Poslední aktualizace tohoto hradu: 3. 2. 2024

HRÁDEK U PURKARCE

Též Karlshaus; zříceniny hradu na ostrožně nad levým břehem Vltavy 7,5 km severně od Hluboké nad Vltavou.

    Hrad Karlshaus se v písemných pramenech poprvé objevuje k roku 1357 v souvislosti se sporem o hranice mezi královským majetkem příslušejícím k hradu a rožmberským majetkem patřícím k Bukovsku. Jeho založení bývá tradičně přisuzováno římsko-německému císaři a českému králi Karlu IV. Ve spojení s nedalekým rezidenčním městečkem Purkarcem, pravděpodobně vzniklým povýšením stejnojmenné vesnice z vůle císaře, by hrad mohl symbolizovat zeměpanskou moc v odlehlé končině české panovnické domény, avšak mohl by být i sídlem pro lovecké kratochvíle, při kterých se projednávala dvorní politická a diplomatická témata. V roce 1364 se připomíná purkrabí Petr řečený Nasavrk, který byl přítomen zřízení fary v městečku Karlshaus (Purkarec). Hrad je naposledy zmiňován v roce 1370 v listě, kterým bavorský vévoda Albrecht své dceři Johance, nevěstě Václava IV., slíbil vydat věno 10 tisíc kop gr. č. Císař Karel obvěnil nevěstu 15 tisíci kopami gr. č. a dal jí v zástavu Hlubokou, Domažlice, Stříbro. Jestliže by ji do roka nevyplatil, hodlal jí pustit města a hrady Sušici, Vodňany a Karlshaus. Roku 1379 se již hrad mezi královskými statky nepřipomíná. Mohl být zastavován, A. Sedláček uvažoval o Purkartu z Janovic (1382) a bratrech Litoldovi a Alešovi z Lichtenburka na Bítově (1406), nebo mohl být připojen k hlubockému panství či opuštěn.
    Dispozice hradu byla dvojdílná. Za rozsáhlejší, valem opevněnou přední částí (předhradím), se nachází vlastní hrad polygonálního, zhruba trojúhelného obrysu. Na všech stranách ho obíhal mohutný příkop, před nímž byl vyhozen val na vstupní straně dosahující úctyhodných rozměrů. Na vstupní straně se též zřejmě ještě nacházel parkán. Obvod hradu byl tvořen souvislou zástavbou s rozměrnou kaplí s polygonálním závěrem v jednom z nároží. Ve skladbě místností palácových křídel se setkáváme i s roubenými komorami. Všechny prostory s výjimkou tribunové kaple byly plochostropé. V hradní organismu nenalézáme žádné viditelné pozůstatky věže. Vstup byl tvořen buď pouze průjezdem čelního křídla anebo branskou věží.
    T. Durdík předpokládal, že výstavbou architektonicky archaického hradu se Karel IV. programově hlásil k přemyslovské tradici. Tohoto historismu evokujícího dobu Václava II. si při rozboru místní hradní kaple dobře všiml i F. Záruba. V září 2019 proběhla první etapa záchranného archeologického výzkumu, která byla zaměřena na zjištění mocnosti a složení středověkých stratigrafií, na identifikaci zaniklých staveb a na průběh i charakter podloží. Výsledkem této výzkumné sezóny byly první archeologické terénní poznatky, které naznačovaly, že hrad ze 14. století nebyl první sídelní aktivitou na lokalitě. Tuto skutečnost potvrdila další etapa archeologického výzkumu v roce 2021, během níž se archeologům podařilo odkrýt (ohořelé) zdivo a kulturní vrstvu ze 13. století.
    Obnovil tedy Karel IV. původně přemyslovský hrad? Ne, nakonec neobnovil. Hrad vznikl nejspíše na sklonku vlády krále Přemysla Otakara II., a nikoliv až za doby Karla IV., jak naznačovaly písemné prameny. Karel IV. se hrad nejspíše pokusil obnovit, založil v Purkarci městečko a pojmenoval jej po sobě Karlshaus. Pokus o obnovu byl ale neúspěšný. Hradní budovy a kaple nesou charakteristické znaky architektury pozdních Přemyslovců.

Zdroj:
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vydání. Praha: Libri, 2002, s. 190-191.
- HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze, třetí díl, Jižní Čechy. Praha: Argo, 2008, s. 86.
- KOVÁŘ, Daniel. Hrad Karlhaus, Karlův hrádek, Hrádek u Purkarce. Dostupné z: https://karluvhradek.cz, 2018.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady, II. díl. Praha: Odeon, 1976, s. 72-73.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl VII. - Písecko. Praha: František Šimáček, 1890, s. 155-158.
- VODIČKA, Matěj. Zřícenina Karlův hrádek u Purkarce je zřejmě starší, než se předpokládalo, zjistili archeologové. Dostupné z: https://budejovice.rozhlas.cz, 2021.
- TŘÍSKA, Karel a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Praha: Svoboda, 1986, s. 103.
- ZÁRUBA, František. Hradní kaple. II. doba lucemburská. Praha: NLN, 2015, s. 92-96.
- ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN, 2023, s. 332-337.

Základní informace:

Název:	Hrádek u Purkarce
Okres:	České Budějovice
Poloha:	7,5 km severně od Hluboké nad Vltavou
Nadmořská výška:	400 m n. m.
GPS souřadnice:	N 49°6.64198', E 14°27.62818'
Přístupnost:	volně přístupný celoročně
Majitel:	Město Hluboká nad Vltavou
Oficiální stránky:	www.karluvhradek.cz
Fotogalerie:
Dokumentace:	1. plán jádra hradu 2. hmotová rekonstrukce

Typický pohled:

Cesta k hradu:

V Purkarci zastavují místní linky z Českých Budějovic a Týna nad Vltavou.
Nejbližší ŽST se nachází v Hluboké nad Vltavou, odkud je hrad vzdálen cca 13,4 km.
Automobil lze zaparkovat v Purkarci a pokračovat cca 2,2 km pěšky po červené turistické značce.

HRÁDEK U PURKARCE

Základní informace:

Typický pohled:

Cesta k hradu:

Erby významnějších držitelů hradu:

Český král