v demolici a novostavbě svého hradu Kost mohl spatřovat odpovídající projev sebeprezentace. V rámci studia šlechtických sídel středověku se častěji setkáváme s rozdílným stavebním přístupem. Původní dispozice nejstarších fází sídel byly přestavovány a transformovány. Po pánech z Hazmburka, kteří hrad získali po roce 1413, přešel roku 1497 do rukou Šelmberků, kteří se výrazně zapsali do jeho podoby. Po roce 1524 Kost drželi Biberštejnové, kteří ho rozšířili a renesančně přestavěli. Za Lobkowiczů, okolo přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny 16. století, vznikla celá jižní část dnešního areálu včetně hospodářských budov s pivovarem. Albrecht z Valdštejna stačil ze zamýšlené velkorysé přestavby realizovat pouze sallu terrenu v nádvoří jádra. Roku 1635 hrad vyhořel a definitivně ztratil rezidenční funkci. Koncem století za Černínů byl jeho palác upraven na sýpku a zbytek byl utilitárně využíván. Jako objekt s vojenskou hodnotou však byl hrad chápán ještě v roce 1866, kdy pruská rozvědka pořídila jeho fotografie, patrně nejstarší dochované fotografie českého hradu. V roce 1950 byl hrad znárodněn, avšak roku 1993 byl rodu dal Borgo, který ho získal od Netolických roku 1872, v restitucích opět vrácen.
    V prvé stavební fázi náležela Kost k hradům bergfritového typu. Do předhradí, které zaujalo severní a západní část skalní plošiny a které bylo obehnáno kamennou hradbou, na západě zpevněnou menší okrouhlou věží, se vcházelo ze severu branskou věží. Jádro hradu vejčitého tvaru vyplnilo východní a jižní část skalní plošiny. Bylo také ohraničeno kamennou hradbou a vstupovalo se do něj zřejmě kulisovou bránou ze západu přes předhradí. Zužující se severní části jádra dominovala velká okrouhlá věž (bergfrit) o tloušťce zdiva přes 3 metry, která dokázala chránit obě brány. Svou hmotou kryla obdélný palác umístěný nakoso v jihovýchodní části jádra. Mezi bergritem a palácem se nacházela černá kuchyně.
    Při přestavbě Kosti v poslední třetině 14. století, provedené ze štuk, byl prostor původního přístupu k hradu odlámán a nový přístup veden spirálovitě okolo skály s hradem. Jádro mělo lichoběžný obrys se zkoseným nárožím, v němž se vypínala velká obytná věž lichoběžného půdorysu o pěti patrech, do níž se vstupovalo v 2. patře po pavlači z ochozu jižní hradební zdi. Jejím specifikem je fakt, že nižší úrovně byly od počátku provedeny jako sýpka. Jak dokládají konzoly pod krb velkého sálu, který měl být v posledním patře, názory na výšku a podobu věže se několikrát během stavby změnily. Dnešní poslední patro s velkými okny ve výklencích se sedátky, prevétem a architektonicky náročně pojednaným trezorem, vzniklo až v poslední etapě této stavební fáze. Podstřešní cihelné patro by postaveno patrně koncem 17. století a nahradilo původní hrázděnou konstrukci. Starší obytná věž zaujala protilehlé nároží a v hradbě vedle ní byla prolomena vstupní brána jádra (celkově třetí). K této věži směrem k jihu přiléhalo úzké spojovací křídlo, které navazovalo na palác. Vnitřní rozdělení obdélné palácové budovy, upravené později na sýpku, není jasné. K jejímu vnějšímu nároží, které tvořilo též nároží jádra, se váže okrouhlá vysunutá věž, která původně obsahovala malou kapli, a k níž se připojuje i hradba s prvou bránou. Druhou bránu ve zdi navazující na druhé vnější nároží paláce zpevňovala před líc paláce předstupující čtverhranná věžice. V nádvoří proti paláci stál doposud částečně dochovaný čtverhranný objekt kuchyně a do severovýchodního kouta nádvoří v závěru této fáze stavby hradu vložili kapli s dvojbokým závěrem. Všechny hradby měly ze značné části doposud dochované cimbuří se zuby opatřenými kamennými konzolami pro zavěšení sklápěcích dřevěných krytů. V nároží nad kaplí se doposud zachoval zajímavý věžičkovitý arkýř. Z Šelmberské pozdně gotické přestavby se nejlépe dochovala nová část paláce na místě starého spojovacího křidélka v jádře. Obranyschopnost hradu umocňovala možnost zatopit údolí kolem něj vodou z Černého rybníka na západě a Bílého rybníka na východě.

Plán hradu dle informační tabule umístěné v předhradí, 2015.

14. století
1) Velká (Bílá) věž, 2) Červená (kulatá) věž, 3) Vartenberský palác, 4) věžový palác.

15. století
5) kaple sv. Anny, 6) Šelmberský palác.

16. století
7) pivovar, 8) Sobotecká brána směrem k Bílému rybníku, 9) Turnovská brána směrem k Černému rybníku, 10) Lobkowiczká úřednická budova, 11) Biberštejnský palác.

17. století
12) salla terrena

18. století
13) čeledník, 14) kamenný most.

19. století
15) parkán

Zdroj:
- DRNOVSKÝ, Pavel; UNGER, Jiří. Nádobkové kachle ze 14. století z hradu Kost v severovýchodních Čechách: příspěvek k počátkům užívání kachlů na šlechtických sídlech. Archaeologia historica. 2022, vol. 47, iss. 2, pp. 731-744.
- DRNOVSKÝ, Pavel; UNGER, Jiří; PEŘINA, Ivan. Počátky hradu Kost v severovýchodních Čechách: odkryv neznámé první stavební fáze hradu z první poloviny 14. století. Archaeologia historica. 2024, vol. 49, iss. 1, pp. 53-70.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 273-275.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005, s. 51.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008, s. 57.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011, s. 53-54.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady I. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 398-403.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady II. 2. vydání. Praha: Odeon, 1976, s. 463-467.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl X. - Boleslavsko. 1. vydání. Praha: František Šimáček, 1895, s. 80-96.

Základní informace:

Název:	Kost
Okres:	Jičínský
Poloha:	4 km severozápadně od Sobotky
Nadmořská výška:	274 m n. m.
GPS souřadnice:	N 50°29.41097', E 15°8.10417'
Přístupnost:	přístupný v návštěvních hodinách
Majitel:	Giovanni a Pio dal Borgo
Oficiální stránky:	www.kost-hrad.cz
Fotogalerie:	2015 2017 2024
Dokumentace:	1. plán hradu dle D. Menclové 2. řez velkou věží dle F. Gabriela 3. hmotová rekonstrukce I. fáze

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Autobusem se dopravíme na zastávku Libošovice, Podkost, hrad Kost, kde zastavují příměstské linky z Dolního Bousova, Sobotky, Mladé Boleslavi, Mnichova Hradiště a Jičína.
Nejbližší vlaková zastávka se nachází v Libošovicích na trati 064: Mladá Boleslav – Stará Paka, odkud je hrad vzdálen asi 2,5 km po žluté pěší turistické značce.
Pro zaparkování automobilu je možno využít buď placené parkoviště u hotelu Podkost, nebo přímo pod hradem.