Poslední aktualizace tohoto hradu: 19. 12. 2008
![]() |
HUKVALDY |
10 km jihozápadně od Frýdku-Místku
    Protáhlé jádro tvaru zalamovaného oválu s okrouhlou, štíhlou věží v čele a příčným palácem vzadu vyrostlo těsně před první zmínkou z roku 1285.
Stavebníkem byl Jindřich z Příbora a Hukvald, leník olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce. Ještě v 1. polovině 14. století byly obvodní hradba a palác
zvýšeny a vznikl parkán. Zčásti se dochoval na východě, ale na jihu, kde se rozšiřoval a suploval předhradí, ustoupil většímu předhradí pozdně gotickému.
    V 15. stol. doplnil jádro dvoutraktový palác u věže, budova vysunutá do parkánu a stavení se vstupní branou předhradí. Do poloviny 15. stol. byla do patra
paláce také vestavěna kaple s pětibokým arkýřem. Velký podíl na zvelebení hradu měl Dobeš Černohorský z Boskovic, bratr biskupa Tasa, jehož dílem je asi i
předsunuté opevnění - tzv. Kulatina.
    Když byl roku 1466 hrad vrácen ze zástav a úchvatů biskupovi, stal se hlavním centrem biskupských statků v okolí. V následujících dvou stoletích se
několikanásobně rozrostl a přeměnil na mohutnou pevnost. Za biskupa Stanislava Thurza (do roku 1540) bylo rozšířeno jižní předhradí s půlválcovou baštou a
před příkopem bylo vystavěno předbraní s věžovitou čtvrtou branou. V polovině 16. stol. zřídil biskup Khuen na hradě kněžské vězení, pro něž bylo postaveno
severní spojovací křídlo hradu.
    Stanislav Pavlovský započal novou stavební činnost v roce 1580 kopáním další studny pod jádrem na východě. Až do té doby bylo úsilí studnařů marné a musela
být používána dešťová voda z několika cisteren. Návazně pokračoval na západě stavbou velkého předhradí, které propojilo hrad s Kulatinou. Opevnění s pěti
dělovými baštami a dvěma řadami střílen se osvědčilo při blokádě Dány a dvojím obležení Švédy. Nicméně biskup Leopold Vilém Habsburský i tak do roku 1653
ještě zajistil čelo, opyš a průchod hradem barokní fortifikací.
    Stavební vývoj byl dovršen na konci 17. stol., a to přestavbou jedné z bašt na kapli. Po požáru v roce 1762 hrad pustl.
Zdroj: PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. 2. vydání. Praha: Libri, 1999, s. 171-173.
Název: |
Hukvaldy |
Okres: |
Frýdecko-Místecký |
Poloha: |
10 km jihozápadně od Frýdku-Místku |
Nadmořská výška: |
476 m n. m. |
GPS souřadnice: |
49°37'11.6"N, 18°13'45.911"E |
Přístupnost: |
přístupný v návštěvních hodinách |
Majitel: |
stát, správce Fond Janáčkovy Hukvaldy |
Oficiální stránky: |
|
Fotogalerie: |
|
Dokumentace: |
Typický pohled:![]() |
Cesta k hradu:Z Hukvald se vydáme po modré značce skrz anglický park a asi po jednom kilometru chůze se před námi objeví mohutné hradby jedné z největších hradních zřícenin v republice. Jsme-li autem, můžeme využít placeného parkoviště dole v obci, které je řádně označeno šipkami. |
Erby významnějších držitelů hradu: |
![]() Olomoucké bis. |
![]() Páni z Boskovic |
![]() Olomoucké arc. |
Copyright © Ohradech.eu (David Mikoláš)